České země mohly být na světě mezi prvními, které by vybudovaly podzemní systém hromadné přepravy. Plány byly připravené, politická a správní vůle nikoli. A taky ty války. Podívejte se, čím se mohli vozit už vaši praprarodiče.
Úplně první metro bylo postaveno a uvedeno do provozu v Londýně v roce 1890. Neříkalo se mu ovšem metro, nýbrž „podzemí“. Slovo „metro“ bylo zavedeno až následně jako zkrácenina z „metropolis“ (čili ‚česky‘ metropole), což v prapůvodním, ještě řeckém významu znamenalo mateřské město, přeneseně tedy město ‚hlavní‘ pro určitý stát či oblast. A odtud pak i „metro“ coby dopravní systém ve velkém ‚mateřském městě‘. U nás jsme tento název přejali od Francouzů až někdy ve 20. letech.
unrealized-prague-metro-and-underground-tramway-projects-24.jpg
Stanice Museum – návrh z počátku 40. let 20. století (Foto: Archiv DPP)
V českých zemích, které byly tehdy ještě součástí Rakousko-Uherské monarchie, se ale nezahálelo. Řečeno dnešním slovníkem – byli jsme velmi progresivní. První, byť ještě ne úplně propracovaný návrh na vybudování systému podzemní dopravy vznikl v Praze v roce 1898 – tehdy už fungovalo metro nejen v anglickém Londýně, ale i ve skotském Glasgow, v americkém Chicagu a – což byl možná ten největší motivační impuls – také v uherské (dnes maďarské) Budapešti. Jeho autorem je železář Ladislav Rott, syn slavného zakladatele železářství u Rotta na Starém městě.
U pražských radních se svým návrhem, jehož smysluplnost obhajoval mimo jiné tím, že ve městě právě probíhají asanační práce Starého města a staví se též nová kanalizace, tudíž by podzemní dráha mohla vznikat souběžně, ovšem neuspěl. Prý nic takového Praha nepotřebuje.
Mělo se jednat o tunely na trase u Karlín – Praha – Podolí, a tato trasa by se pak spojila v Křižovnické ulici (v místech, kde tehdy stával pivovar, dnes jsou tam jakési starožitnosti) s druhou linkou Malá Strana – Vinohrady.
Otázka je, jak moc velkou roli zde sehrál fakt, že městský dopravní podnik měl tehdy za sebou pouhý rok existence a vedle něj zde tramvajovou dopravu zajišťovaly i tři soukromé firmy, přičemž ta největší spoléhala na tehdy již značně zastarávající a náročný koňský potah.
Další návrh se objevil dva roky před první světovou válkou, ale jeho autor Bohuslav Vondráček (architekt pracující pro město) rovněž navrhl metro pouze do šuplíku, z kterého už ho nikdy nikdo nevyndal a nerealizoval. Mělo se jednat o zahloubení tramvajové trati mezi Václavským náměstím a Rudolfinem.
unrealized-prague-metro-and-underground-tramway-projects-03.jpg
Stanice Radnice (myšleno ta Staroměstská) z roku 1939 (Foto: Archiv DPP)
A pak jsou zde dvacátá léta, kdy vzniká ucelený návrh inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady. Jejich plán byl posléze několikrát schválen k realizaci, které ale nakonec zabránilo vypuknutí druhé světové války (během které pak utichla téměř veškerá civilní stavební činnost u nás).
navrh-site-prazskeho-metra-od-ing.-vladimira-lista-a-ing.-bohumila-belady-z-roku-1926.-foto-archiv-dpp.jpg
Původní návrh inženýrů Lista a Belady z roku 1926 (Foto: Archiv DPP)
Počítal s výstavbou čtyř tratí, z nichž dvě téměř kopírují současné trasy metra. Tehdy se ale ještě nejednalo o ‚těžké metro sovětského typu‘, k jehož realizaci se přistoupilo až po více jak dvaceti letech po válce, nýbrž o ‚lehké‘ podpovrchové tramvajové linky.
srovnani-s-dneskem.jpg
Srovnání původního návrhu s dnešním stavem – růžovofialově vyznačené trasy jsou ty současné. (Foto: Archiv DPP)
V archivu pražských dopravních podniků zůstaly však všechny minulé návrhy zachovány, ostatně mnohými se pak inspirovali i budoucí architekti při navrhování metra tak, jak ho známe a vozíme se jím dnes. Provoz jeho první linky byl zahájen před 41 lety.
A zde se podívejte a pokochejte a v duchu si představujte, jaké by to bylo, kdyby se metro podařilo postavit už před těmi cca sedmdesáti lety.
unrealized-prague-metro-and-underground-tramway-projects-01.jpg
Původně se mělo jednat o klasické tramvaje, které by na některých úsecích zajížděly do podzemních tunelů. Tak to fungovalo kupříkladu ve Vídni, než tam následně podpovrchové tramvajové linky konvertovaly na klasické metro. (Foto: Archiv DPP)
unrealized_trams.png
Projekty vozů pražského metra z počátku třicátých let. Krásné klasické vagony, žádné (ko)kotasoviny jako ty dnešní žehličkové tramvaje. (Foto: Archiv DPP)
Tady se ještě můžete mrknout na vydatný čtvrthodinový dokument natočený loni ke 40. výročí pražského metra:
A na úplný závěr se z minulosti přeneseme do budoucnosti – takhle bude vypadat kdysi první metro světa, to londýnské, už za pár let. Futurismus v praxi, ale taky asi houfy řidičů, kteří přijdou o práci. Vlaky se totiž budou řídit samy.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
