Před osmadvaceti lety vypustila skupina poblázněných sektářů v prostorech tokijského metra během ranní špičky smrtelně jedovatý plyn sarin ve snaze zachránit lidstvo. Vedl je jistý Šókó Asahara, zarostlý poloslepý muž z Kjúšú. Čím je přesvědčil, aby ho následovali?
Svatý šikanátor
Narodil se roku 1955 jako Čizuo Matsumoto, šesté ze sedmi dětí extrémně chudé rodiny výrobců rohoží, která živořila na japonském ostrově Kjúšú. Na svět přišel muž později známý jako Šókó Asahara na jedno oko slepý, druhé měl postižené a také na něj sotva viděl. To ho odeslalo do internátní školy pro slabozraké v Kumamotu. V osobě tehdy ještě Matsumota se zřejmě zhmotnila fráze „mezi slepými jednooký králem“, protože navzdory své vadě mohutný chlapec neváhal šikanovat slabší spolužáky a tahat z nich kapesné.
Jak je v Japonsku zvykem, Matsumoto se po škole začal věnovat studiu akupunktury a čínské medicíny, dokonce si zařídil vlastní ordinaci. Pak se oženil s osmnáctiletou studentkou Tomoko, kterou svedl díky urputnému tvrzení, že jejich sňatek byl předurčen již v minulém životě. Po svatbě začal Matsumoto pracovat na velké rodině. Aby ji uživil, začal prodávat vlastní a údajně zázračný lék proti revmatismu a bolesti kloubů. Tvrdil, že jej vyrobil podle tajné čínské medicíny a přišel si díky tomu na pěkný balík. V roce 1981 mu tenhle byznys zatrhly úřady a podvodný mastičkář musel zaplatit pokutu 200 tisíc jenů. Podle některých v něm právě tato zkušenost zažehla nenávist vůči společnosti a sdělovacím prostředkům, ale to jsou pouze domněnky.
Když nemohl dál vydělávat na placebu, rozhodl se zdokonalit se v józe a posléze ji začal i vyučovat. Zároveň založil i náboženské hnutí Společnost svatých poustevníků, které později přejmenoval právě Óm šinrikjó a sám přijal jméno Šókó Asahara. Při tvorbě svatého učení čerpal především z buddhismu, inspiroval se ale i hinduismem a křesťanskou biblí. Během pěti let se z několika desítek členů stalo deset tisíc jen na území Japonska, což je statisticky skutečně nevídaný růst. K popularizaci sekty pomohlo několik věcí.
Asahara nelenil a ačkoliv měl k médiím odpor, využíval mnoha příležitostí, aby se v nich objevoval a šířil své učení. Většinou šlo o pořady a vysílání, které nebyly příliš kritické a muž tak mohl necenzurovaně hlásat svou pravdu. „Asaharovci“ se od svého mistra učili, že jedinou nadějí na spasení lidstva je nukleární Armagedon, který by celou společnost zničil. Zachránila by se jen hrstka vyvolených - jeho a jemu věrných - kteří by založili zcela nový svět. Muž se dokonce setkal s dalajlámou, což mu v očích duchovních Japonců jistě přidalo na důvěryhodnosti. Zároveň napsal několik knih, přičemž v jedné z nich označil sám sebe za nového Krista. Na svou stranu dokázal dostat i inteligentní, vysokoškolsky vzdělané jedince.
To všechno vyvrcholilo tragickým 20. březnem 1995, kdy pětice členů sekty v tokijském metru propíchala kapsle s jedovatým sarinem. Zemřelo 13 lidí, 50 bylo těžce zraněno a pro celých 5 tisíc cestujících tento útok znamenal vážné a trvalé problémy se zrakem. Až do roku 2001, do požáru budovy Mjódžó 56, šlo o vůbec nejfatálnější incident v novodobé historii Japonska. Pachatelé v čele s Asaharou byli odsouzeni k trestu smrti, ten byl ale odkládán, protože vyšetřovatelé v souvislosti s teroristickou akcí zatýkali nové a nové lidi. Nikdo z nich nad útokem neprojevil lítost. K popravě všech nakonec došlo v červenci 2018, tedy 23 let po činu.
Sekta Óm šinrikjó jako taková funguje dodnes, od násilných činů svých zakladatelů se ale distancovala a pozůstalým se omluvila. Zároveň vystupuje pod novým názvem Aleph.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
