Neuvěřitelně plodná spisovatelka
Božena Němcová žila v době, kdy bylo obvyklé, že muž vydělával peníze a žena se starala o domácnost, děti a jeho blaho. Měla také hospodařit s penězi, které jí manžel přinesl nebo přidělil. To však nebyla její silná stránka. Josef Němec měl již před sňatkem s Barborou, jak znělo její rodné jméno, jako úředník Jeho výsosti Ferdinanda I. Dobrotivého stabilní příjem, takže se neřadili mezi nejchudší vrstvy. Podle toho také vypadal byt, do kterého Barboru po svatbě přivedl.
Úředníci v nižší třídě v první polovině 19. století měli příjem kolem 500 zlatých, dělených na krejcary – nejprve na šedesát, a od roku 1858 se měna na našem území začala počítat v desítkové soustavě, jak to známe dnes. Většina příjmů tehdy šla na jídlo. V přepočtu by v takovém případě Němcovi měli zhruba 10 zlatých na týden, z čehož bylo třeba pokrýt všechny výdaje – od bydlení a jídla po oblečení nebo lékařskou péči.
V té době byly ceny takové, že čtyřčlenná rodina mohla bez větších problémů hospodařit s jedním zlatým na den. Podle kroniky města Čáslavi se například cena slepice pohybovala kolem 15 krejcarů, za kopu vajec se platilo 1 zlatku a 30 krejcarů, kilogram hovězího stál přibližně 55 krejcarů, kilogram chleba vyšel na 13 krejcarů a za kilogram másla bylo potřeba zaplatit 1 zlatku a 13 krejcarů. S Josefovým příjmem by tedy rodina Němcových měla být schopná hospodařit.
Krize v manželství i v životě
Situace se však zhoršila, když Josef začal mít problémy v práci, což vedlo k snížení jeho platu a nastaly těžké časy. Rodina se musela často stěhovat a Josef nakonec odešel za prací do Uher, zatímco Božena Němcová zůstala v Praze se čtyřmi dětmi sama. V této situaci byla odkázána na pomoc přátel a známých, což ne vždy přinášelo očekávaný výsledek. Někteří však pomohli, mezi nimi i bratři Ferdinand a Vojtěch Fingerhutovi (Vojtěch si počeštil jméno na Náprstek, byl známý cestovatel).
Ferdinand Fingerhut, který vedl pivovar a vinopalnu v domě, kde se dnes nachází Náprstkovo muzeum, a později provozoval Černý pivovar na Karlově náměstí, byl známý svou láskou ke kultuře, ženám a životním požitkům. Boženu Němcovou a její děti podporoval nejen potravinami a nápoji, ale také finančně. Aby však nebylo nevhodné dávat peníze vdané ženě přímo, zadával jí drobné práce, jako například vyřizování korespondence, za které jí pak platil.
Za tuto pomoc ale Ferdinand Fingerhut očekával od Boženy Němcové určitou vstřícnost, a jak si stěžovala v dopisech známým, hrubě se jí dvořil. Přesto se u Fingerhutů objevovala velmi často, například v roce 1860 dvakrát měsíčně, a vždy si odnesla nějakou finanční pomoc. Zápisky Vojtěcha Náprstka také naznačují, že Božena Němcová nepohrdla ani alkoholem, který byl při jejích návštěvách vždy k dispozici.
Špatná finanční situace, do které se Němcovi dostali, měla několik příčin. Jedním z faktorů byly nízké výdělky Josefa Němce, který jako vlastenec neměl u svých nadřízených dobré postavení. Dalším důvodem byla i neschopnost Boženy Němcové efektivně hospodařit s omezenými prostředky. Byla jednoduše určena pro jiný způsob života a běžné domácí starosti jí nesedly, což přispělo k její rodinné nepohodě. I přesto však dokázala okouzlit nejen svou současnou vlasteneckou scénu, ale i mnohé generace po ní svým dílem.
zdroje informací:
https://www.britannica.com/biography/Bozena-Nemcova
https://www.expats.cz/czech-news/article/czech-freedom-icon-bozena-nemcova-was-born-200-years-ago
https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/kulturni/bozena-nemcova-nejslavnejsi-spisovatelka-narodniho
