Švédské obléhání Prahy roku 1648 pokračovalo navzdory vestfálskému míru: Bitvu od letoška opět připomíná Mariánský sloup – G.cz
Vyhledávání

Švédské obléhání Prahy roku 1648 pokračovalo navzdory vestfálskému míru: Bitvu od letoška opět připomíná Mariánský sloup

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Třicetiletá válka patří k nejkrvavějším válkám v naší historii. Na samém konci celoevropského konfliktu, který významně změnil běh lidské historie, se švédská vojska vydala na Prahu. Od letošního roku si mohou Pražané tehdejší události opět připomenout. Kontroverzní Mariánský sloup byl postaven právě na památku obléhání města v roce 1648…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 10.7.2020, 16:37

Válka začala i skončila v Praze

Jeden z nejkrvavějších konfliktů evropských dějin paradoxně začal i skončil v jednom malebném středoevropském městě – v Praze. Třicetiletá válka, kterou započala třetí pražská defenestrace v roce 1618 se po dlouhých třech dekádách přerušovaných bojů mezi protestanty a katolíky (či proti-habsburskou koalicí a tou pro-habsburskou) konečně začala v roce 1648 chýlit ke konci. Zatímco ve Vestfálsku probíhala již druhým rokem jednání, která měla za cíl devastující konflikt konečně ukončit, v Českých zemích nadále probíhaly vojenské střety mezi vojsky katolické Habsburské monarchie a protestanského Švédského království.

Jednání totiž nakonec skončila dohodou, že dojde k navrácení náboženských i majetkových poměrů ke stavu v roce 1624. S tím ale nesouhlasili právě Švédové, ze kterých se v průběhu války stal jeden z hlavních aktérů celého konfliktu. Protestanští Švédi požadovali návrat k poměrům až ke stavu z roku 1618 – částečně tak činili i kvůli požadavkům českých protestanských exulantů, kteří se do Skandinávie vydali po bitvě na Bílé hoře. Původně dohodnutý návrat k poměrům z roku 1624 by tak v podstatě potvrdil stav, který v Českých zemích nastal právě po bělohorské bitvě, s čímž Švédsko jako zástupce protestantů odmítlo souhlasit. Tou dobou navíc švédská vojska držela poměrně významnou část Českého království, která se po prohraném tažení na Brno rozhodla vydat na Prahu.

Chabě vyzbrojená a značně oslabená vojska valdštejnského pěšího pluku, který navíc čítal pouhých 1200 mužů neměla na papíře proti více než desetinásobné švédské přesile vůbec žádnou šanci. 26. července se pak Švédům podařilo rychle obsadit pod vedením generála Jana Kryštofa Königsmarka levý břeh města včetně Hradčan i Malé Strany. Přestože čeští emigranti opakovaně Švédům tvrdili, že je lid pražský uvítá jako osvoboditele od rakouské nadvlády, nebylo tomu tak. Pražanům se během několika dnů (i za pomoci místních studentských legií, jejichž statečnost dodnes připomíná socha u Klementina) podařilo postavil poměrně zdatnou obranu pravého břehu města, která východní část města bránila až do listopadu téhož roku.

O míru jim nikdo neřekl

Mezitím Švédové mohutně bombardovali hlavní město a v okupovaných částech Prahy docházelo k obrovskému rabování a plenění. Ukořistěna tak byla většina uměleckých děl císaře Rudolfa II. včetně legendární Stříbrné bible ze 6. století či stovek obrazů a soch nevyčíslitelné hodnoty. Přestože se velice malá časem do Čech vrátila, naprostá část dodnes zůstává ve švédských rukách. Ve Vestfálsku mezitím došlo v říjnu po dlouhých 30 letech k podpisu mírové dohody, o čemž ale v Praze nikdo nevěděl, takže boje nadále pokračovaly, míru navzdory. Hlavní velitel pražských obránců hrabě Colloredo mezitím podnikl vlastní mírové vyjednávání se Švédy, ale podmínky okupantů byly natolik tvrdé, že je město odmítlo.

Znovuobnovené boje ukončila až zpráva z Vestfálska, že byl uzavřen mír – 1. listopadu se Švédové po dlouhých pěti měsících bojů konečně začali stahovat a Praha byla od další bojů již nadobro ušetřena. Na památku bojů byl o 4 roky později na Staroměstském náměstí vztyčen jako poděkování Panně Marii za záchranu města Mariánský sloup, který v roce 1918 strhl dav jako symbol rakouské monarchie. Ještě jednu památku na švédské obléhání má Praha dodnes – ve znaku města se nachází ruka s mečem, která symbolizuje statečné pražské obránce, kteří zachránili naše hlavní město před nepředstavitelnou katastrofou.

Podobné články

Doporučujeme

Další články