Několik možných odpovědí na to, proč právě atleti z malého karibského ostrova trhají cílové pásky.
Jak je možné, že se sotva třímilionová Jamajka pyšní tolika vynikajícími sprintery?
V první desítce nejrychlejších běžců planety všech dob je na prvním místě samozřejmě fenomenální Usain Bolt (9,58 sec/100 m), na třetím pak Asafa Powell (9,72). Ženy se do ní vměstnaly dokonce hned tři – Shelly-Ann Fraser (10,73) na čtvrtém místě, Merlene Ottey (10,74) na pátém místě a Kerron Stewart (10,75) na šestém, všechny seřazeny pěkně po setině sekundy za sebou.
To, že například Rakušané dominují lyžařským sportům, je vzhledem k podmínkám, které jim skýtají Alpy, celkem logické, přestože počtem obyvatel nemohou konkurovat například USA nebo Rusku.
Běhat se však dá všude. V příjemném podnebí to jde (běží) možná lépe, ale hezky není přeci pouze na Jamajce. Startovní rošty závodů na 100, 200 i 400 metrů jsou však přecpány Jamajčany, případně dalšími Jamajčany naturalizovanými do cizích barev, pokud je jejich výkonnost vysoká, ačkoli vzhledem k omezenému počtu startujících z jedné země by se v některých atletických soutěžích na startovní pole nedostali.
Jenomže Jamajčani nebyli vždy až tolik dominantní. V dobách, kdy zemi sužovala chudoba a politické nepokoje, pocházela většina běžců ze slumů. Lovili je tu američtí ‚skauti‘, ale trénovat museli od útlých let v USA, kde často trpěli steskem po domově. Přestože dosahovali slušných výsledků, k aktuálním výkonům se propracovali až v dobách, kdy se situace v zemi stabilizovala a Jamajka si mohla dovolit vlastní moderní tréninková centra i trenéry.
Jamajský vrchol přišel na Olympijských hrách v Pekingu v roce 2008. Usain Bolt vyhrál jak stovku, tak dvoustovku ve světovém rekordu (v případě dvoustovky zlomil 12 let starý rekord Michaela Johnsona), v ženské stovce obsadily stupínky vítězů Jamajčanky kompletně. Muži vyhráli štafetu – jak jinak než ve světovém rekordu.
Teorií, proč právě Jamajčani běhají nejrychleji, je mnoho. Evoluční biolog Robert Trives provedl výzkum, který byl zaměřen na symetrii kolen. Trives měl již data ze staršího výzkumu – podle toho, jak má dítě symetrická kolena ve věku osmi let, lze prý predikovat, jak rychle bude schopné běhat ve dvaceti.
74 sprinterů mělo znatelně symetričtější kolena než 116 lidí podobného věku, váhy a výšky v kontrolní skupině. Symetrie je podle Trivese pro běh efektivní, protože jak kolena kmitají nahoru a dolů, energie se rovnoměrně rozloží a umožní rychlejší a plynulejší krok.
Vše funguje na podobném principu, jako když srovnáte výkon auta se všemi stejnými koly s vozem, kterým má jedno kolo znatelně sjeté. Syndrom „sjetého kola“ se může prý vyvinout u běžců na delší tratě, kteří musí zatáčet na okruhu doleva. Jamajčanů se symetrickými koleny je z nějakého důvodu v rámci populace víc než lidí jiné národnosti. V hledání genetické predispozice chce Trives pokračovat.
slave_ship_schools.wikia_.com_.jpg
Otroci to na cestě do Karibiku rozhodně neměli lehké, a to i přesto, že již v Africe byli vybíráni nejsilnější jedinci. (Foto: schools.wikia.com)
Další, taktéž genetickou teorii, která však nemusí Trivesovi a priori odporovat, je ACE či tzv. gen s D alelou, díky němuž má člověk větší než průměrné srdce, a tudíž může pumpovat více okysličené krve do svalů.
Dalším genem, který může být klíčem k jamajským sprintérským úspěchům, je ACTN3 (varianta 577R). Zatímco v USA má tento gen 70 % atletů, na Jamajce jej má 75 % lidí. Proč? Jednu z možností lze hledat v době, kdy byli ze západní Afriky do Ameriky přepravováni otroci. Jamajka byla z karibských destinacích nejdál. Mnoho otroků cestou zemřelo – takže na Jamajku se dostali jen ti nejsilnější.
Dalším důvodem může být obsah hliníku v jamajské půdě a tedy i v potravinách. Právě hliník údajně stimuluje ACTN3 gen. Z regionu, kde se hliníku nachází nejvíc, pochází jak Bolt, tak například Veronica Campbell.
Přestože zatím nebyla nalezena jednoznačná odpověď, vědci, kteří se jamajskému talentu pro běh věnují, ve svých výzkumech pokračují a možná se již brzy dozvíme víc.
A TADY máte 7 důvodů, proč se vydat v zimě na Jamajku.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
