Rodačka ze Strakonic, Věra Machoninová, po absolvování gymnázia vystudovala architekturu a stavitelství na ČVUT v Praze, kde se během studií seznámila se svým manželem Vladimírem, s nímž ji pojila mimo jiné i láska k architektuře a společný pohled na její moderní pojetí. V roce 1967 manželé Machoninovi založili vlastní studio, Architektonický ateliér Alfa, které prakticky okamžitě začalo slavit úspěchy v architektonických soutěžích. Protože ale ani jeden z Machoninových nepodepsal souhlas se sovětskou okupací, stali se trnem v oku komunistickému režimu.

macho.jpeg

Věra Machoninová je nejvýznamnější českou brutalistickou architektkou. Letos se dožívá 88 let. (Foto: gjf.cz)

Prvního úspěchu dosáhli manželé Machoninovi už čtyři roky po absolvování vysoké školy, když zvítězili v soutěži na návrh a realizaci domu kultury v Jihlavě. V roce 1964 pak návrh Věry a Vladimíra Machoninových vyhráli i v soutěži na areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech, tedy dnešní hotel Thermal, který je středobodem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Dalšími dvěmi známými stavbami Machoninových se staly pražské obchodní domy DBK a Kotva a budova českého velvyslanectví v Berlíně.

profimedia-0156243419.jpg

Asi nejznámější stavbou Věry Machoninové, na níž se podílela spolu s manželem, je futuristický obchodní dům Kotva. (Foto: Profimedia.cz)

Architektonický styl nazývaný brutalismus, který Machoninovi ve svých projektech používali, pracoval hlavně s betonem a byl symbolem moderní architektury 50. až 70. let. Brutalistické stavby jsou typické svou monumentálností a tím, že z podstaty ignorují okolní zástavbu a v rámci místa působí dominantně, což je jim mnoha kritiky vytýkáno. Ostatně obchodní dům Kotva na Náměstí republiky, jehož půdorys připomíná včelí plástve, je typickou budovou, kteří jedni nenávidí a považují ji za paskvil, a druzí ji milují a považují za klenot architektonické moderny.

profimedia-0323078213.jpg

Manželé Machoninovi neprojektovali stavby jen v Česku. Jsou autory i českého velvyslanectví v Berlíně. (Foto: Profimedia.cz)

Paradoxem bylo, že Machoninovi od počátku 70. let měli za své názory režimem zakázáno účastnit se architektonických soutěží a museli se věnovat jen interiérové tvorbě. Výstavba jejich brutalistických staveb se z konce let šedesátých protáhla a mnoho lidí se naopak domnívalo, že architekti nově vyrůstajících budov jsou naopak prominenty režimu. Naplno se své práci mohli Machoninovi v obnoveném ateliéru Alfa věnovat až po sametové revoluci, nicméně Vladimír Machonin v roce 1990 zemřel, a tak musela Věra Machoninová na dalších projektech například na náměstí města Štětí nebo v centru Jablonce nad Nisou pracovat sama. Věra Machoninová má tři dcery, jedna šla ve stopách rodičů a stala se architektkou, dvě jsou špičkové lékařky.

A na dnešek připadá i jiné slavné výročí – 115 let od úmrtí Leviho Strausse: v roce 1880 jste si jeho džíny Levi's mohli koupit za 1,25 dolaru.