fb pixel Tam, kam se dosud žádná kočka nevydala: Příběh první francouzské kočičí astronautky jménem Félicitte – G.cz
Vyhledávání

Tam, kam se dosud žádná kočka nevydala: Příběh první francouzské kočičí astronautky jménem Félicitte

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Prvními průkopníky v dobývání kosmu nebyli lidé, ale pokusná zvířata. Asi každý zná příběhy sovětských psích kosmonautů a amerických opičích astronautů. Málo známý je ale příběh první kočky ve vesmíru, kterou se stala francouzská kočička jménem Félicitte…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 18.10.2020, 10:22

ZOO na oběžné dráze

Po druhé světové válce došlo k prvním pokusům o dosažení vesmíru, které se prováděly především s pomocí ukořistěných nacistických raket V-2. Již v průběhu 40. a 50. let vědci umisťovali do těchto raket drobná zvířata, aby je tak mohli podrobit pokusům nezbytným pro přípravy prvních letů s lidskou posádkou. V rámci suborbitálních letů, při kterých nedocházelo k obletům planety, ale k pouhému dosažení vesmíru, letěli v sovětských a amerických raketách nejrůznější tvorové – od hmyzu přes křečky až po malé opičky.

Prvním zvířetem, které skutečně podniklo let kosmem pak byla všeobecně známá fenka Lajka na palubě sovětské družice Sputnik 2 v listopadu 1957. Ta bohužel vlivem stresu a přehřátí zemřela v řádu hodin. Na opačné straně světa pak Američané posílali do vesmíru především opičí astronauty. Přestože vesmírný závod probíhal zejména mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, ještě jedna země ve svém vesmírném dobývání dosahovala značných úspěchů. Francie se tak mohla směle zařadit po boku vesmírných supervelmocí, když se stala teprve třetí zemí, která na oběžnou dráhu svépomocí dopravila vlastní družici jménem Asterix.

Ještě před startem první družice ale Francouzi podnikli několik suborbitálních letů s pomocí rakety Véronique, což byla vlastně další verze osvědčené německé V-2, která za druhé světové války dopadala na Londýn. V roce 1963 se rozhodli francouzští vědci vyslat do vesmíru živého tvora. Volba padla na kočku domácí a za tímto účelem bylo nakoupeno na 14 koček, které byly následně podrobeny sérii testů včetně centrifugy. Záměrně byly vybrány pouze kočky, které jsou od přírody klidnější než kocouři – žádná z kočiček pak raději nedostala jméno, aby se náhodou nestalo, že by si k nim pracovníci vytvořili citový vztah.

Kočičí hrdinka

Nakonec byla vybrána jedna odvážná kočka, která již jméno dostala, a to Félicitte, což je ženská verze kočičího jména Felix. Tak se jmenoval populární kocour ze starých grotesek. Zbylé neúspěšné kočičí astronautky byly posléze rozdány k adopci. Vítězné kočičce byla pod kůži zavedena čidla, která měla během letu zkoumat její tělesné funkce, a to včetně několika elektrod, jež byly zavedeny přímo do jejího mozku. 18. října 1963 byla Félicitte usazena do kapsle rakety Véronique, která následně odstartovala z alžírského kosmodromu Hammaguir. Celý let trval necelých 13 minut, z nichž 5 minut strávila Félicitte ve stavu beztíže a v rámci svého suborbitálního letu dosáhla výšky 152 kilometrů.

Let poskytl výzkumníkům cenná data o vlivu letu raketou na živý organismus. Bohužel, výzkumníci se rozhodli zajít tak daleko, že Félicitte několik týdnů po letu usmrtili, aby mohli následně provést pitvu jejího mozku a získali tak další informace. Celý vesmírný kočičí program si nakonec vyžádal ještě jednu oběť, když při druhém pokusu o suborbitální let zahynula při nevydařeném letu další kočičí astronautka.

Let Félicitte nebyl dlouhá léta příliš známý, zřejmě protože se francouzští vědci zdráhali publikovat fotky kočky s dráty zavedenými do mozku. Nakonec se ale kočičí hrdinka přeci jen dočkala slávy, když se její podobizna objevila na poštovních známkách.

Podobné články

Doporučujeme

Další články