Chřipka feťáků

Je obecně známo, že se svět poprvé významněji začal zabývat nemocí AIDS v roce 1981, kdy byl zaznamenám zvýšený počet pacientů z řad homosexuálů, u kterých docházelo ke kolapsu imunitního systému. To ovšem neznamená, že se nemoc zničehonic objevila až na počátku 80. let. Poslední studie ukazují, že jen ve městě New York musela smrtící choroba zabíjet již od počátku 70. let. Důkladné studování policejních a lékařských záznamů ukazuje, že celá 70. léta umírali místní bezdomovci a drogově závislí na tzv. „chřipku feťáků“.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o lidi na okraji společnosti, nebyl zájem se nějak podrobněji zajímat o zdravotní stav těchto osob. Dodnes není přesně jasné, kdy a odkud se začal virus HIV šířit do celého světa, ale odborníci se zhruba shodují, že původ viru sahá pravděpodobně do Afriky. Z úvodní fáze šíření HIV máme několik zajímavých případů lidí, kteří se tímto virem nakazili ještě před jeho prvotním popsáním v roce 1981.

mohlo by vás zajímat

Navzdory rasovým předsudkům se stal prvním Afroameričanem, který vyhrál Wimbledon: Tenisovou legendu Arthura Ashe skolilo až nemocné srdce a AIDS

Jedním z nejstarších případů mimo Afriku byl mladý černošský chlapec Robert Rayford, který byl v roce 1968 hospitalizován v nemocnici ve městě St. Louis v Missouri. Šestnáctiletý mladík si stěžoval na vředy, které se mu objevily v oblasti rozkroku a nohou. Kromě toho trpěl dušností a chlamydiovou infekcí – dle popisu lékařů byl mladík zřejmě obětí znásilnění. Na jaře 1969 se Robertův stav začal prudce zhoršovat a šokovaní lékaři zjistili, že dochází k naprostému kolapsu imunitního systému. V květnu 1969 Robert Rayford zemřel na zápal plic. Lékař provádějící pitvu později prohlásil, že nic takového ještě nikdy neviděl. Až v 80. letech došlo k testování tkání, které byly během pitvy odebrány. Prokázalo se, že Robert Rayford zemřel na AIDS.

Norský námořník nakazil ženu i dceru

Dalším raným případem AIDS byl norský námořník Arvid Noe, pravým jménem Arne Vidar Røed, jehož jméno bylo ze začátku nahrazeno pseudonymem, aby nedošlo k prozrazení jeho identity. Arvid Noe mezi lety 1961 až 1962 jako námořník několikrát navštívil západoafrickou zemi Kamerun, kde častokrát vyhledal společnost místních prostitutek, od kterých se zřejmě nakazil virem HIV. O několik let později si Arvid, tou dobou pracující již jako řidič kamionu, začal stěžovat na úmorné bolesti svalů a čím dál častěji trpěl silnými plicními infekcemi – později se u něj vyvinula demence a motorické problémy.

V roce 1976 Arvid zemřel na AIDS spolu se svou ženou, kterou nakazil, a nejmladší dcerou, na kterou nemoc přenesla její matka v těhotenství. O dekádu později bylo potvrzeno, že Arvid i jeho rodina byli nakaženi virem HIV. Vyšetřování ukázalo, že mezi lety 1968 a 1972, kdy pracoval jako kamioňák především v Západním Německu, Arvid pravidelně souložil s místními prostitutkami, které nevědomky přenesly nákazu na své další zákazníky.

GALERIE První lidé nakažení HIV

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Zajímavý je i případ dánské lékařky Grethe Rask, která se virem HIV nakazila zřejmě již v roce 1964, kdy nezištně pomáhala místním obyvatelům na klinice v Kongu. Vzhledem k primitivním podmínkám, které v nemocnici panovaly, se Grethe pravidelně dostávala do kontaktu s krví pacientů, od nichž se nakazila smrtícím virem. V roce 1974 se její do té doby dobrý zdravotní stav začal prudce zhoršovat – brzy přišly silné průjmy, slabost a významný úpadek hmotnosti. I když se vlivem léků její zdravotní stav mírně zlepšil, v roce 1977 začal její imunitní systém kolabovat a o rok později lékařka zemřela na zápal plic v Dánsku. O 10 let později potvrdili vědci, že Grethe skutečně zemřela vlivem nakažení virem HIV.