Trest smrti byl zrušen s pádem komunistického režimu. Dodnes je to téma, které rozděluje společnost – jedni jsou rádi, že už není, druzí by jej zase rádi obnovili. Zajímavostí je, že Kopáč z gangu orlických vrahů řekl kriminalistům, že kdyby jim hrozila poprava, pravděpodobně by se do žádných vražd nepouštěli. Nyní ale nebudeme řešit tuto složitou otázku. Místo toho zjistíme, kdo byli čeští kati, jak byli placení a přijímaní veřejností.

Většina katů ve středověku žila odděleně od běžné společnosti. V hostinci a kostele měli vyhrazené místo, v určitých dobách museli chodit v černém oblečení nebo nosit jiné označení. Taktéž jejich bydliště bylo vzdáleno od jiných obydlí, většinou se nacházelo na okraji města. Vyznali se dobře v lidském těle a anatomii, někteří uměli i léčit (například Karel Mydlář). Postupem času se jejich postavení ve společnosti zlepšovalo. Plat katů se různil, v Jindřichově Hradci (1506) bylo za popravu vyplaceno šest kop českých grošů. V 19. století dostával kat v Německu 800 zlatých ročně.

Jan Mydlář

Narodil se roku 1572 v Chrudimi. Je asi nejznámějším českým katem, má na kontě také popravu 27 českých pánů. Katem se stal náhodou – studoval Univerzitu Karlovu a údajně se měl stát magistrem medicíny. K povolání kata jej prý přivedla nešťastná láska. Začínal jako katův pomocník (katův holomek). Byl kališnického (protestantského) vyznání. Své řemeslo provozoval až do roku 1632, kdy poprvé „minul“.

Karel Huss

Na svět přišel v roce 1761 v Mostě do katovské rodiny. Rodiče nechtěli, aby povolání předků vykonával, tak se mu snažili zajistit kvalitní vzdělání. Osud tomu však nechtěl a nakonec následoval příkladu svých předků. Chodil na gymnázium, zde jej však krutě šikanovali, když se dozvěděli, jaké povolání jeho rodina vykonává. To jej nakonec přimělo k útěku z Mostu, otec jej ale přivedl zpět. Byl velice vzdělaný v oblasti medicíny, uměl také latinsky. Jeho velkou vášní byla botanika. První popravu provedl pod dohledem otce, nebylo mu ani 15 let, když oběsili kostelního zloděje. Když Josef II. zrušil trest smrti, Huss se dal na dráhu léčitele.

Leopold Wohlschlager

Narodil se 1. listopadu 1855. Působil jako kat za Rakouska-Uherska, taktéž za první republiky. Když byl malý, jeho otec za nejasných okolností zemřel. Jeho matka si poté vzala kata Jana Křtitele Pipergera. Ten fungoval jako rakousko-uherský kat. Po jeho smrti se na jeho místo mezi ostatními uchazeči přihlásil i nevlastní syn Leopold. Roku 1888 byl přijat a stal se katem pro české země. V roce 1918 se stává katem pro celé, nově vzniklé Československo. Jeho nevlastní otec se za svou profesi nestyděl, měl ji dokonce napsanou na cedulce na dveřích a také na vizitkách. Odsouzeným prý říkával: „Jsem opravdu rád, že vás poznávám. Škoda, že naše známost nepotrvá dlouho.“ Leopold byl prý stejně elegantní jako jeho otec, na popravu nosil vždy bílé rukavice. Jako posledního člověka popravil moravského zbojníka a vraha Martina Leciána.

František Nenáhlo

Byl poválečným katem, do povědomí veřejnosti vstoupil popravou K. H. Franka. Na rozdíl od svých předchůdců byl on sám kriminálník. Již ve 14 letech se dopustil krádeže a pokusu o znásilnění. Soud mu tehdy nařídil ochrannou léčbu. Povolání kata vykonával do roku 1947, musel skončit kvůli svému nezřízenému alkoholismu. Umírá v roce 1961, v pouhých 41 letech se nejspíš uchlastal k smrti.

ZDROJE:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kat

https://www.valka.cz/15349-Mistri-zivota-a-smrti

https://kriminalistika.eu/muzeumzla/wohlschlager/wohlschlager.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Huss