Azerbajdžánský malíř Gunduz Aghayev s notnou dávkou satiry znázorňuje pokrytectví náboženství, obnažené sociální problémy i potlačování lidských práv. Tentokrát si vzal na paškál spravedlnost a její "znásilňování" v jednotlivých zemích světa. A proč je vlastně její alegorie znázorňována s páskou na očích?
Bohyně spravedlnosti bývá často znázorňována s páskou přes oči, jakožto symbol nestrannosti. Její "slepota" zosobňuje soud bez emocí a vazeb, beze strachu a bez vidiny prospěchu, kdy jsou misky vah na počátku naprosto vyrovnané. Vůbec první vyobrazené slepé Spravedlnosti pochází z roku 1497, kdy byla v knize Sebastiana Branta "Devět bláznovství světa" zobrazena se zavázanýma očima. Zavazuje jí je blázen proto, aby neviděla jeho bláznivé skutky. Ještě v 19. století bývala ale vyobrazována bez šátku na očích - bdící a vidoucí. Dnes ji však bez zavázaných očí těžko spatříte. Proč?
Jedním z vysvětlení může být například změna autoritářského pojetí soudu jako takového. Zatímco dříve o spravedlnosti a trestu rozhodoval panovník podle své libovůle, dnes patří spravedlnost víceméně lidem. A jako taková nevidí rozdíly, které bral v potaz panovník při posuzování na základě osobních pohnutek a preferencí. Současná spravedlnost ve své ideální podobě není tedy vidoucím privilegiem, ale právem všech bez rozdílů. Zároveň mohla sehrát roli potřeba rovnosti, kdy panovník a šlechta začali být souzeni podle stejných pravidel jako běžný lid - se stejnou výchozí pozicí.
Ať se jmenuje jak chce, v dnešním světě si často moc neškrtne. Gunduz Aghayev to znázornil více než výmluvně:
1. Sýrie
2. Německo
3. Severní Korea
4. USA
5. Čína
6. Rusko
7. Velká Británie
8. Francie
9. Brazílie
10. Ázerbajžán
11. Írán
12. Turecko
13. Řecko
A TADY máte 10 černobílých nešvarů dnešní černobílé společnosti.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
