Za dlouhou dobu existence tohoto tělocvičného spolku byly však hned tři období, kdy Sokol nemohl oficiálně fungovat. Nejprve za 1. světové války, potom za německé okupace a vůbec nejdéle po roce 1948, kdy se u nás k moci dostal komunistický režim.
Všesokolský slet, tedy vrchol činnosti Sokolů, při kterém se slétá sokolstvo z celého světa a cvičí na odiv veřejnosti, se kromě těchto tří dějinných období, konaly zhruba každých šest let. První bývá označován jako Jubilejní slavnost Sokola Pražského, veřejné cvičení na Střeleckém ostrově, při kterém cvičilo 700 mužů, bylo totiž uspořádáno k příležitosti 20. výročí Sokola Pražského, založeného dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.
Na první výrazný problém s úřady narazili představitelé Sokola ve chvíli, kdy chtěli uspořádat druhý slet. Mělo k němu dojít v roce 1887, úřady však pro akci takového rozsahu nevydaly povolení. Uskutečnil se tak až o 4 roky později v Královské oboře v Praze. Na čtyřdenní slet dorazili také sokolové ze zahraničí, například ze Spojených států amerických. Před 7000 diváky nastoupilo přes 2400 cvičenců.
Na jubilejním X. všesokolském sletu, konaném v atmosféře nastupujícího nacismu v roce 1938, cvičilo během hlavního cvičení na Strahově na 30 000 Sokolů najednou! Celý slet trval pět týdnů. V tragickém období světových dějin kráčeli Sokolové z obsazeného Rakouska pod vlajkou s hákovým křížem. Neměli na vybranou.
Během útrap války nemohlo být na slet ani pomyšlení. XI. všesokolský slet se uskutečnil až po únorovém komunistickém puči. Konkrétně probíhal od 19. do 27. června. Slavnostní událost byla silně poznamenána tehdejšími politickými událostmi. Nedlouho před zahájením sletu po nátlaku abdikoval prezident Edvard Beneš a jeho nástupcem se stal Klement Gottwald.
Vzpoura Sokolů
Mikrofony Československého rozhlasu zachytily na začátku cvičení zvolání části sokolstva "Ať žije prezident Beneš!". Krátce na to byl odvolán průvod žactva, pro špatné počasí.
Dosazení Gottwalda do funkce hlavy státu byl pro ty, co doktora Beneše považovali za důstojného nástupce prezidenta Masaryka, naprosto nepochopitelné a neakceptovatelné. Proto zvolání na podporu Beneše v dalším průběhu sletu neustávalo.
V dalších dnech už byl průvod pod ozbrojeným dohledem. Ale přestože na akci dohlíželi příslušníci Sboru národní bezpečnosti i Lidových milicí, její hladký průběh se zaručit nepodařilo a proměnila se v protikomunistickou demonstraci. K zatýkání docházelo už přímo na místě, rebelové byli vytaženi přímo z průvodu, další vlna zatýkání následoval po skončení sletu. Na podzim roku 1948 bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola přes 11000 členů. Mnoho z nich bylo za účast na demonstraci vyloučeno ze zaměstnání či ze školy.
Utrum měly také všesokolské slety, a to na dlouhých 46 let. Sokol jako takový přestal na období čtyř desítek let samostatně fungovat. I pro tento totalitní režim byl nepohodlný. Sokolům tehdy přistřihla křídla sjednocená tělovýchova, do jejíž systému byla organizace začleněna. Označení Sokol za totality nezmizelo, název začal být spojován s venkovskými tělovýchovnými jednotami. Namísto všesokolských sletů se v intervalu pět let konaly spartakiády. V roce 1968 už v zárodku zmařila snahy o obnovu Sokola normalizace.
Jako fénix povstal Sokol z popela až v lednu 1990. Chystaný XVI. Všesokolský let bude zároveň připomínkou 100. výročí vzniku naší republiky. Bude zároveň poctou sokolům, kteří stáli u zrodu československých legií za 1. světové války, tedy bojovníků, kteří se výrazně zasadili za vznik našeho samostatného státu.
A zde si přečtěte o tom, jak se Gottwald dostal na Hrad.