Čas od času se stane, že architekta osvítí jakýsi „duch moderny“ nebo si prostě jen dá o 20 piv více než obvykle, a tak se rozhodne rozbít jednotvárnost okolního světa něčím novým. Budova, která z šíleného návrhu vzejde, se poté zařadí do určitého stavebního slohu. Stavby s těmi nejšílenějšími proporcemi a tvary, které se pro svou nekoncepčnost nedají nikam jinam zařadit, se obvykle stanou specialitami moderní architektury, takzvané moderny.
Moderna po druhé světové válce
Moderní architektura nabyla popularity až po druhé světové válce, kdy se svět dostal z pomyslných okovů napětí a strachu. Došlo k uvolnění v podstatě ve všech směrech (s výjimkou střední a východní Evropy, kde došlo k uvolnění se čtyřicetiletým zpožděním až po pádu komunistických režimů), ať už se jednalo o vědu, vzdělávání nebo třeba právě umění.
Konkrétně moderní architektura je velice nepřesně definovaným pojmem, proto je také často příčinou ostrých diskuzí a sporů. Široká veřejnost se nemůže shodnout na jednotlivých charakteristických rysech a moderna je tedy v podstatě vše, co se vymaňuje z rysů jiných architektonických stylů. Někomu připadá moderní architektura nevkusná, přeplácaná, nepotřebná, nicneříkající, odporná a „zabírající místo a požírající těžce vydělané peníze“, a pro někoho je zase vysvobozením z klasické a nudné koncepční architektury, která nás obklopuje na každém kroku.
Co vás, jakožto architekta potenciální stavby ve stylu moderní architektury, vede k vytvoření něčeho takového je otázkou. Může to být pocit náhlého nutkání k vytvoření něčeho originálního a zapsání se do historie nebo jen pouhá nenávist k projektantovi a zedníkům. Postavit totiž kostel na skále, obydlí mezi čtyřmi balvany nebo křivý domek s oblými tvary opravdu není žádná legrace a dělníci se při výstavbě pořádně zapotí.
Architekti si sice nemohou dovolit takovou volnost, jakou mají například malíři se svým štětcem a plátnem (špatný tah štětcem totiž narozdíl od několika tunového betonového sloupu nikoho nezabije), ale s použitím moderních technologií se i oni mohou vyřádit. V kontextu moderní architektury se tato volnost a bujná fantazie architektů projevuje zejména v neobvyklých proporcích staveb a jejich ještě neobyklejším umístění v dané lokaci.
Nekoncepční a všudypřítomná
Ať už jste příznivcem či odpůrcem moderní architektury, s její existencí se musíte smířit. O tom, k jaké skupině se přidáte, se můžete rozhodnout s pomocí galerie, která představuje některé zástupce moderní architektury. Lze také očekávat, že staveb nesoucích se v duchu moderny bude čím dál tím více – a to je dobře. Moderní styly a prvky nám totiž (nejen) v architektuře ukazují, kam se (nejen) architektura může v budoucnu posunout, ale zároveň také to, kam by se posunout neměla. Moderna existuje a existovat bude. Jeví se sice někdy jako nevkusná a nezapadající, ale taková prostě je a musí být.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
