Klecany jsou malé město na severním kraji Prahy, které se právě kvůli dostupnosti stávají oblíbeným místem pro bydlení i chataření obyvatel hlavního města. Teď tam navíc možná bude pěkně živo - na městském úřadě totiž objevili ztracený trezor, který odhalil staré sváry mezi místními.
Ze zdi na mne tupě zírá…
Ano, přesně tato známá písnička Karla Gotta o trezoru by se možná nyní hodila. Zaměstnancům městského úřadu v Klecanech v čele se starostou Danielem Dvořákem se totiž povedl husarský kousek. Objevili starý, roky nepoužívaný trezor. „Trezor byl roky nepoužívaný a nacházel se v budově městského úřadu. Loni, když se malovalo, jsme jej odvezli do skladu. Zde jsme jej nechali zámečníkem otevřít a našli dokumenty z různé doby,“ přibližuje nález starosta Daniel Dvořák. Trezor ale nezahálí ani teď a nadále slouží svému původnímu účelu.
„Nyní jsme trezor zapůjčili našemu oddílu biatlonistů, kteří jej používají na uschování zbraní,“ vysvětluje starosta. Nejcennější dokument, který trezor střežil je jednoznačně dopis klecanských sedláků vrchnosti i s novodobým strojovým přepisem. Dopis poměrně detailně ukazuje, k jakým svárům mezi tehdejšími obyvateli Klecan docházelo. Jedná se de facto o stížnost a volání o pomoc. Zajímavé určitě je, že potomci znesvářených rodin v Klecanech žijí dodnes. Ale jak nám potvrdil s úsměvem starosta Daniel Dvořák, žádné sousedské půtky se aktuálně nevedou.
Veškeré písemnosti předali současní klecanští „konšelé“ Státnímu okresnímu archivu Praha – východ. A vy se můžete na kopii těchto němých svědků dob dávno minulých podívat v naší galerii.
Trocha historie nikoho nezabije
Klecany se můžou určitě pochlubit zajímavou historií. Na katastru města byla objevena poměrně rozsáhlá archeologická naleziště. Nejstarší písemná zmínka o Klecanech pochází z r. 1316. V době, kdy byla ves Klecany v držení Zikmunda Hromady z Boršic, povýšil král Vladislav II. r. 1507 Klecany na městečko s právem popravy, konání trhů a povolením, aby se zde usazovali řemeslníci. V 16. století se majitelé Klecan poměrně rychle střídali. V této době se však již začínaly, objevovat první písemné zmínky o klecanském zámku. Roku 1613 se stal majitelem klecanského panství Radslav z Vřesovic a od r. 1616 se Klecany dostaly do držení Anny Fürstenberkové, rozené z Lobkowic, která je r. 1654 oddělila od svých držav a samostatně prodala Kryštofovi Popelovi z Lobkowic - Adamu Matyášovi z Trautmannsdorfu. Dalším majitelem byl od roku 1691 Václav Vojtěch ze Šternberka.
Náklady na dostavbu zámku přesáhly finanční možnosti majitele, a tak zámek přešel do vlastnictví věřitelů, od nichž ho roku 1727 koupili Clam-Gallasové. Ti zámek posléze proddali bývalému nájemci nelahozevského panství Janu Woborzilovi, jehož rodina vlastnila zámek do roku 1847, kdy ho koupil cukrovarník, Antonín Balle. V letech 1876 až 1884 působil v Klecanech katolický kněz a spisovatel Václav Beneš Třebízský. Posledním majitelem zámku této éry byl od r. 1892 Jindřich Benies. V r. 1942 byl zámek prodán organizaci Hitlerjugend a r. 1944 zámek i přilehlé letiště obsadila německá vojska.
Po roce 1945 sídlila v zámku Ústřední škola Československého svazu mládeže a od roku 1950 až do r. 1990 zde působila Československá lidová armáda. Ze správy ministerstva obrany přešel zámek do majetku obce. V roce 1992 byl zámek i s parkem prodán soukromé firmě, v důsledku čehož v letech 1990 až 2003 došlo ke značné devastaci celého objektu. V roce 2003 byl zámek prodán současnému majiteli, který provedl rekonstrukci a opravu celé budovy, přičemž zachoval původní vzhled zámku. Zámek ale není veřejnosti přístupný.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
