fb pixel
Vyhledávání

Jak by vypadalo pražské metro, kdyby se stavělo o hodně dříve: tramvaje a kachlíkárny, ale nádherné

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

České země mohly být na světě mezi prvními, které by vybudovaly podzemní systém hromadné přepravy. Plány byly připravené, politická a správní vůle nikoli. A taky ty války. Podívejte se, čím se mohli vozit už vaši praprarodiče.

Radek Kovanda
Radek Kovanda 6.12.2017, 07:44

Úplně první metro bylo postaveno a uvedeno do provozu v Londýně v roce 1890. Neříkalo se mu ovšem metro, nýbrž „podzemí“. Slovo „metro“ bylo zavedeno až následně jako zkrácenina z „metropolis“ (čili ‚česky‘ metropole), což v prapůvodním, ještě řeckém významu znamenalo mateřské město, přeneseně tedy město ‚hlavní‘ pro určitý stát či oblast. A odtud pak i „metro“ coby dopravní systém ve velkém ‚mateřském městě‘. U nás jsme tento název přejali od Francouzů až někdy ve 20. letech.

V českých zemích, které byly tehdy ještě součástí Rakousko-Uherské monarchie, se ale nezahálelo. Řečeno dnešním slovníkem – byli jsme velmi progresivní. První, byť ještě ne úplně propracovaný návrh na vybudování systému podzemní dopravy vznikl v Praze v roce 1898 – tehdy už fungovalo metro nejen v anglickém Londýně, ale i ve skotském Glasgow, v americkém Chicagu a – což byl možná ten největší motivační impuls – také v uherské (dnes maďarské) Budapešti. Jeho autorem je železář Ladislav Rott, syn slavného zakladatele železářství u Rotta na Starém městě.

U pražských radních se svým návrhem, jehož smysluplnost obhajoval mimo jiné tím, že ve městě právě probíhají asanační práce Starého města a staví se též nová kanalizace, tudíž by podzemní dráha mohla vznikat souběžně, ovšem neuspěl. Prý nic takového Praha nepotřebuje.

Mělo se jednat o tunely na trase u Karlín – Praha – Podolí, a tato trasa by se pak spojila v Křižovnické ulici (v místech, kde tehdy stával pivovar, dnes jsou tam jakési starožitnosti) s druhou linkou Malá Strana – Vinohrady.

Otázka je, jak moc velkou roli zde sehrál fakt, že městský dopravní podnik měl tehdy za sebou pouhý rok existence a vedle něj zde tramvajovou dopravu zajišťovaly i tři soukromé firmy, přičemž ta největší spoléhala na tehdy již značně zastarávající a náročný koňský potah.

Další návrh se objevil dva roky před první světovou válkou, ale jeho autor Bohuslav Vondráček (architekt pracující pro město) rovněž navrhl metro pouze do šuplíku, z kterého už ho nikdy nikdo nevyndal a nerealizoval. Mělo se jednat o zahloubení tramvajové trati mezi Václavským náměstím a Rudolfinem.

A pak jsou zde dvacátá léta, kdy vzniká ucelený návrh inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady. Jejich plán byl posléze několikrát schválen k realizaci, které ale nakonec zabránilo vypuknutí druhé světové války (během které pak utichla téměř veškerá civilní stavební činnost u nás).

Počítal s výstavbou čtyř tratí, z nichž dvě téměř kopírují současné trasy metra. Tehdy se ale ještě nejednalo o ‚těžké metro sovětského typu‘, k jehož realizaci se přistoupilo až po více jak dvaceti letech po válce, nýbrž o ‚lehké‘ podpovrchové tramvajové linky.

V archivu pražských dopravních podniků zůstaly však všechny minulé návrhy zachovány, ostatně mnohými se pak inspirovali i budoucí architekti při navrhování metra tak, jak ho známe a vozíme se jím dnes. Provoz jeho první linky byl zahájen před 41 lety.

A zde se podívejte a pokochejte a v duchu si představujte, jaké by to bylo, kdyby se metro podařilo postavit už před těmi cca sedmdesáti lety.

Tady se ještě můžete mrknout na vydatný čtvrthodinový dokument natočený loni ke 40. výročí pražského metra:

A na úplný závěr se z minulosti přeneseme do budoucnosti – takhle bude vypadat kdysi první metro světa, to londýnské, už za pár let. Futurismus v praxi, ale taky asi houfy řidičů, kteří přijdou o práci. Vlaky se totiž budou řídit samy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články