Kometární meteorický roj Perseidy vznikl z komety 109P/Swift-Tuttle. Roj bývá činý mezi 17. červencem a 24. srpnem, přičemž maxima dosahuje mezi 11. a 13. srpnem. Na začátku 90. let minulého století bylo možné v době maxima pozorovat až 300 meteoritů za hodinu. V současné době jde maximálně o 110 meteoritů za hodinu.

Název Perseidy pochází ze souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétávají. Do atmosféry Země vlétávají rychlostí 59 km/s a lidskému oku jsou patrné, když jsou zhruba 120 km od Země.

Vůbec první zmínky o Perseidách byly zaznamenány v polovině 3. století n. l. v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Odsud pochází lidový název meteorického roje. Církevní hodnostář svatý Vavřinec, který měl dohlížet na majetek Římské říše, údajně neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu církevní majetek. Raději jej rozdal chudým, za což byl 10. srpna roku 258 popraven. Pár dní poté začaly z nebe padat "třpytivé slzy"…

Prvním astronomem, který na jev oficiálně upozornil, byl italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. Ten poukázal i na spojitost meteorů s kometami. Dokonce definoval i domovskou kometu, z jejíhož prachu Perseidy pocházejí. Země každoročně mezi 17. a 24. srpnem svojí dráhou protíná prachový proud rozptýlený za kometou Swift-Tuttle. Prachové částice, tzv. meteoridy, září v atmosféře Země jako meteory. Ty nejmenší mají rozměr zhruba zrnka písku a při průletu atmosférou se zcela vypaří.

Dalším významným meteorickým rojem jsou Geminidy, které můžeme na hvězdné obloze pozorovat v závěru roku.