Gruzie se osamostatnila v roce 1991, ale dodnes v očích západního světa trpí syndromem zemědělského satelitu. Na jejím území se střídají úrodná údolí a hornaté úseky kolem Kavkazu. Ty ostatně nejvíc lákají turisty. Země o rozloze Česka (plus mínus) totiž nabízí řadu pětitisícových hor, což české dobrodruhy odchované Milešovkou samozřejmě láká. Přijedou autem, přiletí z Varšavy levným charterem do Kutaisi, v Tbilisi nafasují výbavu na trek a hurá na špičatý Kavkaz. Letenky z Prahy také nejsou drahé. Tak na co čekáte?  

1. Hraniční přechod Sarpi (2010-2011)

Přechod na hranicích s Tureckem se tyčí do výšky. Věž funguje jako restaurace a rozhledna v jednom. A hlavně dává turistům na vědomí, že Gruzie už dávno není zaostalou zemědělskou zemičkou. www.jmayerh.de Přitom se lze do Gruzie snadno vypravit i přes Turecko a cestou rozhodně uvidíte víc, než pár mraků skrz okénko a tváře nespokojených, mizerně placených stevardek Wizz Airu. Zdaleka největší chybou je ale brát Tbilisi a další města jen coby přestupní stanici. Když prošmejdíte Gruzii křížem krážem autem z půjčovny, uvidíte toho mnohem víc a stihnete hory i místní architekturu. Ta je mnohem pokrokovější než ta česká. Jen považte, u nás se už druhou dekádu chlubíme jen Tančícím domem v Praze, případně zdviháme obočí turistů při zmínce o zamítnutém blobu. Praha je konzervovaným skanzenem, který nesmí přerůstat ani na výšku, ani co se týče jakéhokoliv výronu kreativity. A jinde zas nejsou na extravagantní stavby peníze.  

2. Dálniční odpočívadla v Gori a Lochini (2011-2012)

Mayer získal zakázku na rovných dvacet dálničních odpočívadel podél nové tepny, která má vést skrz Gruzii a propojit hranice s Tureckem a Ázerbájdžánem. Zatím jsou hotová dvě odpočívadla a třetí se staví.                          www.jmayerh.de V Gruzii to ovšem vidí jinak a snaží se turisty lákat nejen na historické dědictví, které sahá mnohem hlouběji než nějaká stověžatka a přidružené regiony. Copak se můžeme pochlubit, že na jedné z našich hor byl připoután Prometheus? Těžko. Gruzie totiž kouká dopředu a její ministerští úředníci loví významné architekty na západě, aby jim pomohli postavit nějaký ten turistický magnet. A jedním z takových pomocníků jsou i architekti z J.MAYER.H.  

3. Justiční palác v Mestii (2012)

Výrazná betonová skulptura vyjímající se na pozadí kavkazských velikánů je součástí větší architektonické zakázky v Mestii (viz policejní stanice a letiště).                                                                                                                                         www.jmayerh.de Jürgen Mayer H. se narodil v roce 1965 a vystudoval architekturu na několika univerzitách (Stuttgart, Princeton, The Cooper Union). Jeho neotřelý pohled na svět mu vynesl mnoho cen a také učitelských stáží na nejprestižnějších školách v Německu, Anglii, USA a Kanadě. V roce 1996 si založil vlastní firmu a začal své nápady zhmotňovat. Ministerstvo financí v Gruzii patřilo mezi jeho první a nejvěrnější zákazníky. A Mayer se mu odměnil víc než královsky. Sami se podívejte na fotky, co všechno během několika let v Gruzii pod jeho vedením vyrostlo.  

4. Park Café v Batumi (2010)

www.jmayerh.de Designová kavárna se nachází v parku Sv. Barbory a stojí vedle ní opravdu nepřehlédnutelná bělostná skulptura. Součástí je i informační kiosek pro turisty.  

5. Policejní stanice v Mestii (2012)

www.jmayerh.de Je vystavěna do výšky, ve stylu kamenných strážních věží, které jsou v okolních horách běžným jevem. Uvnitř je vše ze skla, aby všichni na všechny viděli.  

6. Letiště Queen Tamar v Mestii (2010)

www.jmayerh.de Terminál nového letiště v Mestii připomíná vztyčeného hada. J.MAYER.H ho navrhli a postavili během neuvěřitelných tří měsíců.  

7. Nádraží v Alhalkalaki (2013)

www.jmayerh.de Designové nádraží nedaleko tureckých hranic, na trati která má spojit Turecko s Ázerbájdžánem. Ročně by tudy měly projít až tři miliony cestujících. Tak co, pořád si myslíte, že designové stavby vznikají jen v západní Evropě?