Aby farmaceutické firmy financovaly natáčení uměleckých filmů, které simulují změněné stavy vědomí pomocí psychotropních látek, zní jako hodně velká utopie. Přesně to ale v padesátých a šedesátých letech dělala společnost Sandoz (dnešní Novartis), v rámci které vynalezl geniální švýcarský vědec Albert Hofmann LSD. K čemu tyhle snímky sloužily a jak vypadaly?
Propagace LSD uměním
V roce 1938 švýcarský vědec Albert Hofmann poprvé syntetizoval z houby paličkovice nachové LSD. Jeho psychoaktivní účinky objevil až náhodou v roce 1943, když jeho kůže přišla do kontaktu s látkou. Následně zažil halucinogenní pocity, které mu nebyly nepříjemné. LSD pak začalo prožívat svůj velký boom. Během 50. a 60. let se společnost Sandoz začala orientovat především na výrobu z dnešního pohledu psychoaktivních látek, na které vsadila všechno. Diethylamid kyseliny lysergové se rychle rozšířil jako účinný prostředek na léčbu deprese a jednu dobu tak byla droga běžně dostupná téměř v každé lékárně.
A právě v té době zakládá farmaceutická společnost unikátní organizaci Cinémathéque Sandoz, v rámci které natáčela propagační a edukativní snímky o psychedelických látkách, ale také produkovala umělecká díla s překvapivými výtvarnými kvalitami, které tématizovaly změněné stavy vědomí v důsledku požití různorodých látek.
Tyto filmy byly prezentovány na lékařských kongresech odborné veřejnosti a šlo o svobodná umělecká díla bez předepsaného scénáře. Nabízí se otázka, proč to Sandoz dělal? Pro společnost to byla pravděpodobně především otázka prestiže a vytváření pozitivního společenského obrazu o firmě, jež chtěla lékaře a farmaceuty prezentovat jako lidi schopné ocenit uměleckou produkci. Zlatá éra LSD skončila až s jeho postupnou delegalizací, která přišla v důsledku série nešťastných úmrtí a nehod. To vedlo v roce 1967 k prakticky celosvětovému zákazu látky i ostatních psychedelik. To je také ten důvod, proč už Sandoz nechtěl být spojován s nelegálními drogami a filmy uzamkl do archivů.
Pokud vás téma psychedelických filmů v režii farmaceutické společnosti zaujalo a chcete se dozvědět víc, můžete navštívit výstavu A Girl Named Sandoz umělkyně Ley Petříkové, která bádala přímo v archivech farmaspolečnosti Novartis ve Švýcarsku. V galerii Pragovka jsou originální psychedelické filmy k vidění až do 26. června 2019.
A tady čtěte o neznámých písních Karla Kryla, ve kterých nadával Havlovi a Klausovi do šmejdů.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
