Tohle péčko není pro starý

Podle poslední publikované Zprávy o digitálních závislostech v ČR za rok 2023, resp. Národního výzkumu užívání návykových látek 2020, tráví muži sledováním pornografie zhruba 13 % času stráveného na internetu. V případě žen jde o pouhá 2 %. Dle výroční zprávy Pornhubu však zastoupení žen během posledních pár let radikálně narostlo na 36 % v roce 2022. Důvodem může být zejména mladá generace, u které se smazává rozdíl mezi sledovacími návyky mužů a žen. Čas strávený na internetu je přitom jedním z hlavních ukazatelů problematické digitální závislosti, nebo též závislosti na aktivitě, které se ve virtuálním prostředí věnujeme.

„Pornografie není ani v případě mladých problémem sama o sobě, ale může se jím stát, pokud poskytuje pokřivený nebo nereálný pohled na intimitu a sex. Obzvláště, pokud si citliví jedinci takový pohled zvnitřňují a vytváří si tak nereálnou představu o sexuálním životě. Podobně jako ostatní návykové látky představuje určitý únik – přináší uvolnění a okamžitý přísun dopaminu, čímž pomáhá od pocitů frustrace, úzkosti, samoty nebo pocitu méněcennosti,“ upozorňuje Ladislav Dékány, adiktolog a odborný garant Národní linky pro odvykání 800 350 000, s tím, že mezi odbornou veřejností panuje shoda, že přesně taková ztráta kontroly, nadměrný čas věnovaný sexuálnímu chování a s tím spojené negativní důsledky pro jedince i jeho nejbližší, jsou klíčové ukazatele pro určení, zda je sledování porna problematické nebo ne.

„Pornografie začíná být stále více problematická, jelikož se s ní setkávají čím dál tím mladší uživatelé. I náš průzkum mezi více než 1500 žáky v České a Slovenské republice ve věku od 13 do 17 let ukázal, že průměrný věk se pohybuje mezi 10 a 11 rokem života. Přičemž Michaela Slussareff ve své knize Hry, sítě, porno zmiňuje, že až čtvrtina dětí v ČR se setká s pornografií již v 8 letech. V tomto věku není dětský mozek připraven na tak intenzivní podněty a je tedy mnohem náchylnější k vytvoření si návyku, který může přerůst v problematické kompulzivní chování. Pro spoustu dětí pak funguje pornografie jako primární zdroj sexuální výchovy," doplňuje jej Pete Lupton z organizace NePornu.

„Mladí lidé nemusí cítit rozdíl mezi zákonným limitem 15 let pro pohlavní styk a sledováním pornografie od 18 let. Je dobré s nimi o důvodech mluvit, nezakazovat, neodsuzovat, ale vysvětlovat rozdíly mezi reálnými prožitky v přirozeném intimním v životě a těmi hranými v pornografi. Pokud s dětmi mluvíme nejen o sexu, ale i o pornografii, může být pro ně jednodušší se nám svěřit, když na internetu narazí na něco pro ně šokujícího nebo náročného v této oblasti. Rozhovory o pornografii mohou být přirozeně nepříjemné i pro samotné rodiče, v různých organizacích existují odborníci, kteří mohou nabídnout pomoc a rady, jak na toto téma s dětmi mluvit,“ navazuje Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání 800 350 000, která působí také jako intervizor na Lince bezpečí.

Plíživá „přestavba“ lidského mozku

Sledování pornografie má tedy mnoho společného s ostatními nelátkovými závislostmi.

„Jednoduše řečeno jde o poruchu „brzdy“ mozku. U nelátkových závislostí všeobecně neexistuje žádný hmatatelný spouštěč či látka, kterou si uživatel vpravuje do těla – morfologické změny v mozku působí již samotné opakované chování. Jinými slovy, mozek se začne fyzicky přestavovat. To, že kompulzivní a nutkavá sexualita může být opravdu návyková, potvrdily i některé nedávné studie,“ komentuje Dékány.

Mozek uživatele zažívá podobné chemické pochody, prožívání je navíc zintenzivněno tím, že je podpořeno i pudově. U problematických uživatelů byly ve zvýšené míře pozorovány klasické projevy typu zvýšené impulzivity, kompulzivity, emoční lability či zhoršeného úsudku. Spousta odborných výzkumů se v posledních letech zaměřuje na to, jak přesně vzniká problematické užívání.

Velkou pozornost tomu věnoval nedáno zesnulý Gary Wilson, autor knihy Your Brain on Porn a zakladatel stejnojmenného webu, na kterém lidé mohou dohledat celou řadu odborných výzkumů na toto téma. S největší pravděpodobností jde o anatomické a patologické změny ve frontální oblasti mozku, do které jsou soustředěna centra myšlení, rozumu, vůle, čichu, řeči a motoriky.

„Pornografie představu tzv. supranormální podnět, který nadměrně stimuluje náš mozek. Ten ve výsledku produkuje celou řadu hormonů, díky nimž se cítíme dobře. Jelikož se ovšem vylučují v nadměrném množství, mohou způsobit, že se člověk k pornografii vrací stále častěji kvůli pozitivním pocitům, kterém má se sledováním pornografie spojené. Postupně si tak může vytvořit návyk, který se časem může vymknout kontrole a přerůst v kompulzivní chování, či zjednodušeně závislost. Toto je problematické obzvláště v dětském věku, kdy se mozek teprve vyvíjí a mnohem snadněji si tvoří nové návyky,“ vysvětluje Lupton.

Osvěta v podání populárních výzev i příběhů celebrit

Jak už bylo zmíněno, nadměrné užívání online pornografie je fenomén, který se dotýká zejména mladších generací. V této sociální skupině se o negativních dopadech pornografie aktivně hovoří a vznikají i výzvy, které by se pravděpodobně u starších generacích neujaly. Jednou z nejznámějších je No Nut November. Jde o určitou obdobu akce Suchej únor–s tím rozdílem, že v tomto případě není smyslem výzvy alkoholová abstinence, ale motivace všech mužů k sexuální zdrženlivosti po čas listopadu. No Nut November původně vznikl jako satira, výzva se ale stala natolik populární, že řada dobrovolných účastníků věří v její zdravotní benefity. To ovšem není podpořeno vědeckými názory, nicméně je nepochybné, že může zásadně pomoci se zvýšením sebekontroly jedince.

Podobně k tomu přistupuje i hnutí NoFap, které se v posledních letech velmi radikalizovalo a uživatelé se tak povzbuzují k abstinenci od masturbace úplně. Celkově v této komunitě panuje hodně mýtů a falešných představ, že člověk díky abstinenci získá "superschopnosti". Naproti tomu pracuje česká organizace NePornu s vědeckými výzkumy a své klienty, kteří požádají o pomoc, doprovází na jejich cestě abstinencí proškolení dobrovolníci, e-koučové. Na základě osvědčených metod pomáhají klientům identifikovat jejich spouštěče, naučit se s nimi pracovat, vybudovat si zdravé návyky a vztahy, a celkově tedy žít lepší život, který není poznamenaný negativními dopady způsobenými závislostí.

Osvěty o škodlivých účincích pornografie se aktivně účastní i globálně známé osobnosti a celebrity. Některé z nich otevřeně hovoří o tom, jaké tyto problémy měly dopady na jejich životy. De facto prvním, kdo tuto debatu otevřel, byl v roce 2015 americký herec Terry Crews z populárního sitcomu Brooklyn 99, který byl kvůli nadužívání porna hospitalizován v odvykacím centru. S podobnými příběhy se od té doby svěřili například producent a rapper Kanye West, herečky Andra Day a Jada Pinkett Smith, komik Russell Brand, nebo bývalý hráč basketbalové NBA Lamar Odom. O dopadech sledování porna v dětském a náctiletém věku na své psychické a emoční zdraví otevřeně hovořila i Billie Eilish, zpěvačka a ikona pro zástupy svých nejen mladých fanoušků. Hlavním přínosem těchto vyjádření je fakt, že se o problematice stále intenzivněji mluví i v těch nejvíce ohrožených věkových skupinách.