Muži milují ženy, které mají pořád plnou nádrž!
Cestování po Čechách má jednu nespornou výhodu. Kdykoliv zabloudíte a změníte směr, obvykle se dostanete na ještě hezčí místo, než je to, které jste původně chtěli navštívit. Čas od času proto není od věci otočit se o 180 stupňů a šlápnout na plyn.
1. Liběšice
lib_2.jpg
Jezuitská rezidence v Liběšicích existovala od roku 1623 až do roku 1773, kdy byla zrušena v důsledku zrušení jezuitského řádu. (Foto: Veronika Kratochvílová)
Jedna z mnoha fascinujících staveb architektonického mága Kiliána Ignáce Dientzenhofera vévodí i téhle roztomilé obci uprostřed Českého středohoří. Jezuitská rezidence v Liběšicích je jedinečným odkazem českého pozdního baroka a dokladem toho, že to tu kdysi opravdu žilo.
Místo, kde se ještě donedávna slévala česká i německá kultura, žije bohužel nyní zdánlivě jen z ozvěny vlastní historie. Smutným, ale pochopitelným faktem bylo i zjištění, že jedna z místních hospod je zavřená a druhá vyjedená. Alespoň v sobotu kolem 2 hodiny odpoledne. Na příval turistů ani hladových Pražáků tu evidentně nikdo nečeká. A přitom by tu bylo ještě tolik co objevovat!
libesice.jpg
první zmínka o kostele Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1352, kdy byl jako farní kostel cílem poutníků ze širého okolí. Za dob husitských byl podobojí, později luteránský a od roku 1622 katolický. (Foto: Jenda Smékal)
2. Úštěk
ustek_2.jpg
V Úštěku se natáčelo velké množství českých i zahraničních filmů. Není divu. Lepší filmové kulisy byste si vybrali jen těžko! (Foto: Jenda Smékal)
Jelikož už jsem hlady nejen šilhala, ale začala být i lehce protivná (rozuměj na zabití), jedinou možností bylo vsadit na jistotu, a tou se zdál být Auscha neboli Úštěk. Tohle městečko je hraničním místem mezi Ústeckým a Libereckým krajem a kromě toho, že tudy kdysi vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice, ověřila jsem si, že to v něm tepe životem i uprostřed parného sobotního odpoledne těsně břed bouřkou.
Ne náhodou je Úštěk označován jako nejmenší městská památková rezervace v Čechách. Centrum s množstvím zachovaných pozdně gotických měšťanských domů je živým skanzenem, zatímco unikátní věžovitá židovská synagoga a hřbitov palčivou vzpomínkou na někdejší poměrně početnou židovskou obec.
V hospodě Na Růžku jsme se občerstvili plněnou paprikou a ještě než z nebe začaly padat trakaře, došlo i na prohlídku ptačích domků kostela svatého Petra a Pavla.
3. Kamenický Šenov
img_5748.jpg
Panská skála má statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí. (Foto: Veronika Kratochvílová)
Proslulé sklářské město na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří už není zapomenutým koutem, ale poměrně vyhlášenou turistickou destinací. Klasicistní domy s mansardovými střechami z konce 18. století i první sklářská škola pro malíře a rytce skla v Evropě, jsou dostatečným lákadlem pro všechny výletníky.
Když ke sklářské tradici, historii a kultuře připojíme ještě přírodní unikum v podobě Panské skály, je jasné, že je Šenov jedním z hlavních záchytných bodů v této oblasti. Čedičová skála, která vypadá jako varhany, je fascinující podívanou i pro takové "geology" jako jsem já. O síle místního elektromagnetického pole toho sice příliš nevím, zato jsem si jistá tím, že tahle oblast přeje hádkám, nedorozumění a partnerským přestřelkám všeho druhu. Vyzkoušeno, potvrzeno.
Velice náročným se jevil zvlášť okamžik, kdy se lezete"urazit" nahoru, abyste následně zjistili, že vám strašně kloužou boty, a vy si u tohoto teatrálního výkonu nejen narazíte koleno, ale ještě musíte potupně požádat o pomoc, a tím pádem navrhnout i předčasné usmíření. Naprosto chápu, proč se tady kdysi natáčela pohádka Pyšná princezna.
img_5751.jpg
Mariánský sloup byl postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739. (Foto: Veronika Kratochvílová)
4. Hora Klíč
Kdo nikdy nebyl v Kytlici, pravděpodobně nepatří mezi pražskou intelektální a uměleckou elitu. Překrásné chalupy jsou o víkendu i přes léto plné herců, filmařů, spisovatelů, nebo prostě jen lidí, kteří potřebují vypadnout z Prahy a vyčistit si hlavu od smogu na čerstvém vzduchu. A mají v sobě cosi kontroverzního. V místech, kde se rodili a umírali sudetští němci, se dnes rekreují našinci. Jedna z útulných roubenek nám ale zachránila kejhák před deštěm a zimou.
Když nemůže hora k Veronice, musí Veronika k hoře. Z Klíče je geniální výhled. Tak všeobjímající, že se vám z něj vůbec nechce slézat dolů...
5. Pravčická brána
V rámci severočeské vyjížďky jsem samozřejmě nemohla opomenout ani tuhle namyšlenou perlu Českého Švýcarska. Kdo se s největší skalní branou na našem kontinentu ještě nezná osobně, mohl ji rozhodně zahlédnout na většině letáků lákajících k regionálnímu turismu. Kudla v kapse se mi tu otevřela jen dvakrát. Při dobývání do paštiky a při pohledu na betonové schody, které k bráně vedou a hyzdí celé její okolí.
Nutno dodat, že redakce mi na tuhle investigativní akci zapůjčila auťák Seat Leon TGI, jehož recenzi si můžete přečíst tady. (Samozřejmě, že jsem ji nepsala já, ale kolega Vašek Rybář):
Seat Leon TGI: Na plný plyn
Nabídka plynových pohonů přímo od výrobce se rok od roku zvyšuje, stejně tak rostou jako houby po dešti čerpací stanice s nabídkou LPG a CNG. Není divu, že se do téhle zelenější a hlavně levnější alternativy čím dál tím víc pouští i koncern Volkswagen - Škoda Octavia G-TEC proto vyfasovala španělského sourozence jménem Seat Leon TGI.
V podstatě se jedná o shodnou techniku, založenou na kombinaci CNG pohonu a přeplňované benzínové čtrnáctistovky TSI (odtud onen mírně pozměněný název). Vůz umí jezdit na benzín i na plyn, čímž při naplnění obou nádrží dosáhne naprosto famózního dojezdu a samozřejmě velmi, velmi levného provozu. Jedinou nevýhodou je fakt, že nádrž na CNG zasahuje do zavazadlového prostoru. Je sice skrytá pod dvojitým víkem kufru, ale pár litrů z místa pro bagáž vám stejně ubere.
Dynamicky je Leon srovnatelný s papírově stejně výkonnou dvanáctistovkou (81 kW alias 110 koní), přičemž běžný řidič mezi jízdou na plyn a na benzín nenajde výraznější rozdíly. Oba pohony se projevují kultivovaně, auto má dostatečnou výkonovou rezervu i na předjíždění a svižnější jízdu po dálnici, a jako řidič máte vždycky přehled o tom, co zrovna spalujete – budíky auta ukazují dojezd obou pohonů a dokonce máte i dva ukazatele nádrží.
Benzínový pohon si řekne cca o šest litrů na sto, plynový pak cca o čtyři kilogramy. Plyn ovšem i u chamtivějších pumpařů seženete bezpečně pod třicet kaček, takže můžete plněním patnáctikilové nádrže podstatně ušetřit. Cenově vás vyjde TGI jen o pár tísíc dráž než podobně výkonný diesel, takže pokud máte v okolí CNG pumpu, nemusíte dlouho váhat.
A to vůbec nejlepší? S tímhle CNG můžete bez problémů a legálně parkovat i v podzemních garážích.
1. díl o zbloudilé blondýně, která objevuje krásný sever Čech najdete TADY.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
