Rosettská deska: Dokument, pomocí kterého Champollion rozluštil hieroglyfy. Desku našel dělostřelecký důstojník z Napoleonovy armády – G.cz
Vyhledávání

Rosettská deska: Dokument, pomocí kterého Champollion rozluštil hieroglyfy. Desku našel dělostřelecký důstojník z Napoleonovy armády

Zdroj: Par © Hans Hillewaert, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3153928

Před 222 lety, 15. července roku 1799, byl poblíž města Ar-Rašíd, francouzsky Rosette, učiněn historický objev. Dělostřelecký důstojník Pierre-François Bouchard z francouzské armády nalezl během Napoleonova tažení do Egypta podivně vypadající desku. Jednalo se o kamennou stélu zaznamenávající tentýž jeden nápis ve třech variantách – v řecké alfabetě, v písmu démotickém a v egyptských hieroglyfech. Právě Rosettská deska pomohla Francouzi Champollionovi roku 1822 rozluštit egyptské znakové písmo, a je tak považována za jeden z nejvýznamnějších dokumentů obsahující egyptské hieroglyfické písmo.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 15.7.2021, 08:30

Jean-François Champollion

O egyptských dějinách, faraónech, zvycích a božstvu toho dnes již víme poměrně dost. Nicméně tomu tak nebylo vždy, neboť k pochopení konsekvencí bylo nejdříve nutné rozluštit egyptské znakové písmo, tzv. egyptské hieroglyfy. K tomu ze všech nalezených dokumentů nejvíce napomohla nepochybně Rosettská deska, fragment čedičové (kamenné) stély se třemi variantami téhož nápisu.

Právě díky Rosettské desce, přesněji tedy díky její kopii, mohl Jean-Francois Champollion v roce 1822 rozluštit egyptské hieroglyfické písmo. Deska se skládala ze tří pomyslných částí – text, který zaznamenávala, na ní byl totiž napsán ve třech variantách, třemi různými písmy. Egyptskými hieroglyfy, démotickým písmem (pozdním zjednodušeným egyptským písmem) a řeckou alfabetou (starořečtinou). Champollion to ovšem neměl snadné, neboť právě v části s egyptskými hieroglyfy byla deska nejvíce poškozená.

Základem desky je právě starořečtina, která byla v době ptolemaiovského Egypta úředním jazykem. Díky řecké alfabetě se podařilo rozluštit zbytek démotického písma a kombinace obou variant následně dopomohla k Champollionově rozluštění hieroglyfů. Jednalo se o obrovský úspěch, neboť díky rozluštěnému egyptskému písmu se zpřístupnily písemné prameny z období více než tří tisíciletí egyptské historie.

Nalezení desky a rozluštění hieroglyfů

Ačkoli Champollion hieroglyfy rozluštil až roku 1822, deska byla nalezena již o 23 let dříve, a to v roce 1799. Deska byla objevena během Napoleonova tažení do Egypta, které probíhalo v letech 1798 až 1901. Poblíž města Ar-Rašíd (dle francouzského názvu se jednalo o město Rosette) u ústí Nilu nalezl desku 15. července roku 1799 Pierre-François-Xavier Bouchard, dělostřelecký důstojník Napoleonovy armády, a to při zemních a opevňovacích pracích v pevnosti Fort Julien. Toho tehdy zaujal „podivný kámen“, který byl součástí jedné zdi. Jednalo se o stélu popsanou hieroglyfy.

Nalezená deska byla tmavé barvy, na výšku měřila 114 cm a na šířku 71 centimetrů. Dekret z 27. března roku 196 př.n.l., který je do ní vryt, oznamoval poděkování kněžského synodu směrem ke králi Ptolemaiovi V. Epifanovi, jemuž kněží udělili zvláštní pocty za dobro, jež vykonal pro tamější chrámy. Egypťané desku považují za součást národního bohatství, přestože je uložena v britském muzeu v Londýně. A to navzdory tomu, že byla objevena francouzskou armádou.

Deska totiž sice byla objevena příslušníky Napoleonovy armády, nicméně roku 1801 byla Napoleonova francouzská vojenská expedice poražena Angličany, kteří desku ukořistili. Proto je v současnosti uložena právě v Londýně. Poté, co byla deska nalezena, se do překládání pustilo mnoho odborníků, včetně Francouze Champolliona a Angličana Thomase Younga. Young byl první, kterému se podařilo rozluštit pasáže démotického písma, Champollion zase jako první přišel s tvrzením, že hieroglyfy nemají pouze symbolický význam.

Nápis na Rosettské desce

Roku 1822 pak Champollion předložil Akademii věd historických a archeologických dopis, kde vysvětloval princip hieroglyfického písma. Znaky rozdělil na ideogramy (významové znaky), fonogramy (zvukové znaky, které se daly sestavit do základní abecedy) a determinativy, které zpřesňovaly lexikální kategorie daných slov. Jednalo se o naprosto převratný objev a Champollionův překladatelský úspěch.

Na Rosettské desce se píše následující:

„Za vlády mladého – který získal království od svého otce – pána korun, slavného, který založil Egypt, a je zbožný k Bohům, nadřazený svým nepřátelům, a kdo obnovil civilizovaný život lidí, pána Třicetiletého Svátku, dokonce jako Hephaista velkého; krále podobného Slunci, velkého krále horní a dolní země, potomka Bohů Philopatores, jediného koho Hephaistos schválil, kterému Slunce věnovalo vítězství, živoucí obraz Dia, syna Slunce, Ptolemaia, na věky milovaného Ptah, v devátém roce, kdy Aëtus, syn Aëtuse, byl kněz Alexandra …;

Velekněží a proroci, a ti, které vstupují do vnitřní svatyně a šatny Bohů, a Držitelé Per a Svatých Textů, a všichni ostatní kněží … shromáždění v chrámu v Memphis v tento den, prohlásili:

Od této doby král Ptolemaios, nesmrtelný, milovaný Ptah, Bůh Epiphanes Eucharistos, syn krále Ptolemaia a královny Arsinoe, Bohů Philopatores, má hodně výhod z obou chrámů a od těch, kteří v nich sídlí, stejně jako od všech, kdo jsou jim podřízeni, což je Boží dar od Boha a Bohyně (jako Horus, syn Isis a Osiris, který pomstil svého otce Osiris), a jimž jsou Bohové shovívavě nakloněni, věnuje chrámům příjmy v penězích a obilí, a činí mnoho výdajů pro přinesení prosperity do Egypta, a pro založení chrámů, a je po všech stranách velkorysý, a z příjmů a daní, které dostává z Egypta, část promíjí a část ulevuje, aby lidé a všichni ostatní mohli být za jeho vlády v prosperitě …;

Budiž ke cti kněžím všech chrámů v zemi, že výrazně zvyšují stávající slávu krále Ptolemaia, nesmrtelného, milovaného Ptah … a svátek budiž slaven pro krále Ptolemaia, nesmrtelného, milovaného Ptah, Boha Epiphana Eucharista, každoročně ve všech chrámech země od prvního Thoth po dobu pěti dnů, v nichž budou nosit věnce a provádět oběti a další obvyklé pocty, a kněží mají být nazýváni kněžími Boha Epiphana Eucharista, kromě jmen ostatních bohů kterým slouží, a jeho kněžství se zapisuje na všechny formální dokumenty, a soukromým osobám musí být také umožněno slaviti slavnost a zřizovat svatyně, a to v jejich domech, vykonávat obvyklé pocty během svátků, a to jak měsíčně a ročně, s cílem, aby bylo známa všem lidem z Egypta velikost a sláva Boha Epiphana Eucharista, krále podle zákona.“

Podobné články

Doporučujeme

Další články