fb pixel Slovenské devadesátky, Juraj Ondrejčák alias Piťo: Jeho gang Piťovci byl nejmilitantnější skupinou na Slovensku – G.cz
Vyhledávání

Slovenské devadesátky, Juraj Ondrejčák alias Piťo: Jeho gang Piťovci byl nejmilitantnější skupinou na Slovensku

Mercedes-Benz G
Zdroj: Pixabay

Bratislavský boss Piťo byl jiný než jeho předchůdci. Kraloval dlouho po konci devadesátek a svůj pád přežil. Měl vysokou školu a vojenský výcvik, což z něj udělalo nebezpečného šéfa podsvětí.

Václav Adamus
Václav Adamus 21.5.2022, 18:13

Velké společenské změny dávají vždy šanci lidem bez zábran a morálních skrupulí. Tito lidé poté mají vliv a dosahují na pozice, na které by v normálním demokratickém státě nemohli dosáhnout. Takovým byl právě Juraj Ondrejčák, přezdívaný Piťo (tuto přezdívku měl zdědit po otci, který nebyl mafián). Budoval si pověst člověka z ulice, jenž se sám vypracoval (což mu dělalo respekt před svými podřízenými). Skutečnost je však taková, že pocházel z dobře postavené rodiny – maminka pracovala na ministerstvu obrany a otec na ministerstvu zemědělství. Byl člověkem s nadprůměrným intelektem, podobně jako boss Miroslav Sýkora, jehož gangu byl také členem. Sýkora studoval také, ale studium nedokončil. Studoval právo – získal bakalářský titul i magisterský, snažil se dosáhnout titulu JUDr. To se mu však nepovedlo. Zajímavostí je, že tématem jeho rigorózní práce byla úkladná vražda.

Byl bossem nové generace. Nastoupil na kriminální dráhu na konci roku 1999. Začínal u Sýkorovců, ovšem až po smrti bosse Sýkory. Na jeho místě byl nový šéf s přezdívkou Kýbl, Ondrejčák měl však problém se mu podřídit, a skupinu tedy po určité době opustil. Problém s disciplínou gangstera Piťa provází celý jeho život a nejspíš právě neschopnost podřídit se autoritám jej přivedla na cestu organizovaného zločinu. Stejný problém měl na vojenské akademii, kterou studoval ještě před právem. Ovšem i přesto si z vojenského studia leccos odnesl. Bývalý policejní prezident Jaroslav Spišiak jeho skupinu (Piťovce) označil za nejmilitantnější na Slovensku. Ondrejčák ihned po opuštění Sýkorovců začal organizovat vlastní skupinu. Soustředili se v okolí Lamače (část Bratislavy), odtud poté expandovali do dalších částí Bratislavy. Byli absolutně nepřehlédnutelní – nosili maskáče, každý voják (tak si běžní členové gangu říkali) dostal přímo od Piťa nůž opatřený originálním pořadovým číslem, jezdili výhradně v černých pancéřovaných Mercedesech G. Působili jako polovojenská organizace. V jednom z jejich skladů se policii povedl největší nález zbraní v celé historii Slovenska – krom raketometů nalezli také přes 200 zbraní, granátů a dělostřelecké miny. Můžeme se domnívat, že se boss Piťo inspiroval v tehdy velice populárních akčních filmech.

Bratislavský boss

Hlavním výdělkem gangu byly drogy – kupovali kokain a heroin od Albánců a měli síť dealerů po celé Bratislavě i dalších městech. Část členů gangu měla chránit právě tyto dealery a část se specializovala na ekonomickou kriminalitu (podvody). Samozřejmě se angažovali i ve vymáhání výpalného. Začalo se o něm mluvit jako o gangsterovi, v médiích proběhly různé znepokojivé články. Ondrejčák se proti tomu ohradil, pasoval se do role podnikatele, nikoliv mafiána. Také zdůrazňoval, že není žádný Piťo a žádní Piťovci neexistují, jde pouze o jeho kamarády a spolupracovníky. Pokud má někdo problémy, ať se na mě obrátí, pasoval se do role jakéhosi spravedlivého vládce. Říkal, že pomůže podnikatelům, kteří mají problémy, nebo je někdo vydírá. Což se poté skutečně dělo – policie, pokud si bratislavský podnikatel stěžoval, že od něj přišli vybírat výpalné, jej poslala k Ondrejčákovi. Tito lidé jej poté přibrali k sobě do byznysu, nebo mu například koupili nové auto (on sám dlouhou dobu neměl oficiálně živnost). Bohatí podnikatelé se často zastřešovali jeho jménem. Další zajímavostí je napojení gangu na white power a neonacistickou scénu, členové nosili tetování s nordickými motivy, ve stejném stylu byl také bar gangu Trojka. Příslušníci gangu také nosili oblečení značky Thor Steinar (považovaná za neonacistickou značku, v Německu je zákaz vstupu do vládních budov v oblečení této značky).

Někdy se však chovali velice brutálně. Například rozmlátili vybavení restaurace, a to před hosty, a zmlátili před jejich zraky také majitele. Další brutální útok se udál v bratislavském Irish Pubu. Ten se udál 9. července 1999, byli zde zabití dva lidé – jeden podnikatel, na kterého byl útok namířen, a zcela nevinný člověk, kterého zastřelili omylem. Další případ byla vražda v baru Boston, taktéž v Bratislavě, kde ubodal člen gangu chlapce, který dal členovi gangu facku, protože obtěžoval jeho partnerku. Vraždy nepřestaly ani po devadesátých letech. V roce 2005 ubodali studenta Daniela Tupého, který se vracel přes park domů ze studentské sešlosti, ačkoliv obžalovaní členové gangu nakonec byli propuštění pro nedostatek důkazů. V té době již na něj a jeho gang mířily zraky médií a hlavně policie a tajných služeb. Ty zpravidla využívaly mafiány tak dlouho, dokud je potřebovaly, a poté je nechaly zabít jinou skupinou. Takto slovenská tajná služba SIS používala mafiány pro svůj prospěch a také je likvidovala.

Jaroslav Spišiak, policejní prezident, měl již všeho dost. Učinil prohlášení, že příslušníci podsvětí se nemají co beztrestně procházet po ulici a policie je tady od toho, aby jim to připomněla. Začali jim šlapat tvrdě po krku, sám Piťo byl zkontrolován za den hned třináctkrát. 16. listopadu 2011 jej překvapili nad ránem v jeho vile policisté. Lépe řečeno, snad všechny bezpečnostní jednotky, které Slovensko mělo. Jednalo se o rekordní počet policistů, kteří zatýkali jednoho člověka – 350 policistů obsadilo kopec, na kterém Onrejčákova vila stála. U soudu dostal 16 let vězení, jeho kauza však stále běží a možná se objeví další mrtví a stane před soudem znovu.

ZDROJE:

ct24, tyzden.sk, plus7dni.pluska.sk

Súmrak bossov (2017, dokumentární série)

Podobné články

Doporučujeme

Další články