Turner Rudi vyrábí z čistě přírodních materiálů netradiční, ale funkční ‚obšťastňováky‘.
Vydáte-li se právě teď do lesa, houby tu ještě asi nenajdete, zato větší šanci máte s jinými trofejními úlovky: jeleni shazují své staré paroží. Co s ním? Inu, dá se někam reprezentativně vystavit; nebo z něj vyrobit předmět, který potěší nejen oči.
Z rakouského údolí do penzionu Enzigerboden ve výšce 1500 metrů s výhledem na Grossglockner se šplháme sedmnácti kilometry klikatících se serpentin. Kromě horského hotelu je na vrcholu už jen jezerní přehrada a kabinová lanovka pro jednu sjezdovku. Jinak nic – ticho a pohoda. Právě tyhle dvě věci sem prý kdysi přivedly Rudiho, rodáka z Uttendorfu u Salcburku. Své celé pravé jméno neprozradí, chce být znám pod pseudonymem Turner Rudi. Rudi je totiž umělec pracující se dřevem a dalšími přírodními materiály, nejčastěji s jelením parožím. A k téhle práci potřebuje klid a samotu.
Od svícnů a sáněk k penisům
Vyřezáváním, soustružením a dlabáním dřeva se Rudi zabývá už skoro čtyřicet let. Ale teprve před pěti lety ho napadlo, že by vedle obligátních sáněk a svícnů mohl zkusit také něco odvážnějšího. „Umělá dilda z Číny se na naše ženy valí ze všech stran, ale já dělám čistě přírodní produkty z Alp,“ dělá Rudi reklamu své zajímavé práci a ani nemusí dodávat, že na rozdíl od všudypřítomných erotických hraček z plastu jsou jeho kousky vyráběny výhradně ručně, pouze za použití soustruhu.
Ve svém portfoliu má jak klasická, statická dilda, tak i skutečně vibrující vibrátory, do nichž vkládá elektromotorky, a tento postup je jeho pečlivě střeženým výrobním tajemstvím. Co se týče různých druhů dřeva, v nabídce má smrk, švestku, třešeň, ořešák, jasan, borovici, jilm, akát a další. Každé dřevo má své jedinečné vlastnosti, tvrdost, žilkování i barvu.
Dřevo se olejem odívá
Na dildu začíná Rudi pracovat dávno před tím, než si dřevo upne do soustruhu. Sám si ho vybírá, nakupuje i suší, což trvá pět až šest let. Co se týče tvarů, Rudi postupuje stylem pokus–omyl. Na začátku vyrobil řadu typů, které rozdal ženám v širokém okolí pod podmínkou, že se s ním podělí o zážitky Zjistil tak například, že moc nefungují modely ve tvaru kuliček spojených za sebou v jedné řadě. Ženy spíš dávají přednost menším prohlubním a oblejším vlnám.
Výroba probíhá ve skromné dílně zařízené ve dřevěné stodole. Vedle základního opracování dbá Rudi hlavně na zušlechtění povrchu – přece jen jde o oblast přímého styku se zákazníky. Na výběr je mezi lakováním nebo ošetřením olejovou politurou. Rudi povrch nejprve dokonale vyhladí a pak na něj airbrushem nanáší jednu vrstvu laku za druhou. Jemné a lesklé hladkosti docílí tím, že každou vrstvu před dalším nánosem opět zbrousí ve vodní lázni. Tímto postupem každé dildo projde jeho rukama nejméně šestadvacetkrát! Výsledkem procesu je povrchová úprava s vysokým leskem a odolností, která odpovídá dokonce i hygienickým normám na ochranu dětí. „Pro ty ale vyrábím úplně jiné hračky,“ říká Rudi.
Vzhledem k dokonalému uzavření dřeva do laku se žádná klientka nemusí bát, že by si třeba mohla ublížit třískou. Rudiho dilda jsou hladká, jako by byla z plastu nebo z kovu, ale přitom vůbec nestudí. Olejová politura, která se používá i pro povrchovou úpravu pažeb střelných zbraní nebo při restaurování cenného nábytku, se pak hodí hlavně pro tmavá dřeva, u nichž krásně zvýrazní žilkování. I v tomto případě se olej na každé dildo nanáší vícekrát a mezitím se opět brousí. Vedle souměrných, soustružených kusů Rudi nabízí i asymetrické kusy, kterým říká „naturdilda“.
Jedna trofej, jedno dildo
Vrcholem Rudiho tvorby jsou dilda z jeleního paroží. Archeologické nálezy ze Švédska dokládají, že paroží sloužilo k obradostnění žen již za Vikingů, ale Rudi tvrdí, že v Alpách tyto pomůcky žádnou tradici nemají a jsou jen výplodem jeho fantazie. Parohy tu naopak visí na stěně v každém domě, hospodě i hotelu. Jsou porézní a sají vlhkost, což představuje největší úskalí při výrobě dild. Póry se musejí ‚zalepit‘, na což vymyslel Rudi svůj speciální a opět tajný postup.
jagermeister_rebus.png
Rudi sice není Jägermeister (lovecký mistr), ale jeho výrobkům se lidé obdivují podobně jako u stejnojmenné značky s obligátním zvoláním „Ó drahý bože“. A co teprve až zjistí, že úsloví „nasadit někomu parohy“ zde získává zcela nový význam?
Materiál na dilda získává od sběračů odhozených paroží a z jednoho kusu ,trofeje‘ vyrobí jediné dildo. K tomu, aby všechna Rudiho dilda sloužila k plné spokojenosti, je jejich tvůrce doporučuje ošetřovat dětským olejíčkem a čistit výhradně prostředky bez alkoholu, který by narušil povrch.
Přicházejí na svět v prostém venkovském prostředí, přesto jde o unikátní a luxusní výrobky odpovídající nejpřísnějším hygienickým normám. Cena většiny modelů není o moc vyšší, než kolik si za lepší plastové náhražky řeknou v běžných českých sexshopech; za nejvyšší model z jeleních parohů pak zaplatíte něco přes dvě stě eur. To už není málo, ale zase si můžete být jistí, že stejná věc neudělá radost nikomu jinému na celém světě. Vybírejte zde: www.tumerrudi.com.
b33.jpg
Dřevěné dildo na stojánku z paroží může sloužit i jako originální bytová dekorace. (Foto: © Adam Maršál)
Článek vyšel – spolu se spoustou dalších cestovatelských lahůdek – v časopisu Travel Digest.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
