Před pár dny se vrátil ze své první návštěvy USA, kam statečně vyrazil navzdory faktu, že trpí kinetózou, a tím pádem velmi špatně snáší cestování (pokud tedy sám neřídí). V rozhovoru vzpomíná, jak coby chlapec navštívil film Le Mans: „Natěšeně jsem usedl do sedačky v kině Svornost, ale ten film je skoro celý točený z pohledu závodníka, takže jsem měl po většinu času zavřené oči a zacpané uši, jen díky tomu jsem nakonec vydržel.“

Miroslav Hanuš hovoří i o tom, jakým požehnáním pro něj je role policisty Korejse v seriálu Případy 1. oddělení.

„Točí se totiž miliony seriálů,“ lehce přehání, „i detektivních.“ „Většinou jsou blbé, ale i těm dobrým nakonec schází nějaký výjimečný přesah. Případy 1. oddělení ho zjevně mají – podle mě je jednoduše políbilo štěstí.“

Miroslav Hanuš je nadšený z aktuální třetí série, která je oproti druhé posunutá o šest let v čase. „Moje postava se díky tomu mohla nečekaně vyvinout,“ říká. „V mezidobí měl Korejs dva infarkty, žena mu umřela na rakovinu, dostal se do jiné životní situace. Vlastně se potvrdí to, co jsem o něm říkal vždycky – že to je srdcař, duší policajt, ale tak dlouho kariérně postupoval vzhůru, až se dostal na místo, které nezvládal.“

Ve třetí sérii si Korejs opět loupe svá jablka ke svačině: „Snad všichni diváci si toho všímají, a víte proč? Protože o chlapovi, který si jablíčka oloupe a krájí na měsíčky, je vám najednou úplně všechno jasné.“