1. Znásilňování videoher

uwe4.jpg

Uwe Boll má doktorát z literatury a často se nechává označovat svým titulem, snad aby si dodal na vážnosti. Na filmy se vrhl zprvu jako na koníčka, ale jeho prvotiny neměly ani komerční, ani kritický úspěch. Pak ho ovšem napadlo natočit adaptaci videohry House of the Dead. A zjistil, že ačkoliv se většině kritiků a diváků jeho filmy nelíbí, dostává se jim velmi laciného PR, protože o nich vášnivě píší všechny herní magazíny. To byl pro Uweho Bolla důkaz, že dělá něco dobře. Během několika let natočil adaptace Alone in the Dark, Bloodrayne, Dungeon Siege, Postal nebo Far Cry. Jeho metoda byla jednoduchá - najít úspěšný herní titul, přemluvit jeho tvůrce, aby mu lacino odprodali licenci a naslibovat jim hory doly - vysoký rozpočet, známé herce, premiéru v kinech. Tehdy byly herní adaptace béčkovým žánrem. Uwe Boll nic víc než béčko nesliboval, ale mnozí naivní vývojáři mu na to skočili.

Dokonce se mu dařilo přemluvit i vyhaslé nebo začínající filmové hvězdy. Terminátorka Kristanna Loken se stala hvězdou jeho Bloodrayne, Christian Slater se objevil v Alone in the Dark a Jason Statham udělal tu chybu, že se nechal upsat do prvního Dungeon Siege (běželo pod názvem In the Name of the King, poté co se Boll nepohodl s distributorem hry, který už moc dobře věděl, co je zač). Všechno to byly mizerné nebo podprůměrné filmy, na kterých si kritika vyloženě smlsnula. Boll je ovšem rázný člověk a nenechává se verbálně fackovat jen tak. Dávno před vznikem sociálních sítí si vždycky našel dostatek komunikačních kanálů, aby svým haterům vzkázal, co si o nich myslí.

2. Zastrašování kritiků

uwe2.jpg

Běžným recenzentům Boll většinou jen vzkázal, že film nepochopili, jsou to neúspěšní filmaři, kteří nikdy nenatočí víc než vlastního sourozence topícího se v zahradním bazénu. Známějším jménům nadával do retardů a herní redaktory urážel tím, že na rozdíl od nich nebydlí ve sklepě svých rodičů. Útočil na klasická klišé a choval se jako hulvát. Před premiéru Postalu vzkázal Elimu Rothovi a Quentinu Tarantinovi, ať se přijdou do kina podívat na to, jak se točí pořádné filmy. A Michaelu Bayovi vzkázal, že jeho film v amerických kinech finančně rozdrtí Transformers, proti kterým šel ve stejném termínu. Bay odvětil, že vůbec neví, co je ten chlápek zač, načež ho Uwe Boll vyzval na boxerský zápas na dvanáct kol, který se odehraje v Las Vegas. Bay reagoval otevřeným dopisem, ve kterém vyjádřil údiv nad tím, že se tenhle německý exot trefuje do něj a jeho hollywoodských kamarádů. Celkem jasně pojmenoval, o co se Boll snaží - získat zadarmo pozornost médií vymýšlením dalších a dalších bludů. Ono vyhrožování boxem ostatně nebylo u Uweho ničím novým.

3. Býk, nebo vůl?

uwe5.jpg

V roce 2006 Uwe Boll vzkázal svým kritikům, že si to s nimi vyříká ručně. A nebyla to planá výhrůžka. Skutečně oslovil desítky recenzentů, kteří napsali negativní recenze na jeho filmy a vyzval je k boxerskému zápasu. Nutno dodat, že Boll v mládí amatérsky boxoval a svoje protivníky si pečlivě prolustroval. Nebyl mezi nimi žádný Tyson nebo Ali, takže i těch pět, kteří k zápasu - víceméně z recese - svolilo, dostalo pěknou nakládačku. Nakonec z toho nebylo slíbené PR divadýlko, ale solidní jatka, jejichž sestřih můžete vidět v bonusových materiálech na DVD Bollova filmu Postal. Série zápasů dostala jméno Raging Boll (podle Raging Bull - Zuřícího býka, snímku Martina Scorseseho) a zanechala za sebou několik táhnoucích se žalob od zmlácených kritiků nebo jejich zástupců. Podobná akce nemá v historii filmového byznysu obdoby, ačkoliv něco podobného málem zažil i český rybníček, když Jiří Pomeje v roce 2004 vyzval k zápasu Tomáše Baldýnského (šlo o parodii související s filmovou sérií Kameňák). Ten s díky odmítl.

4. Petice za důchod

uwe3.jpg

V roce 2008 se objevily první petice vyzývající Uweho Bolla k ukončení režisérské, scenáristické a producentské kariéry. Uwe odvětil, že pokud se najde taková, u které by se nasbíral milion podpisů, že to rozhodně zváží. Výrobce žvýkaček Stride se do věci vložil a nabídnul za jeden podpis balíček svých žvýkaček zdarma. Tato petice během tří let nasbírala zhruba 350 tisíc podpisů. To prý Bolla jen utvrdilo v tom, že na něj nadává jen nespokojená menšina.

5. Výběr témat

uwe6.jpg

Při pohledu do Bollovy filmografie je snadné si všimnout způsobu, kterým si vybírá témata. Po herních adaptacích si prostřednictvím Rampage splnil sen o adaptaci "masakru na Columbine", když natočil masakr bez příběhu - naštvaný občan prostě popadne spoustu zbraní a vystřílí celé město. O ničem jiném nez bezduchém násilí snímek není. Snímek se kvůli značné kontroverzi hodně promrskal v médiích a úspěch u mládeže (ne nepodobný kultovnosti českých Bastardů) mu loni vysloužil pokračování. Další trefou do černého bylo drama Auschwitz, které Uwe Boll označil za svůj Schindlerův seznam, který konečně přiblíží válku mládeži, která prý u Spielbergova filmu usíná. Jako Němec prý cítí povinnost informovat o všech válečných zvěrstvech nezaujatě. Šlo o další exhibici samoúčelné brutality, která neměla hlavu ani patu.

6. Vysávání německých fondů

uwe1.jpg

Jak vlastně Uwe Boll natočil tolik filmů, navíc se vzrůstajícími rozpočty, když jeho filmy kritika i publikum nemají rády? Uwe totiž dlouhá léta využíval skulinu (byla velká jako vrata) v německých zákonech. Ta byla míněna jako motivace pro bohaté Němce, aby investovali do filmové tvorby. Cokoliv investovali, mohlo být stoprocentně odepsáno z daní. A filmaři si navíc mohli vzít bezplatný úvěr. V obou připadech se peníze vracely až ve chvíli, kdy se film dostal do zisku. Jenže Bollovy filmy se při svých velkorysých rozpočtech nikdy do černých čísel nedostaly. Zůstaly přesně na nule, přičemž si sem tam někdo něco strčil do kapsy. Tučné časy, které skončily někdy v letech 2006 až 2007, když německá vláda přijela novelu zmíněného zákona. Uwe měl tou dobou ovšem ulito dost peněz, aby mohl točit scénáře, které měl v šuplíku. Další majitelé herních licencí už naštěstí byli chytřejší. Uwe se dokonce přihlásil o možnost točit filmovou adaptaci Mass Effect nebo World of Warcraft, ale naštěstí byl velmi rázně odmítnut.

7. Kickstarter

Teď se zdá, že Uwemu došly peníze definitivně. Snažil se sehnat pár milionů na Postal 2 a aktuálně na Rampage 3. Zkoušel to přes IndieGoGo a přes Kickstarter, ale bez úspěchu. Místo, aby z celé situace vypoklonkoval potichu a se zbytky sebeúcty, natočil naštvané YouTube video, ve kterém všechny posílá do pr... A pro jistotu zmiňuje, že má dost peněz, aby mohl až do konce života hrát golf a vykašlat se na filmy. Pevně doufáme, že si tohle prohlášení vezme k srdci i bez případné další petice. Vlastně bych mu na ten důchod klidně prostřednictvím Kickstarteru přispěl. A to říkám jako recenzent, který měl tu čest hodnotit půlku jeho filmografie. Pozvánka do ringu mi bohužel, nebo snad bohudík, nikdy nedošla...

A TADY máte 5 počítačových her, které jsou lepší než film.