1. Stanice Toledo, Neapol, Itálie
Pocit, že plavete pod hladinou moře, má ve vás vyvolat stanice Toledo v Neapoli, kterou navrhl španělský architekt Oscar Tusquets Blanca.
2. Kievskaja, Moskva, Rusko
Kievskaya byla otevřena v rice 1953. Zdobí ji bílý mramor z Uralu, mozaiky a fresky, které zobrazují život na Ukrajině. Ta největší mozaika na konci nástupiště připomíná 300.výročí reunifikace Ruska a Ukrajiny. Architektů bylo hned několik - L. V. Lile, V. A. Litvinov, M. F. Markovský, and V. M. Dobrokovský.
3. Rådhuset, Stockholm, Švédsko
V překladu je to "budova soudu". Ve Stockholmu je mnoho stanic vystavěno v tzv. organickém stylu, takže si cestující připadají jako v jeskyni.
4. Avtovo, Petrohrad, Rusko
Jedna ze stanic první linky petrohradského metra z roku 1955. Design navržen architektem Ye. A. Levinsonem.
5. La stazione di Università, Neapol, Itálie
Neapolskou stanici metra Universitá má zase na svědomí newyorský architekt Karim Rashid.
6. Arts et Métiers, Paříž, Francie
Tuhle stanici pojmenovanou podle Muzea Arts et Métiers, otevřeli už v roce 1904. O devadesát let později se dočkala renovace, má připomínat památku Julese Verna.
7. Formosa, Kao-siung, Taiwan
Stanice, které dominuje skleněná plocha o velikosti 2180 metrů čtverečních italského designéra Narcissa Quagliata.
8. Szent Gellért tér, Budapešť, Maďarsko
Interiér z mozaiky navržený Tamáswm Komoróczkym. Zároveň nejhlubší stanice budapešťského metra.
9. Kungsträdgården, Stockholm, Švédsko
Jedinečný ekosystém na skalních stěnách stockholmského metra.
10. City Hall Station, New York, USA
Původně nejjižnější stanice newyorského metra otevřená v roce 1904. Dnes zeje prázdnotou a slouží jen jako muzeum.
11. Olaias, Lisabon, Portugalsko
Tuhle parádu najdete na červené lince lisabonského metra. Designérem stanice, která byla otevřena během světové výstavy Expo, je Tomás Taveira.
12. Westfriedhof, Mnichov, Německo
Stanici zdobí 11 obřích svítilen, s barvou žlutou, modrou a červenou.
BONUS: Indická vlaková zastávka v Novém Dillí
Indicky barevná a hustě zalidněná změť cestujících a nosičů zavazadel. Podobné portýry uvidíte i ve zbrusu nové stanici pražského metra na Veleslavíně. Nejsou tam totiž eskalátory, protože ty se staví, až když převýšení od nástupiště metra k východu na ulici přesáhne pět metrů. A tady je to jen 4,7 metru.
Kdo nechce využít portýry dodané samotným ruzyňským letištěm, může využít velkokapacitního (20 osob) výtahu. Který ale právě dnes přestal jezdit, prostě se najednou porouchal. Prý je to zákon padajícího chleba – jak prohlásil jeden z přítomných zástupců pražského dopravního podniku. Jako že výtah spadne vždy dolů tou stranou, na které stojí lidé? Asi, jinak totiž nevíme.
Anketa
Líbí se vám nové stanice pražského metra?