Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Mafiáni hrají ve společnosti dvojí roli – jsou obávaní a zároveň obdivovaní (jsou hrdiny filmových pláten a tématem mnohých písní), přesto však většina z nich nevybočuje ničím jiným než tím, že jsou všehoschopní. Mnozí měli podprůměrné IQ. Galante měl IQ 90 – což je průměr, jeho emoční inteligence však byla dle posudku na úrovni 14letého chlapce, také měl být psychopatem.

Václav Adamus 26.4.2022, 20:24

Camillo Carmine Galante se narodil 21. února 1910 v newyorské čtvrti East Harlem. Jeho rodiče do USA emigrovali v roce 1906, otec se živil jako rybář, moc bohatí tedy nebyli. Měl dva bratry a dvě sestry. Kriminální činnosti se dopouštěl již ve svých 10 letech. V této době je také poprvé poslán do polepšovny. Vytváří svůj první gang složený z dětí a teenagerů ve čtvrti Lower East Side. V sedmé třídě je vyloučen a do školy se už nikdy nevrátí. Jedinou školou je mu ulice. Po vyloučení, kdy mu bylo 15 let, se za prohibice stává společníkem mafie – stává se předním (a velice brutálním) vymahačem. V této době měl jako krytí práci v továrně na rybí konzervy, kde třídil ryby, a poté v prodejně umělých květin. V prosinci 1926 byl odsouzen za napadení, k čemuž se přiznal. Z vězení se vrátil po 2 letech. Ihned po propuštění se zapojuje do trestné činnosti. V roce 1930 je opět zatčen, a to za vraždu policisty. Účast na ní se mu ale nepodaří prokázat.

V roce 1940 je hlavním hitmanem Vita Genovese (hlava rodiny Luciano) – likviduje nepohodlné lidi, dlužníky či konkurenty. Byl pověstný svou krutostí. Detektiv, který měl tehdy mafiány na starost, Ralph Salerno, řekl, že se v životě bál pouze dvou mafiánů – Aniella Dellacroceba a Galanteho. Jak uvidíme, měl napojení na sicilskou mafii. V roce 1943 si jej místní rodina měla najmout na likvidaci nepohodlného novináře Carla Trescu. Měl to být dar Mussolinimu přímo od Genovese. Galante byl opět zatčen, ale vina se mu nepodařila prokázat.

carmine_galante.jpg

Carmine Galante (Foto: Wikimedia Commons, Public Domain)

Heroinový král

Začátek nejproduktivnější etapy jeho kariéry je v roce 1953. Stává se pravou rukou bosse Josepha Bonanno, hlavy rodiny Bonanno. V té době začaly některé rodiny porušovat pravidla – kšeftování s drogami bylo pro italskou mafii dlouho tabu, jelikož bylo v rozporu s etikou a tradicemi mafie. Spolu s dalšími rodinami vstoupila i rodina Bonanno do obchodu s drogami. Joseph Bonanno tedy hlavně s jednou drogou – heroinem. Galante byl poslán do Montrealu, aby zde kontroloval dodávky heroinu. Ten se pašoval pomocí francouzské spojky. V Turecku rostl mák, v Libanonu se přeměnil na morfinovou bázi, v Marseille se poté báze přeměnila na heroin. Sicílie byla jakousi křižovatkou, odkud poté putoval dál do různých koutů světa. Pašovali jej pomocí lodí, heroin byl v autech, která byla nákladem. Byla doslova napěchovaná heroinem. Galante vytvořil nesmírně rozvětvenou síť pašeráků heroinu. Měl ale smůlu, všimla si jej FBI a začali jej sledovat. Zaujal také jinou organizaci – FBN – Federální úřad pro narkotika. Past sklapla v roce 1962, kdy byl odsouzen na 20 let vězení. Někdo by řekl, že je to konec tohoto mafiána. Byl však neúnavný – své obchody řídil i z vězení a připravoval strategii pro svůj návrat.

V lednu 1974 je propuštěn. Má zajištěné kontakty v Sicílii i Kanadě. Nechtěl už být jedním z mnoha importérů heroinu, chtěl být hlavním a jediným. Po dobu jeho uvěznění nastala v rodině Bonanno vzpoura a velké změny. Rodina se ocitla bez bosse, ovládl ji chaos a hrozilo jí mocenské vakuum. To byla šance pro Galanteho. Ihned po propuštění začal zabíjet všechny své konkurenty, svou brutalitou naháněl strach i jiným mafiánům. Jeho touha se splnila. Stal se capem rodiny Bonanno, ale neměl respekt všech – pouze se jej báli, ale nevážili si jej. Jeho produktem byl stoprocentně čistý heroin. Můžeme říci, že to byl on, kdo přivedl USA do první opiátové krize. Po čas jeho věznění vzrostlo množství narkomanů z 50 000 na půl milionu, toto číslo stále stoupalo. Heroin byl oblíben (stejně jako dosud) hlavně mezi černošskou, utlačovanou menšinou. Galante měl také brutální metodu zjišťování čistoty nové várky drogy. Říkal jí „zkouška černého muže“ – v Harlemu (černošská čtvrť) naložili narkomana a přivezli jej ke Galantemu. Dostal dávku heroinu – po první se dostal do rauše a skoro usnul. Toho využili a sami mu píchli druhou. Když po ní zemřel, byl Galante s kvalitou spokojen.

12. července 1979 byl zastřelen spolu se svým bratrancem v pizzerii. Jako většina bossů doplatil na to, že uvěřil ve svou nedotknutelnost. Část rodiny Bonanno jej nikdy nepřijala jako bosse a jeho uchopení moci v rodině brali jako podvod a plivnutí na všechny tradice. Čekali, až bude natolik opilý mocí, že si přestane dávat pozor. A dočkali se. Fotografie mrtvého gangstera, kterého zastřelili s doutníkem v ústech obletěla svět.