Lezení po horách, spaní pod širákem, prozkoumávání exotických krajů... Tomu všemu podléhali odjakživa nejen muži, ale i ženy.
Tohle je pět hrdinek, které se díky své odvaze a nezkrotné touze po dobrodružství zapsaly do dějin.
1. Harriet Chalmers Adams
Americká dáma žijící na přelomu 19. a 20. století byla v mládí hodně neklidná a nekompromisní. Místo toho, aby si užívala manželství a mateřství jako většina jejích soudružek, rozhodla se zasvětit svůj život nebezpečným akcím a výzvám všeho druhu, které následně zprostředkovávala světu jako dlouholetá dopisovatelka a fotografka časopisu National Geographic. Dalo by se říct, že se dobře vdala. Se svým manželem, objevitelem a dobrodruhem Franklinem Adamsem procestovala jižní Ameriku, projela Andy na koňském hřbetě a sjela Amazonku na kanoi. Následně se vrhla do objevování Haiti, Turecka, Jižního Pacifiku a Sibiře, aby nakonec jako jediná žena získala oficiální povolení vstoupit do zákopů první světové války.
2. Gertrude Bell
Co všechno se dá stihnout za jeden ženský život? Tahle dáma zvládla být horolezkyní, archeoložkou, spisovatelkou, kartografkou, diplomatkou, lingvistkou i britským špionem. Dnes její jméno málokomu něco napoví, a přitom ještě dlouho po své smrti byla častována přezdívkami jako "nekorunovaná královna Iráku", "královská rádkyně", "spojenkyně Lawrence z Arábie", či "dcera pouště". Její mimořádný intelekt se projevil už v dětství a vyvrcholil tím, že v 18 letech nastoupila na Oxfordskou univerzitu a absolvovala ji za pouhé dva roky. Stala se tak první ženou v dějinách, která byla oceněna jako nejlepší student. Již v průběhu studia propadla Blízkému východu a po promoci se vydala na cestu po světě. Území Turecka, Sýrie a dnešního Iráku procestovala na hřbetě velblouda, přičemž těžila ze svých ženských výhod. Překračovala protokoly, nenásilně vplouvala do politiky a navazovala neformální vztahy s vůdci arabských kmenů. Když roku 1921 sir Winston Churchill svolal do Káhiry setkání expertů na Střední východ, byla jedinou přizvanou ženou a byly to především její podklady, díky kterým byly vymezeny nové hranice Iráku a vytvořeno království, na jehož trůn byl její zásluhou dosazen Fajsal I. Někdy se zkrátka vyplatí nebát se a k tomu plynně hovořit sedmi jazyky.
3. Nellie Bly
Pokud se řekne investigativní novinářka, každý si vybaví Elizabeth Jane Cochrane píšící pod pseudonymem Nellie Bly. Tato americká novinářka, spisovatelka a charitativní pracovnice vstoupila do dějin tím, že se jako 23letá nadaná novinářka pracující pro pro Josepha Pullitzera v novinách World nechala zavřít do psychiatrické léčebny, aby mohla na vlastní kůži zažít a popsat brutální zacházení s tehdejšími pacienty. Hned druhá věc, která ji proslavila, byla její cesta kolem světa inspirovaná Julem Vernem, kterou zvládla za pouhých 72 dnů 6 hodin a 11 minut. Její cesta z New Yorku do New Yorku se zastávkami v Anglii, Francii, Egyptě, Srí Lance, Singapuru, Japonsku, Hong Kongu a San Franciscu se stala nakrátko rekordem, než ji o pár měsíců později překonal George Francis Train, který absolvoval tuto cestu za 67 dní. Jenže nebyl ženou!
4. Louise Boyd
Když ve 33 letech zdědíte neskutečné jmění, můžete buď začít rozhazovat, žít rozmařilým životem, upít se k smrti, a nebo financovat expedice do Arktidy a Grónska. Přesně pro tenhle tah se rozhodla neohrožená dědička z Kalifornie. Žena, které se přezdívá "Ice Woman" přeletěla ve svých 68 letech jako první severní pól a jako vášnivá fotografka a průzkumnice přispívala k tomu, aby se tehdejší vědecká obec zaměřila na studium vlivu polárních magnetických polí na rádiové komunikace. Roku 1928 byla jako jediná žena zapojena do desetidenní pátrací a záchranné mise s cílem najít norského badatele Roalda Amundsena, který zmizel při hledání italského badatele Umberta Nobila. Ačkoliv se Amundsen nikdy nenašel, byla Louise Boyd titulována řádem svatého Olafa za statečnou a vytrvalou účast.
5. Fanny Bullock Workmann
Jestli existuje guru ženského horolezectví, pak je to právě Fanny. Ačkoliv svou kariéru původně stavěla na popisování epických cyklistických výprav do exotických míst, spolu se svým manželem trávila nejzásadnější okamžiky svého života v horských masivech. Jde za ní totiž většina prvních rekordů v ženském horolezení. Neuvěřitelně houževnatá sportovkyně, na kterou si výšková nemoc nepřišla, zdolala hned několik vrcholů v řadě. Jedním z nich byl i vrchol Himaláje ve výšce 7 kilometrů nad mořem, který uzavřel sérii pěti sezón, během kterých se svým manželem procestovala přes 2 000 kilometrů "podél střechy světa". Za svou vášeň byla častokrát napadána veřejností, že takhle by se viktoriánská žena rozhodně chovat neměla. Fanny kritiky ale nedbala. Naopak. Byla aktivní horolezkyní až do konce svého života.
Těžko takhle zpětně pátrat, ale možná i tyhle výjimečné ženy byly iracionální. TADY máte 11 důkazů, že to postihuje leckterou zástupkyni něžného pohlaví.