I Care a Lot, česky Jako v bavlnce, je další ukázkou toho, že je Rosamund Pike dlouhodobě nejlepší ultimátní filmová záporačka. Spíš antihrdinka. Její nejnovější charakter, Marla Grayson, se živí morálně pochybným způsobem. Ne proto, že by musela, ale protože chce být prostě bohatá. Ale proč chce být bohatá? Protože peníze jsou nejsnažší cestou, jak si chudák holka může ve světě patriarchálního kapitalismu získat respekt.
„Prostě se starám“
Mít peníze většinou znamená mít i moc. Ne nutně nad ostatními, i když to většinou také, ale primárně nad svým životem. Znamená to mít do jisté míry svobodu. Cokoliv chcete, to si můžete koupit, rozhodně v době pozdního kapitalismu. Marla Greyson, hlavní (anti)hrdinka černé komedie I Care a Lot (česky Jako v bavlnce), chce být bohatá. Chce žít v luxusu, protože vnímá, že na světě jsou jen dva druhy lidí; ti, kteří se dokážou dravé kapitalistické společnosti přizpůsobit a těžit zní a ti, které ta stejná společnost sežvýká a vyplivne. A Marla se rozhodla, že chce patřit do té první skupiny. Osvojila si proto určitou sadu hodnot, mezi něž ovšem nepatří věci jako morálka nebo soucit.
Marla není vyloženě zlá; je cynická a až extrémně realistická. V životě vedle svého bohatství má i jiné věci, na kterých jí záleží a které miluje; třeba svou přítelkyni. O to je nelítostnější a bezcitnější, když má právě tyto věci chránit před nevítanými rušivými elementy. Sama sebe vidí jako lvici, jež chrání teritorium vydobyté sice levárnami, ale poctivě vydřenými. Není to klasicky černobíle pozitivní postava a pro diváka je nesnadné se s ní ztotožnit, přesto se s postupem snímku může přistihnout, že té prohnané ženštině parazitující ne nevinných stařečcích skoro až fandí. Čím to je?
Ono totiž nejde o to, že by Marla byla vyloženě zlá. Zlé je to, čeho je produktem; kapitalismu, lépe řečeno jeho nejhorší podobě vytažené do extrému, v níž je život člověka redukován jen na hmotný majetek, který ten člověk vlastní. Marla ve filmu I Care a Lot funguje jako jakési ztělesnění této ideologie. Ale protože režisér filmu J Blakeson měl v úmyslu především bavit, ne poučovat svoje publikum nebo nastavovat neúprosně kritické zrcadlo systému, ponechává své protagonistce i trochu lidskosti.
Ne zas tak raněná laň
I Care a Lot je aktuálně nejstreamovanějším filmem na Netflixu v rámci ČR a zaslouží si, aby to tak ještě chvíli zůstalo. Je to zábavně napsaná jednorázovka s překvapivě dobrou hudbou od spíše neznámého Marca Canhama, který s režisérem filmu spolupracoval v minulosti již několikrát. J Blakeson, pro něhož se jedná o teprve třetí celovečerní snímek v horizontu posledních deseti let, si scénář napsal sám. Fantazii pustil úplně na volno, a tak jsou pravidla, podle nichž funguje svět jeho filmu, malinko přitažená za vlasy a vykreslení některých postav, zejména zabedněných a neschopných mafiánů, není zrovna uvěřitelné. Působí skoro až jako karikatura. Zároveň to byl ale možná záměr, protože přesně toto se v rámci žánru naprosto pohodlně snese.
Co chybí scénáři, pak jednoznačně nahrazuje jak Peter Dinklage na poměrně malém prostoru v úloze mafiánského bosse, tak – a to především – Rosamund Pike v úloze Marly. Když se britská herečka s jemnými rysy, blond vlasy a plachým pohledem v roce 2002 poprvé objevila na velkém plátně, bylo to v úloze záporné bond girl Mirandy Frost ve filmu Dnes neumírej. Poté, co si po boku Keiry Knightley zahrála naivní Jane Bennet v adaptaci Pýchy a předsudku, se zdálo, že vedlejší role něžných laní v mainstreamu a zajímavější, přesto ne úplně výrazné party v nezávislých kouscích, budou jejím osudem.
Na velkou příležitost tato talentovaná herečka čekala až do roku 2014, kdy si ji David Fincher vybral do hlavní ženské role v oceňovaném dramatu Zmizelá. Pike hraje Amy Dunne; inteligentní psychopatickou vražedkyni, která záletnému manželovi připraví pomstu. Pomstu za nevěru, samozřejmě, ale ne primárně. Amy Dunne se především pro svůj slavný monolog o „cool girl“ stala ikonickou postavou. Britská herečka v partu Amy dokonale využila obsazení proti svému typu. Za něžný vzhled schovala chladně zvrácený charakter a prakticky sama utáhla celý Fincherův snímek. Díky ní se už Amy stihla zapsat do kroniky současné americké žánrové kinematografie.
Že se v náročnějších rolích a v kůži silných, nejednoznačných žen cítí dobře, ne-li nejlépe, potvrdila jako manželka Reinharda Heidricha v jinak slabším historickém snímku Smrtihlav a potvrzuje to znovu teď jako Marla Greyson. Přesto se Pike v rolích neopakuje a každý další svůj antihrdinovský charakter dokáže posunout na novou úroveň. Proto stojí za vidění jak I Care a Lot, tak i každý další snímek, na němž se rodačka z Londýna bude podílet.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
