Stop nevychovaným spratkům v restauracích!

Obrázek uživatele Ivan Brezina
22.03.2015, 14:00

Proč musíme poslouchat řev cizích dětí i mimo hřiště a školky?

Lidové noviny otevřely koncem loňského roku debatu o problému, který v duchu řeším už spoustu let. Představte si několik následujících prostředí:

1. Restaurace, kavárna, čajovna

Chcete si dát v klidu oběd, máte důležité jednání, schůzku nebo se prostě chcete jen na chvíli zastavit a relaxovat. Podnik veřejného stravování se s vámi ale rozhodla sdílet i mladá matka, nebo ještě hůř matky. Své malé děti buď nezvládají, nebo jim je jejich chování jedno. Dítě chvíli sedí u stolu, ale samozřejmě se nudí a nebaví ho to. A tak začne testovat, co si může dovolit (a vzhledem k nezájmu matky si toho může dovolit hodně). 88622443-2 My v restauraci takhle řvát, vyvedou nás. Tohohle parchanta tam nechají. Proboha, proč?! (www.parentdish.co.uk) Klidné místo se postupně mění v arénu, kam právě vypustili rozzuřenou gorilu. Křik, řev, jek, pobíhání, okopávání dveří, strhávání ubrusu, obtěžování cizích lidí… Matka dítě v lepším případě okřikuje (což vás ale jen dál ruší), v horším si ho nevšímá. Říká se tomu “přirozená výchova bez hranic” a mezi ultraliberálními sluníčkářskými matkami je to dnes módní. Dítě si tak může dělat, cokoli ho napadne. Prostě NEvýchova ve stylu: “Řveš jako na lesy? Zlobíš? Řvi si a zlob, dokud tě to baví. Díky absenci hranic z tebe vyroste svobodná a nezávislá osobnost!” (No nevyroste, ale ty matky si to myslí. Netuší, že z jejich dítěte vyroste tak akorát egocentrický sobec, který si myslí, že je tu celý svět jen pro uspokojování jeho potřeb.)

no-babies1

Lidovky popisují děsivé situace, kdy se některé zvlášť nesoudné matky nerozpakují v restauraci přebalovat dítě. Vychutnáváte si T-bone steak v provedení rare s omáčkou z čerstvých lišek, když v tom ucítíte smrad hoven… Lidovky citují i případ podnikatele z Mladé Boleslavi, který si dal na dveře restaurace nápis “Restaurace není vhodná pro děti do šesti let v doprovodu rodičů z důvodu rušení ostatních a hotelových hostů”. Tvrdě narazil: úřady to označily za diskriminaci a dali mu desetitisícovou pokutu. Viz ZDE. V normálních západních zemích se přitom běžně objevují nápisy: "Křičící děti tu nebudeme tolerovat!" Nejděsivější to ale bývá v kavárnách a čajovnách. Matky si tam chodí “pokecat” s jinými matkami a v takovou chvíli vypínají pozornost. I ony si od svého potomka chtějí na chvíli odpočinout a navzájem si sdělit, co zajímavého se dočetly na Mimibazaru. Jenže právě kavárny a čajovny jsou místa klidu a pohody. Nejsou to dětské koutky. Ječící a pobíhající fakani je změní ve válečnou zónu a vaše čtení, přemýšlení nebo důležité jednání je v háji. Autorka článku z Lidovek zapomíná na dvě další důležitá prostředí:

2. Letadlo, autobus, vlak

Potřebujete se dopravit někam daleko. Taková cesta je skvělou příležitostí ke spánku, poslechu hudby nebo (v mém případě) psaní článků. Jenže to nejde – nedaleko od vás si bohužel sedla rodina s malými dětmi. Znuděný jek, křik a brek doplňují pobíháním po dopravním prostředku, kopáním do zadní části vašeho sedadla, hraním na schovávanou, rozléváním nápojů… Na tohle opravdu nejsme zvědaví:

Jistě jsou situace, kdy malé dítě musí cestovat někam daleko. Ale brát tříletého potomka do Thajska nebo do Karibiku? Nepozná, jestli je u jihočeského rybníka. A nebo si ho vezměte, ale zaplaťte si privátní letadlo, kde svou rozjíveností nebude obtěžovat spolucestující. Zahraniční letecké společnosti v letadlech zavádějí “zóny bez dětí”. Proč už dávno nejsou i ve vlacích a autobusech?

3. Veřejná sauna ve wellnesscentru

Místo, kde má být už z principu ticho a klid, které jsou součástí relaxace. Uvolněně ležíte na rozpálených prknech, vdechujete aroma levandule, vaše mysl se pomalu propadá do polospánku… Takhle by to mělo vypadat v ideálním světě. Ve skutečném světě ale bouchají dveře sauny a zní dětský hlahol a křik: “Jé, mamí tady je moc horko! Tady já nebudu!” Opakuje se to v minutových intervalech, protože malých nevychovaných průzkumníků jsou celé šiky. Do řady zahraničních wellnessů je zakázán vstup dětem do 14 let. Proč to nejde i u nás?

Má to řešení?

Všechna tahle tři prostředí mají jedno společné. Když v nich matku slušně upozorníte, aby potomka zklidnila, sjede vás vraždícím pohledem a řekne: “Ale to víte, vždyť je to dítě, vy jste byl přece také dítě…” A vy si připadáte jako Herodes, vrah neviňátek.

lrgscale4055

Ano, je to dítě – její. Nemám vůbec nic proti cizím dětem, pokud nenarušují mou privátní zónu. Když byli moji dva potomci malí, důsledně jsem jim stanovoval hranice: “Míšo, Davide, jsme v restauraci. Tady se neběhá ani nekřičí, tím méně pak hází příbory. Pokud se vám to nelíbí, musíme jít pryč.”

Dítě se musí vyřádit, vyběhat a vyřvat. Slouží k tomu pískoviště, les, zahrada, školka… Tam ať si vyvádí jak chce – jsou to “jeho” světy a nikoho tím neobtěžuje. Restaurace, kavármy, čajovny, letadla, vlaky nebo sauny jsou světy dospělých. Platí tam pravidla klidu a vzájemného neobtěžování. Matka, která tohle nechápe, je stejně nevychovaný a sobecký parchant, jako její řvoucí potomek. A tady se podívejte na veselou reklamu s malým zmetkem řádícím v samoobsluze:

Jaký je váš názor na děti v restauracích?

Anketa se načítá...

S tím souvisí i otázka konzumace tabákových výrobků v pohostinských zařízeních: TADY máte hned 13 důvodů, proč kouření v restauracích zakázat.


Komentáře

Doporučeno pro vás