Při sledování amerických filmů a seriálů jsme často svědky toho, že ve scénách, jež se odehrávají v soudní síni, figuruje porota. Určitě vás ihned napadlo, jak se člověk do takové poroty dostane nebo jakou má jeho rozhodnutí váhu při soudním procesu. Možná vás překvapí, že se jedná o občanskou povinnost každého obyvatele USA, kterou má právo vykonat v případě, že má čas a vše dopředu ohlásí v práci. Něco jako když v Česku jdete darovat krev.
Porota se usnesla, že jste vinen
Pokud jste viděli kultovní americký film Dvanáct rozhněvaných mužů, v němž si zahrál i český herec Jiří Voskovec, tak určitě víte, co funkce v soudní porotě obnáší. Jedná se o skupinu běžných občanů, kteří se zúčastní soudního procesu a jejich hlas je v rozhodování o vině či nevině obžalovaného naprosto zásadní. Soudce totiž řídí proces a na závěr vyhlašuje verdikt poroty. Není to však tak jednoduché, protože společný verdikt musí být jednomyslný. Nejedná se o žádné školené právníky, nýbrž o běžné občany z lidu, takže se v porotě bez problémů může sejít uklízečka, astronaut, rapper i popelář. Výběr občanů probíhá losem a podle statistiky zasedne běžný občan v porotě zhruba jednou za dva roky.
Nicméně se nejedná o žádnou americkou specialitu. V podobných formách takto fungují soudy i třeba ve Velké Británii, Irsku či Austrálii. Členem poroty se stanete tak, že vám přijde úřední dopis, ve kterém vám je oznámeno, že jste byl předvolán do služby poroty na celý pracovní týden. V případě, že jste v daném termínu u zubaře nebo na dovolené, lze termíny přes internet změnit. V týden, kdy máte zasedat v porotě, se například může teoreticky stát, že ve vašem okrese neproběhne žádný soud. V tom případě jste měl službu splněnou, protože jste byl v pohotovosti. Většinou se tohle nestává, takže je možné, že se součástí poroty stanete. Před soudním procesem byste měl o této skutečnosti upozornit vašeho zaměstnavatele, jenž by vás měl bez problémů pustit. Je to podobné jako například při darování krve v Česku nebo při kontrole u lékaře.
A proč o vašem osudu rozhodne právě skupina náhodně vybraných osob? Většinou se jedná o dvanáctičlennou skupinu lidí, ale závisí na druhu soudního řízení a dalších faktorech. Nicméně tím pravým důvodem je, že se tímto způsobem mininimalizuje možnost zkorumpování soudce a celý případ neleží jen na jedné osobě. Na druhou stranu je zde riziko, že v případě, že narazíte na porotu složenou z lehce ovlivnitelných lidí, které snadno přesvědčí schopný advokát s hereckými a manipulativními schopnostmi, můžete snadno soud prohrát. Představte si, kdyby se něco takového dělo například v Česku a vy byste se například zastal zahraničního studenta z Afriky, jehož by zrovna mlátila skupina neonacistů. Jednoho z nich byste udeřil pěstí a on by vás dal k soudu. V porotě byste pak narazili jen na příznivce SPD a DSSS, takže byste to u soudu pravděpodobně projel. Možná proto tu tento systém nemáme, i když to vlastně tak úplně není pravda. V českém právu totiž existuje funkce takzvaného přísedícího, což je funkce, jež vás opravňuje částečně rozhodovat o vině a trestu druhých. Přísedící má však „jen“ poradní hlas. Vykonávat ji nesmí osoba, která zároveň vykonává funkci senátora nebo poslance, a odměnou jí je náhrada mzdy a základních výdajů jako je svačina nebo jízdné.
Podmínkou k tomu stát se přísedícím je dosažení věku nejméně 30 let, svéprávnost a bezúhonnost. Nicméně i tak se jedná o poměrně čestnou a zodpovědnou činnost, jež lze dělat při práci. V Česku existuje přes 5 tisíc přísedících a většinou se jedná o seniory, kteří se zajímají o právo.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
