Málokdo z nás si umí představit sobotní kocovinové ráno bez Mekáče. Jeden ze symbolů konzumní společnosti západního světa už byl za dobu své existence milován i nenáviděn. A přesně před 34 lety řetězec otevřel pobočku, která byla v mnohém speciální - tu moskevskou.
Хочешь картошку фри?
31. leden 1990 je pro obyvatele Moskvy vskutku památný. Právě tehdy se na Puškinově náměstí otevřelo něco Rusy do té doby neviděného; restaurace McDonald's. Symbol kapitalistické Ameriky v centru Sovětského svazu? Opravdu? Ano, opravdu. Jednomu z představitelů společnosti Georgi Cohonovi to ale trvalo 14 dlouhých let, než stavbu a otevření jedné z poboček slavného fastfoodového řetězce domluvil, a i tak musela být oficiálně v rukou Kanaďanů a vedle rudé vlajky se srpem a kladivem bylo třeba vystavit prapor s javorovým listem.
Ale byla to velká událost. Aby se McDonald's v Moskvě nijak nelišil od Mekáčů jinde po světě, byla do Solncevu ze zahraničí dovezena továrna na výrobu burgerového masa a typických hranolků. Ty se dělají z odrůdy brambor zvané Rasset Bairbanks. Tyto brambory se speciálně pro účely provozu podniku začaly na polích za Moskvou pěstovat už dva roky před otevřením restaurace. Celá fabrika a výrobní linky byly postaveny na chlup stejně jako ty v jiných zemích a někteří výše postavení dělničtí předáci byli dokonce vysláni na speciální firemní školení do Kanady.
V den velkolepé otvíračky stála před podnikem desítky metrů dlouhá fronta. Dopředu se počítalo s tím, že v první den pobočka obslouží minimálně tisíc lidí, nakonec to ale bylo mnohem víc - než obsluha odemkla vchodové dveře, dalo se před nimi napočítat 5 tisíc ruských hlav a celkem tudy onoho lednového dne proteklo ještě šestkrát tolik. Všechny to dost zarazilo, vzhledem k tomu, že tehdejší průměrný měsíční plat činil asi 150 rublů a slavný Big Mac stál 3,75. I tak si na něj někteří počkali i sedm hodin.
Pro obyvatele sovětské metropole se McDonald's stal skoro atrakcí. Řada pamětníků později líčila, že vůbec nevěděla, jak hamburger uchopit a sníst a jak absurdně obrovské jim přišly mléčné koktejly a kelímky s limonádami. Touto konkrétní pobočkou pak denně prošlo 15 tisíc zákazníků. Otevřená vydržela až do roku 2014, kdy byl její provoz dočasně přerušen - oficiálně kvůli porušení hygienických předpisů, neoficiálně jako víceméně symbolická odveta za sankce západního světa proti Rusku kvůli jeho „ukrajinské politice“. Poté došlo ke znovuotevření.
To samé se nicméně nedá říct o Sovětském svazu, který se rozpadl ani ne dva roky po otevření tohoto slavného Mekáče. Možná, že to byla jedna z událostí, která konec východního impéria předznamenala. A rozhodně to byl signál pro tehdejší obchodníky a investory ze Západu, že situace v SSSR se pomalu, ale jistě mění.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
