Dnes je to čtyřicet let, co sonda Voyager 1 dorazila k Saturnu a poslala nám z výletu super pohlednici. Díky Voyageru jsme se dozvěděli o planetě a jejím prstenci víc než jsme čekali, ale to sondě nestačilo, takže vyrazila za hranice známého vesmíru.
Saturn má nejhezčí prstenec široko daleko
Saturn je naprosto fascinující planeta. Je osmsetkrát větší než Země a i díky tomu ho můžete pozorovat na noční obloze pouhým okem, je to taková žlutá nikdy nemrkající tečka. Nejspíš ho znáte hlavně podle jeho slavného prstence, který z něj dělá největšího hezouna ve Sluneční soustavě. Možná vás překvapí, že prstenec mají hned čtyři planety našeho solárního systému, Saturn má ale prostě prstenec největší a nejkrásnější. To proto, že jich má celkem dvanáct.
A osmdesát dva měsíců k tomu. Přičemž jeden z nich, Titan, má jako jediný měsíc široko daleko hustou atmosféru, takže se o něm do daleké budoucnosti přemýšlí jako o potenciálním místě pro kolonii.
Saturn je plynný obr, což znamená, že se na něj dost dobře nemůžete postavit. Je jedinou planetou v naší sluneční soustavě, která má střední hustotu menší než voda. To ale neznamená, že můžete jen tak “proplavat” Saturnem, kdepak. Jeho atmosféra je naprosto vražedná. Na pólech dosahuje vítr rychlosti až pět set metrů za sekundu.
A velké množství takových proudů tvoří ten slavný šestiúhelník na povrchu planety. Fanoušci konspiračních teorií léta spekulovali, kdo asi vytvořil ten pravidelný hexagon, který se táhne přes póly Saturnu. Poměrně nedávno vědci zjistili, že je vytvořen skutečně jenom na sebe narážejícími proudy plynů jiných barev, hustot a rychlosti.
A jak tohle všechno o Saturnu víme? No, hodně toho víme díky sondám Voyager.
Voayger: Do temnoty
Paradoxně NASA vypustila nejdřív sondu Voyager 2 a až o šestnáct dní později Voyager 1, ale protože start jedničky se zdařil lépe a povedlo se za letu dosáhnout větší rychlosti, rychle svého bratříčka předehnal. Cílem Voyagerů byly Jupiter, Saturn a jeho už zmíněný měsíc Titan.
Jednička nabrala fotky Jupitera a s malou úpravou kurzu pokračovala na Saturn. Fotila ho celé tři měsíce, co se k němu přibližovala, ale 12. listopadu 1980 dorazila až k němu. A tehdy vznikla ta fotografie, kterou můžete vidět i výše v našem článku. Na další cool fotky pak můžete kouknout v naší galerii.
Díky oběma sondám teď o Saturnu víme mnohem víc a na jejich základě byla později vyslána nová a vymakanější Cassini. Ale mise Voyageru nekončila u Saturnu, kdepak. Voyager dávno opustil Sluneční soustavu a i v tuto chvíli se řítí rychlostí sedmnáct kilometrů za sekundu do temných hlubin mezihvězdného prostoru. Je přes dvacet miliard kilometrů daleko od Země.
A jen tak pro jistotu s sebou nese poselství pro cestující, kteří by na něj mohli narazit.
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
Jan Fiedler
