Sto let s dřevěnými poklady národa Spejblem a Hurvínkem. Fenoménem jsou stále – G.cz
Vyhledávání

Sto let s dřevěnými poklady národa Spejblem a Hurvínkem. Fenoménem jsou stále

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Loutka Josefa Spejbla vznikla před sto lety a jeho syn Hurvínek zítra slaví neuvěřitelné devadesáté čtvrté narozeniny. Dřevěné ikony přežily válku, komunismus a dost pravděpodobně přežijí i nás. Pojďme si je trochu připomenout!

Jan Studnička
Jan Studnička 1.5.2020, 10:00

Dřevění herci

Od dvacátého roku minulého století vystupoval v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad loutkář jménem Josef Skupa. Tomu řezbář Gustav Nosek tenkrát vrazil do ruky podivného panáka ve dřevácích a fraku a Skupa mu propůjčil osobnost přechytralého strejdy. Panák se jmenoval Spejbl. Po pár letech vystupování v duu s Kašpárkem ale měl Skupa pocit, že jim to jaksi neklape, takže Spejblovi přibyl zlobivý synek Hurvínek. Ikonické duo bylo na světě.

Od té doby, celých devadesát čtyři let, vystupují dřevění herci společně a existuje řada důvodů, proč dodnes baví dětí a dospělé. Tak zaprvé Skupa i všichni jeho pokračovatelé silně dbali na to, aby loutky co nejméně propalovaly, že jsou loutky. Hurvínek sice vždycky nosil šortky, ale vždycky měly být pod kolena, aby nebyly vidět dřevěné klouby v kolenou. Kladl se důraz na to, aby vzdělaný a vážený, ale roztržitý otec a jeho chytrý, i když zlobivý syn působily jako reálné osoby. To občas vyžaduje, zvlášť na divadle, opřít se o čtvrtou stěnu, míněno, že Hurvínek sice chodí do školy, ale taky si uvědomuje, že hraje v divadle. Zkrátka povedený mix autenticity a jakési metauvědomělosti.

Dětské lásky

Ale hlavní jsou jejich osobnosti a jejich vzájemná interakce. Já jsem odchován na na kazetách přehraných gramofonových deskách éry Miloše Kirschnera. Pamatuji si, že ping pongové dialogy Hurvínka se Spejblem se u nás točily milionkrát, zatímco jsem kreslil, stavěl z lega nebo zapaloval angličáky. A když jsem se pak ke svým nejoblíbenějším kusům vrátil během dneška, z nostalgie a pro potřeby tohoto článku, zjistil jsem, že u některých gegů se směju dodnes, zcela upřímně je z toho slyšet ohromná péče a láska k řemeslu. Všechny vtipy fungují minimálně na technické bázi, ale většina je navíc podána se skvělou delivery. (Jenom tedy dodám, že ty zkrácené CD verze, které jsem našel, jsou oproti těm gramodeskám hrůzostrašně okleštěné.) Univerzální vztah Hurvínka, české verze nikdy nestárnoucího Barta Simpsona, a Spejbla, který se pokouší zachovávat důstojnost i navzdory bizarním eskapádám, pravděpodobně bude kouzelná vždycky.

Všichni lidé, kteří stojí za produkcí dřevěnných hrdinů si navíc moc dobře uvědomují, co mají v rukou, a jaký jsou Spejbl s Hurvínkem unikátní nástroj pro předávání humoru i pro dospělé, takže v jejich dejvickém divadle můžete zaskočit i na představení pro dospělé, která jsou úplně stejně funkční a zábavná jako ta dětská.

A nemůžu dokončit článek o Hurvínkovi a Spejblovi, aniž bych nevzpomněl mou dětskou crush Máničku a její bábinku paní Kateřinu nebo vychytralého psa Žeryka. Všichni budou mít navždy místo v mém srdíčku. A až jednou postihne svět ta tragédie, že budu mít vlastní dítě, budu mu tyhle dřevěné hrdiny cpát Shrek neShrek. A vsadím se, že řada z vás to má stejně.

Tak všechno nejlepší, Hurvajs. A aspoň dalších sto let, pánové.

Podobné články

Doporučujeme

Další články