Grigorij Jefimovič Rasputin se narodil na Sibiři 21. ledna 1869. Jeho rodiče byli svobodní sedláci – nemuseli robotovat (pracovat) na panských polích. Měl několik sourozenců, většina z nich zemřela v batolecím věku. Když mu bylo 8 let a jeho staršímu bratrovi 12, šli se koupat k řece, kde se jeho starší bratr utopil. Malého Rasputina to velice zasáhlo, po této události se stáhl do sebe a začal být náladový. Trvalo 2 roky, než se z této tragédie vzpamatoval. Právě za dva roky po této události se u něj objevily jasnozřivé a léčitelské schopnosti. Na stranu druhou byl už od 12 let mimořádně sexuálně aktivní, což se moc neslučovalo se zbožností. Ve svých 19 letech si bere za manželku Paraskevu Fjodorovnu Dubrovninovou. Jeho žena mu zálety tolerovala, ale mezi vesničany vešel v nemilost. Než by se nechal vyhnat, odešel raději sám.

Poutník

Ušel 400 kilometrů do slavného věrchoturského kláštera, kde se setkal s mnichem jménem Makarij, který mu potvrdil, že má zvláštní duševní nadání. Navzdory obecnému mínění nikdy mnichem nebyl. Tato zkušenost jej hluboce ovlivnila. Rasputin se poté změnil, stejně tak jeho vyjadřování. Byl velice tichý a mluvil v holých, krátkých větách: „Bůh je velký“, „Les je tichý“. Tvrdil, že se mu zde dostalo zázračného vidění od Panny Marie. Poté vstoupil do řad potulných poutníků, kteří putovali po svatých místech. Na těchto cestách strávil neuvěřitelných 15 let. Na svých cestách nepoznával jen Boha, ale i Rusko, seznámil se s lidmi všech společenských vrstev. Naučil se získat si lidi na svou stranu.

mohlo by vás zajímat

Kdo jsou krymští Tataři aneb stručná historie Krymu. Proč je tak důležitý?

U carského dvora

V Rasputinovi se bila zbožnost a nenasytná sexualita. Jednou seděl v hospodě, rozepnul si kalhoty, vytáhl penis a začal rozdávat letáky, na nichž bylo napsáno Milujte svobodně! Jindy se zase s dívkou svlékl a jen spolu seděli a povídali si, aby ukázal, že se dovede ovládat. Byl velice rozporuplný. V roce 1903 se dostal do Petrohradu, díky své upřímnosti a charismatu se seznámil se zdejší smetánkou a brzy byl představen carovi Mikulášovi II. a carevně Alexandře Fjodorovně. Už při prvním setkání si dovolil, co nikdo jiný. Oslovoval cara a carevnu jako papá a mamá – otec a matka všech Rusů. Toto oslovení mnohé – včetně cara, znepokojovalo.

Rasputina si velice oblíbila hlavně carevna. Považovala jej za velkého mystika, nejspíš i za světce. Když totiž některé její přítelkyně přišly s informacemi o jeho prostopášných skutcích, carevna jim dala životopis křesťanského světce, ve kterém podtrhla jeho milostná dobrodružství. Tím byla pro ni věc uzavřena. Rasputin se však stal pro carevnu postupně nepostradatelným. Následník trůnu Alexej Nikolajevič trpěl hemofilií (porucha srážlivosti krve). V roce 1909 nastal okamžik, kdy se budoucímu carovi hodně přitížilo – již se očekávalo nejhorší. Rasputin řekl, že se na něj podívá. Chlapci se poté zázračně ulevilo. Dodnes je to z hlediska vědy záhadou – jelikož Alexej skutečně trpěl hemofilií a tu nevyléčíte hypnózou (často se hovořilo o tom, že se Rasputin dlouho díval lidem do očí a takto je prý hypnotizoval). Tato situace se opakovala několikrát, postupně se stala carská rodina na zázračných schopnostech závislá. Mezi Alexandrou a Rasputinem vznikl přátelský vztah, často si psali, a jeden takový dopis se dostal na veřejnost. Ačkoliv v něm nic nenaznačuje tomu, že by spolu měli něco víc, lidem to stačilo, aby se začaly šířit pomluvy.

Hrůzná smrt proroka

První pokus o zabití Rasputina byl spáchán v jeho rodné vesnici, když se tam 28. června 1914 jel po dlouhé době podívat. Bylo to v den sarajevského atentátu. Napadla jej jeho bývalá milenka, vrhla se na něj s nožem a bodala do něj jako divá. Rasputin první útok přežil. Někdy v této době píše své proroctví o hrůze, která se žene na Rusko: „...nesmírná zkáza a tolik krve...“ Také píše o své smrti. Když jej ubijí sedláci, bude s Ruskem dobře, když jej zabije šlechta, bude zabita celá carská rodina. Carevna byla přesvědčena, že ústy Rasputina mluví sám Bůh. Blízké okolí cara však mělo jiné mínění.

Na scénu přichází šlechtic Felix Felixovič Jusupov. Ten si neměl být příliš jistý svou heterosexualitou. Jsou dvě verze – buď měl požádat Rasputina, aby jej vyléčil z homosexuality a došlo mezi nimi k něčemu, za co se mu chtěl pomstít, nebo druhá, která praví, že chtěl Rasputina za milence, ten však odmítl. Ať tak či tak, byl to Jusupov, který vymyslel a realizoval plán na odstranění Rasputina. Spolu s dalšími šlechtici jej pozvali na večeři. Snědl otrávený koláček a vypil otrávené víno. Nic se nestalo. Nervózní Jusupov nevěděl, co dělat, a hledal další témata ke konverzaci. Odběhl rychle za ostatními spiklenci a dohodli se, že jej zastřelí. Jusupov se vrátil a vystřelil na Rasputina. Padl na zem. Když se šlechtic nad ním sklonil, otevřel oči a začal se s křikem „ty darebáku!!“ na Jusupova sápat. Ten vyděšeně vyběl z místnosti. Mezitím se Rasputin postavil a vybelhal ven. Běželi za ním a stříleli po něm. Padl, jeho mrtvolu odhodili do řeky. Tedy, alespoň si to mysleli. Rasputin totiž pořád žil, zemřel až v řece, kde se utopil. Pozice ve které zůstal dokazuje, že se pokoušel plavat.

ZDROJE:

https://en.wikipedia.org/wiki/Grigori_Rasputin

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikuláš_II._Alexandrovič

Rasputin – šílený mnich (2006, dokument)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandra_Fjodorovna_Ruská