fb pixel Prodavačky je nenáviděly a hospodští karbaníci milovali: Výroba haléřů stála dvakrát víc než byla jejich nominální hodnota – G.cz
Vyhledávání

Prodavačky je nenáviděly a hospodští karbaníci milovali: Výroba haléřů stála dvakrát víc než byla jejich nominální hodnota

+ DALŠÍ 1 FOTKA

Rčení, které říká, že halíře dělají talíře, v Česku postupně přestalo platit, když se rozhodlo o jejich zrušení. Kdo by to byl řekl, že je tomu už 20 let od doby, kdy přestaly platit deseti a dvacetihaléřové mince, které jsme znali spíše jako desetníky a dvacetníky. V roce 2008 jsme se rozloučili i s padesátníky, takže nám zbyly jen koruny.

Martin Miko
Martin Miko Aktualizováno 1.11.2023, 16:06

Vzpomínka na haléře

Zrušení haléřů s velkou pravděpodobností nejvíce oplakali karbaníci z hospod „čtvrté cenové“, kde platily jako univerzální platidlo, a když měl člověk štěstí, mohl si mnohdy vydělat i na večerní útratu. Od roku 2008 se v České republice však používají pouze koruny, takže haléřové prší ztratilo svůj genius loci.

Název haléř samozřejmě pochází z Německa. První haléře byly vyráběny v mincovně Hall ve Švábsku, takže odtud vzniklo slovo „haller“, které jsme si počeštili na haléř.

Historie haléřů v Česku však sahá až do roku 1384, když jméno haléř získala drobná stříbrná jednostranná mince, která představovala polovinu takzvaného penízu (dva haléře byly jeden peníz). Znovu byly zavedeny až v době vlády Ferdinanda I., který vládl v první polovině 16. století. V dobách Marie Terezie byl měděný haléř nejmenší mincí, kterou jste mohli zaplatit. A po dobách Marie Terezie existoval mosazný halíř i za vlády císaře Františka Josefa I., kde rovněž představoval nejmenší nominální hodnotu měny.

V dobách Československa se během sta let objevily haléře ve všech hodnotách od jednoho až po padesátihaléřové mince, konkrétně šlo o mince v hodnotě 1, 2, 3, 5, 10, 20, 25 a 50 haléřů. V dobách první republiky byly vyráběny ze zinku, mosazi a slitiny mědi a niklu.

V roce 2007 bylo v České republice v oběhu přes 410 milionů 50haléřových mincí o nominální hodnotě 205 milionů korun. Znělo to jako neuvěřitelná suma, jenže se jednalo o pouhých 0,065 % z celého oběhu všech peněz v naší zemi. V polovině roku 2008, tedy od 1. září, přestaly padesátníky existovat. Zrušeny byly z prostého důvodu. Lidé je nepoužívali a v peněženkách jaksi překážely. Za 50 haléřů jste si v roce 2008 totiž nekoupili ani krabičku sirek. Ze stejného důvodu byly zrušeny i desetníky a dvacetníky, a navíc se je podle Bankovní rady ČNB nevyplácelo vyrábět, protože to stálo dvakrát víc než byla nominální hodnota mince. A to ještě v roce 2002 bylo v Česku v oběhu 704 milionů desetníků a 540 milionů dvacetníků, které dohromady vážily neuvěřitelných 800 tun.

Po zrušení všech haléřových mincí si rozhodně ulevili majitelé obchodů, kteří už nemuseli vracet desetníky a řešit rozměňování drobných. Při nákupu se vše na kasách vyřeší zaokrouhlením.

Současná doba hotovosti příliš nepřeje, jelikož máme možnost na čím dál tím víc místech platit mobilním telefonem nebo platební kartou. Jen se sami zamyslete nad tím, kdy naposledy jste platili v obchodě penězi, anebo kdy jste se naposledy naštvali, že nějaký podnik nedisponoval platebním terminálem. Častěji se vám v roce 2023 stane spíš ten druhý případ.

A zde můžete zavzpomínat na národního umělce Jana Wericha.

Podobné články

Doporučujeme

Další články