Hrdinka Francouzů

Britská herečka Keira Knightley se v showbyznysu pohybuje jako ryba ve vodě už od doby, co v nové trilogii Hvězdných válek hrála dvojnici Natalie Portman. Obzvlášť se osvědčila v dobových kostýmních dramatech, její křehká vílí tvář v kombinaci se štíhlou, téměř chlapeckou postavou ji navíc předurčila k celebritnímu úspěchu. Bystrému oku diváka ale nemohlo ujít, že Knightley hned v prvních Pirátech z Karibiku nastavila jednu polohu, která navíc dost připomíná prostě ji samotnou, ze níž se nehnula ani o píď. Až do teď, do filmu Colette: Příběh vášně.

Sidonie-Gabrielle Colette byla francouzskou spisovatelkou, varietní umělkyní a byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Velkým tématem pro ni zároveň byla genderová fluidnost a rovnoprávnost. Než se ale k tomuhle všemu dopracovala, absolvovala lásku s o 14 let starším Henrym Gauthier-Villarsem, taktéž spisovatelem publikujícím pod jménem Willy. Ti dva společně vytvořili sérii románů o Claudine, kterou v jistou dobu milovala celá Francie. A když říkáme společně, máme na mysli, že to napsala Colette a Willy to vydával za sebe, aby slíznul všechnu smetanu.

Útisk a zneuznání, ale také jeho nevěry a její záliba v ženách, to všechno nakonec lukrativní a na svou dobu poměrně otevřené partnerství rozbilo. Colette se osamostatnila, stala se slavnou sama za sebe a její život po Willym byl neskutečně zajímavý (ostatně to byla první žena, které Francie vypravila státní pohřeb). Režisér Wash Westmoreland si to ale asi nemyslí, a tak zfilmoval jen jeho první, výše popsanou polovinu.

Pravda; chcete-li v éře MeToo na Colettině bohatém životním příběhu ilustrovat konkrétní myšlenky emancipace, rovnosti pohlaví, protestovat proti slizkosti mužů, kteří ze svých nadaných žen jen sají životní světlo, pak se zvolit jako hlavní motiv snímku její první manželství jeví jako jasná volba. Pak tomu ale neříkejte životopisný film, ale trendy agitka.

A kdyby to alespoň byla pořádná trendy agitka! Celý počin tvůrce dramatu Pořád jsem to já stojí na představitelce hlavní role Keiře Knightley, která neskutečně překvapuje tím, že snad poprvé v životě reálně předvádí herectví. Herečka vyzrála do bodu, kdy dokáže nabídnout víc než vykulené oči; už nejsou prázdné, konečně v nich něco je.

Na odvedení pozornosti od faktu, že film, který se tváří jako"empowering" záležitost, zásadní témata, která chce popularizovat, jen decentně nakousává, to ale nestačí. Westmorelandův nejnovější počin není ani příliš dramatický, ani příliš zábavný, je diplomatický, a to tím nejhorším způsobem. Scenáristé měli k dispozici výborné osobnosti, jejichž charaktery se daly dobře napsat bez zpronevěření se historickým pramenům, daly se prostě vyždímat, nicméně se tak nestalo. Výsledný dojem je podobný tomu, jaký má aktivní feministka při pohledu na růžové triko s nápisem "girl power" v obchodě s všem dostupnou konfekcí; oči v sloup.

GALERIE Colette: Příběh vášně

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

A tady si přečtěte první dojmy z nového seriálu ČT Zkáza Dejvického divadla.