RECENZE: Skončí to peklo někdy? Trojanův Bourák je další z velkých katastrof roku 2020 – G.cz
Vyhledávání

RECENZE: Skončí to peklo někdy? Trojanův Bourák je další z velkých katastrof roku 2020

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Hrozba jaderné války, koronavirus, rasové nepokoje v USA a teď Bourák, nová česká komedie. To jsou velké tragédie roku 2020, který je zatím teprve v polovině. Snímek Ondřeje Trojana nicméně i přesto aspiruje na nejhorší český film letoška a dost možná celé české kinematografie posledních 10 let. Nenechte se zmást trailerem. Tento počin není průměrně blbý. Špatnost tohoto kousku je zcela za hranicemi běžného chápání.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 5.6.2020, 08:30

Bourák, který by zasloužil sešrotovat

Existují dobré a špatné filmy. Definice těch přívlastků se různí podle toho, kdo se na daný film dívá, nicméně existují jistá obecná kritéria, která by snímek měl splňovat, aby to vůbec byl snímek. Komedie Ondřeje Trojana Bourák na to ale úplně kašle. Hned na úvod je potřeba říct, že Bourák je ten typ zážitku, který vás dokonale zmate, ať už jste odborník, nebo laik. Já stojím někde mezi, přesto jsem po úvodních minutách tohoto podivného díla byla velmi na vážkách, jestli vím aspoň něco o tom, co je to film a jestli jsem nějaký film vůbec kdy viděla.

Sem tam se stane, že některá z důležitých složek filmu, která jej utváří, prostě selže. Scénář, špatná režie, příliš zásahů v postprodukci. Když se před dvěma lety v kinech objevil Hastrman, vyčítalo se mu tehdy primárně právě to, že nedodržuje základy filmového narativu a je tedy spíš změtí různorodých obrazů, než uceleným dílem, což je prostě problém. Vzhledem k tomu, že adaptace knihy Miloše Urbana byla režijním debutem zpěváka Ondřeje Havelky, dalo se to ale přejít, protože to zřejmě byla vina tvůrcovy nezkušenosti.

Pak jsou tu filmy, které točí Zdeněk Troška. Muž, který přišel na to, co mainstreamového českého diváka baví, to mu servíruje již řadu let pořád dokola jen s lehkými obměnami, a i když to většinou moc nedává smysl, je to jedno, protože Troška přesně ví, co a pro koho točí, je s tím spokojený a především jsou s tím spokojeni jeho diváci.

Bourák nespadá ani do jedné z těchto skupin. Režíroval ho na Oscara nominovaný Ondřej Trojan, hlavní role se ujal jeho bratr Ivan a celé to napsal jeden z nejuznávanějších českých scenáristů Petr Jarchovský. Jarchovský rozhodně nepíše pro ty stejné lidi jako Troška a ani jeden z Trojanů není nezkušený. A tak je otázkou, jak mohli vytvořit a vypustit do světa něco takového, jako je Bourák.

Senilní Šakalí léta na piku, útržky pomatené mysli někoho se závažnou disociální poruchou, kousky nehotového seriálu, něco, co by vyplivl David Lynch na špatném tripu... Bourák má několik příběhových linek, což není zas tak neobvyklé. Zatímco v jiných filmech je ale potíž s tím, že ty linky jsou nadbytečné a nedohrané, v Bourákovi Trojan dopoví vše, a to až do poslední tečky. Jen na základě toho má divák pocit, že už bude konec, asi čtyřikrát. Ale nikdy není. Těch 105 minut se zdá naprosto nekonečných a z "už bude konec" se velmi rychle stane "už by měl být konec".

Opravdu není jisté, jestli sledujeme hudební film nebo možná rovnou muzikál, psycho thriller či satirické podobenství o životě v Sudetech, rodinný film, nebo hořkosladké teenagerské drama o dospívání. Lépe řečeno vlastně sledujeme všechno zároveň. Po první půlhodině se sami sebe ptáte - opravdu je to tak epicky strašné, nebo je to naopak naprosto nová meta humoru a filmařiny, kterou já idiot vůbec nechápu? Krátká diskuze s několika kolegy bezprostředně po projekci nabádá přiklánět se spíše k druhé variantě, ale popravdě pořád těžko říct.

Bourák. Jak jen zrecenzovat Bouráka? Jak rozpitvat film, který nevypadá jako žádný jiný? Jak zrecenzovat film, u kterého si vůbec nejste jistí, že to vůbec je film? Není to dobré. Není to vtipné. Není to dobře napsané ani dobře zahrané. Nedává to vůbec smysl. Jediná myšlenka, která vám u závěrečných titulků proběhne hlavou, je "Man, what a waste!". Kolik to stálo, proč to vzniklo a hlavně - pro koho? Význam tohoto filmu naprosto zaniká pod náporem znechucení a neporozumění.

Bourák je jako nevhodná narážka od vašeho nadřízeného na firemním večírku. Nejdřív to přejdete s humorem, ale když o pár hodin sedíte doma, postupně vám dochází, jak moc je vám z toho nepříjemně. Má to být první tuzemská vlaštovka snažící se po koronavirové krizi natáhnout českého diváka zpátky do kina. Spíš je to ale další hřebík do rakve návštěvnosti zdejších biografů a asi i celé současné české kinematografie.

Podobné články

Doporučujeme

Další články