Všichni Nixonovi muži

Ve filmu Forest Gump je hlavní postava ubytována v komplexu Watergate ve Washingtonu, kde v noci sleduje z protější budovy několik lidí, kteří po tmě slídí v kancelářích s baterkami. Proto zvedne telefon a nahlásí pravděpodobný výpadek elektřiny v budově. Tato filmová scéna paroduje události postavené na reálném základě ze dne 17. června 1972. Ve skutečnosti celá kauza začala tak, že bezpečnostní ostraha komplexu Watergate upozornila policii s důvodným podezřením loupeže. Kolem půl třetí ráno bylo přistiženo pět mužů v kancelářích Demokratické strany. Cílem jejích loupeže bylo ofocení dokumentů a oprava odposlouchávacího zařízení, které tam nainstalovali před měsícem. Jednalo se tedy o jejich druhé vloupání.

Když vyšlo najevo, že jedním z lupičů je bývalý agent CIA Jim McCord, který v té době pracoval ve štábu za znovuzvolení Nixona prezidentem, stala se z případu okamžitě záležitost FBI. Následovalo obvinění celé skupiny z loupeže a nastražení odposlechů. V lednu 1973 byla celá pětičlenná skupina, přezdívaná jako instalatéři, uznána vinnou. K rozsudku se vyjádřil jeden z odsouzených lupičů, který po vynešení rozsudku napsal dopis vrchnímu soudci. V důvěrném psaní prozradil, že se jednalo o nátlak z vyšších míst a pouze se řídil rozkazy bývalého generálního prokurátora a šéfa Výboru pro znovuzvolení prezidenta Nixona. O těchto skutečnostech se veřejnost však dozvěděla až mnohem později.

V hlavní roli Washington Post

Po vynesení rozsudku a medializaci kauzy však štáb prezidenta Nixona vydal prohlášení, že s tímto případem nemá žádnou spojitost a veškeré pochybnosti popřel. Zdálo se, že celá kauza utichne a média se přestanou o incident zajímat, nicméně dvojice mladých reportérů z Washington Post – Carl Bernstein a Bob Woodward psali o této kauze dále. Během dvou let napsali postupně přes 300 článků a postupně se jim tak povedlo, aby se o „aféru ve Watergate“ začaly zajímat státní orgány. Novináři totiž měli tajný anonymní zdroj přezdívaný Deep Throat, který jim předával důvěrné informace o celém případu.

Podzim 1972 byl ve znamení obhájení Nixonova vítězství v prezidentských volbách. Mezitím však vzhledem k rozsáhlému vyšetřování případu bylo v kauze obviněno celkem již sedm osob. Deník Washington Post postupně rozklíčoval fakta týkající se Watergate. Ukázalo se, že se jednalo o politickou špionáž širšího rázu, což přinutilo Senát Spojených států amerických k vytvoření speciální komise, která se ujala vyšetřování celého případu. Zároveň začala veřejná slyšení, která bylo možné sledovat na televizní obrazovce.

Milost pro odstupujícího prezidenta

Výsledkem bylo odkrytí několika nezákonných aktivit, kterých se dopustil prezident Nixon a jeho tým. Kromě sledování a odposlouchávání politických soupeřů se přišlo i na to, že v Bílém domě byla umístěna odposlouchávací zařízení, o kterých Nixon věděl. Nahrávky z odposlechů se staly hlavní bodem sporu mezi prezidentem a Kongresem, který požadoval vydání nahrávek, což Nixonovi nařídil až nejvyšší soud.

Dalším zjištěním bylo pochybné financování všech nezákonných aktivit z ilegálních fondů. Údajně všichni účastníci „loupeže“ ve Watergate obdrželi kolem 80 tisíc dolarů.

Po těchto a mnohých dalších událostech, které vyplavaly na povrch, se prezident Nixon rozhodl rezignovat a učinil tak 8. 8.1974. Kongres se však rozhodl, že bude ve vyšetřování pokračovat dále, což mohlo vést k možnému uvěznění Nixona a nejspíše by k němu i vedlo, nebýt toho, že Nixonův nástupce a někdejší viceprezident Gerald Ford mu udělil plnou milost, což celý proces v podstatě ukončilo a Nixon tak spravedlnosti unikl. Dočkáme se i v Česku vlastní Watergate, která bude stát vrcholné politiky jejich kariéru?

GALERIE Aféra Watergate

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

A zde se můžete pobavit nad odposlechy Andreje Babiše.