Třeboňsko je v rámci střední Evropy zcela výjimečná krajina. Neplatí zde smutné pravidlo, že kam vkročila noha člověka, tam obrazně řečeno, sto let tráva neroste. Zdejší území je příkladem, že to právě může být člověk, který písečnou a relativně fádní krajinu změní svým konáním k nepoznání a k lepšímu. Výsledkem staleté rybníkářské práce je neskutečně druhově pestré území, kde člověk v podstatě nepřekáží.

1. Třeboň téměř bez kazu

trebon.jpeg

Do Třeboně stále můžete vstoupit z volné krajiny, nemusíte se probíjet prstencem periférií (Foto: Foto: upvision.cz)

Třeboň známe dobře. Do malého města často zajíždíme na našich reportážních cestách. A známe dobře i místní lidi. Neděláme si iluze, že je to město bez kazů a vady. Všichni se tu znají, mravní zakopnutí občanů se tu šíří rychleji než zprávy z Reuters - čímž eufemisticky píšu, že tu kvete řádná drbárna. To ale k maloměstu patří. Spojením „téměř bez kazu“ jsem myslel vizuální podobu centra města. Ano, jsou tu i paneláčky a pár nevzhledných budov, ale ty jsou na kraji – samotný střed je prostě dokonale zachovaný; člověk se tu nevzteká jako v Jihlavě při pohledu na příšerný nákupák na náměstí nebo na paneláky v pozadí jako ve Žluticích.

2. Třeboň téměř bez námahy

trebonske_rybniky.jpeg

Vzadu je rybník Svět, uprostřed Opatovický rybník, úplně dole a zleva: rybníky Chodec, Oborský, Stavidlo u Ovčína, Velké Stavidlo, Malé stavidlo a zcela vpravo dole Velké Stavidlo. Upřímně, kam se hrabe Finsko! (Foto: Foto: upvision.cz)

Třeboňsko je v rovině. Pěšky ani na kole se nenadřete. Kdo už má dost věčných krpálů na blízké Šumavě nebo v Novohradských horách, ať jede sem. Sice je to placka, ale pořád v nádherné přírodě. A komárů je na konci srpna velmi velmi málo.

3. Třeboň téměř blízko civilizace

trebon_a_svet.jpeg

Rovina, rozptýlená zeleň, rybníky, zachovalé historické město, blízko do Rakouska - dokonalá kombinace. (Foto: Foto: upvision.cz)

Říká se, že kam vstoupila noha římského vojáka, je dosud civilizovaná společnost. Tvrzení je to sice absurdní, pokud vzpomeneme na dnešní Syrii,nebo Libyi, ale je pravda, že blízké Rakousko bylo římskou dobou poznamená více než české země. Můžeme být sice patrioty a přiměřenými českými nácky, fakt je ovšem ten, že rakouská krajina je upravenější, města čistší, služby lépe fungující, lidé jsou přívětivější a jídlo kvalitnější. Kombinace upraveného Rakouska a přírodního Třeboňska je ideální.

4. Třeboňsko téměř původní

trebonske_pastviny_a_seniky.jpeg

Pastviny mezi Zlatou stokou a Prostřední stokou jižně od rybníka Rožmberk (Foto: Foto: upvision.cz)

Zatímco se podoba krajiny ve zbytku českých zemí po průmyslové revoluci na přelomu 18. a 19. století proměnila tak razantně, že by ji dnes tehdejší Čech nepoznal, Třeboňsko zůstává víceméně stejné. Ve zbytku Českého království se mnohá území zalesnila, na horách se vysadily smrkové monokultury, pole se zcelila v lány, koryta řek se narovnala, města obklíčily satelity, Třeboňsko jakoby – chvála Bohu – usnulo. Potoky a řeky tečou ve stejných meandrech, pastviny stále oddělují vodní toky, lesy jsou smíšené a rozptýlená zeleň tu není vzácností. Nejen proto je Třeboňsko Biosférickou rezervací Unesco, jako příklad kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem, která má přesto významnou ochranářskou hodnotu. A snad se podaří zachránit i proslulé třeboňské seníky na mokrých lukách.

5. Třeboň téměř bez turistů

trebon2.jpeg

Jaké štěstí, že existuje české město, kde horizont neruší: mosty, dálnice, komíny, větrné elektrárny, doly, lomy, dráty, paneláky, satelitní sídliště, továrny, haly atd. (Foto: Foto: upvision.cz)

To je samozřejmě nadnesené tvrzení, na Třeboňsku jsou turisté k vidění, dokonce i celé tlupy, ale rozhodně ne ve stádní podobě jako v Českém Krumlově - tam se z chudáka města stal vymřelý organismus, v jehož útrobách jako červy lezou Japonci, Američani, Němci, Češi, Švédové ... kdyby najednou ze dne na den do Krumlova nepřijel ani jeden turista, centrum města by osiřelo, ale Třeboň by žila dál. Pořád je to město především pro jeho obyvatele.

6. Třeboňsko téměř ve snu

trebonske_rybniky_2.jpeg

Jak směšně působí ty směšně malé mostní koridory pro zvěř přes dálnice ve srovnání s touto krajinou, která je pořád domovem nejen pro lidi. (Foto: Foto: upvision.cz)

Dobře, je to trochu patetické, ale zkuste určit jinou část Českých zemí, o níž bychom mohli říci, že je snová. Zasněná. Když se touláte mezi rybníky, sledujete tok Lužnice, procházíte se po lukách, odpočíváte na holých balvanech na kraji remízků, zažijete chvíle, kdy vaše ucho neuslyší zvuk města, hluk ze silnice, rachot z průmyslové periferie, vaše oči si užijí nezkažený horizont a vaše mysl se „nezblázní vzteky“ nad nešetrným zásahem do krajiny v podobě nevkusného hotelu, obří sjezdovky, mamutího parkoviště, nebo třeba vysílače a rozhledny jako např. v Krkonoších.

Velké poděkování společnosti Upvision, za poskytnutí fotografií z leteckého snímkování Třeboňska. Redakce G.cz spolupracuje s Upvision pravidelně - prohlédněte si např. jejich krásné fotky středověkých plužin.