První astronomický klub založila už v 11 letech: zemřela "matka Hubbleova teleskopu", průkopnice Nancy Roman

Obrázek uživatele vaclav.roman
04.01.2019, 16:13

Na sklonku loňského roku zemřela americká astronomka Nancy Roman, žena, díky které můžeme pozorovat ty nejvzdálenější vesmírné objekty a jevy. Významnou měrou přispěla ke zkoumání vesmíru v jeho raném stádiu a sehrála důležitou roli v projektu Hubbleova teleskopu. Zasadila se také o to, aby se do vědeckého výzkumu více zapojovaly ženy.

Pátý element Nancy – důležitý živel NASA

Nancy Roman zemřela 25. prosince 2018 ve věku 93 let, prožila dlouhý život, během nějž toho hodně dokázala. Nejvíce bývá dávána do souvislosti s Hubbleovým vesmírným teleskopem, který zarytě obhajovala. Projekt se nakonec podařilo prosadit a vyšel na výbornou. Není náhodou, že Nancy bývá označována jako „Mother of Hubble“.

Žen ve vědě dříve nebylo ani náhodou tolik jako dnes. A Nancy Roman byla ve své podstatě průkopnicí, neboť byla jednou z prvních žen ve vedoucí pozici v NASA. Co se týká šéfů astronomie, byla Nancy úplně prvním. Nešlo jen o to, že byla skvělou vědkyní, ale také skvělou mluvčí a pedagožkou. Bojovala srdnatě za to, aby se ženy nebály působit ve vědeckých kruzích. Kromě toho dala lidstvu příležitost podívat se do nejzazších dálav vesmíru.

Výzkumnice se narodila v roce 1925 v Nashvillu v americkém Tennessee, její matka byla učitelka hudby a otec působil jako geofyzik, kvůli jeho práci se často stěhovali. Z Nashvillu do Oklahomy, pak do Texasu, New Jersey a Michiganu. K astronomii pocítila Nancy Roman silné pouto, když pozorovala jasnou noční oblohu v nevadském městě Reno. Hvězdy nad hlavou ji fascinovaly, a to natolik, že založila vlastní astronomický klub, ve kterém se scházela s dívkami ze sousedství. To jí bylo 11 let.

Věděla, že chce být ze všeho nejvíc astronomem a zkoumat vesmír, ale na střední škole ji poradkyně od tohoto záměru zrazovala. Navzdory tomu se Nancy k vědě nakonec dostala. Později prohlásila, že nikdy ani na chvíli neuvažovala, že by věnovala něčemu jinému než astronomii.

Doktorát získala v roce 1949 na University of Chicago. Pak ještě šest dalších let zastávala pozici na místní observatoři jako instruktorka a asistentka profesora. Věděla, že má malé šance dostat se na jakoukoli důležitější pozici, svět astronomů byl veskrze mužský. „Když jsem se rozhlédla, neviděla jsem mezi astronomy nikde žádné ženy,“ uvedla jednou.

Navzdory tomu se jí podařilo získat pozici v americké námořní výzkumné laboratoři. Ze začátku jí však nikdo nedůvěřoval a neměla co na práci. Později zjistila, že je to kvůli její předchůdkyni. Byla to také žena, ale moc dobře si nevedla, z toho důvodu se všichni zdráhali jakkoli zaúkolovat Nancy. Předsudky jsou velké zlo. Nancy se však snažila prosadit, a také se jí to nakonec podařilo.

Na konci 50. let se připojila k NASA. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku teprve vznikal a Nancy tak u toho byla v podstatě od začátku. NASA byla nová organizace a musela si vybudovat renomé. Nancy s tím skvěle pomáhala. V roce 1964 po ní byl pojmenován nově objevený asteroid – 2516 Roman. Její největší úspěch, Hubbleův vesmírný dalekohled, měl teprve přijít. Výzkum se musel potýkat s velkými škrty a bylo těžké takto nákladný projekt prosadit. Nancy usilovně bojovala, nakonec se to podařilo a vesmírný teleskop se stal realitou. A jen díky němu dnes víme, jak vypadá ten nejhlubší známý vesmír.

A za objevem této planetka stálo také úsílí této astronomky: NASA zveřejnila fotku planetky Ultima Thule, která vypadá jako sněhulák.


Komentáře

Doporučeno pro vás