Prezidentem na tři čtvrtě hodiny: Mexický prezident Pedro Lascuráin vládl během revoluce pouhých 45 minut – G.cz
Vyhledávání

Prezidentem na tři čtvrtě hodiny: Mexický prezident Pedro Lascuráin vládl během revoluce pouhých 45 minut

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Jak legitimizovat státní převrat? Mexický generál Victoriano Huerta na to šel chytře. Když v roce 1913 uprostřed mexické revoluce přebral moc ve státě, rozhodl se využít kličky v ústavě, která stanovovala, kdo v případě abdikace získá prezidentský úřad. Nově vybraný prezident Pedro Lascuráin tak vládl pouhých 45 minut, než byl přinucen Huertovi předat moc…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 29.10.2020, 09:21

Tenkrát v Mexiku

Mexický prezident Pedro Lascuráin má mezi svými kolegy velice výjimečné postavení. A to jen v Mexiku, ale i v rámci celého světa. Nikdo totiž nevládl kratší dobu než on. Ale nepředbíhejme ještě. Psal se rok 1913 a Mexiko se třetím rokem potácelo uprostřed mexické revoluce, která nakonec skončila až za dlouhých 6 let. Politický konflikt, který změnil tvář této americké země, začal v roce 1910 jako povstání proti místnímu diktátorovi Porfirio Díazovi, který zemi vládl od roku 1876. Když navzdory slibu, že nechá uspořádat demokratické volby, Díaz v roce 1910 opět zfalšoval volby, aby mohl nerušeně vládnout dál, obrátilo se obyvatelstvo proti němu a do čela státu byl zvolen Francisco Madero, bohatý statkář, který byl zároveň bojovníkem za práva chudého lidu.

Madero se brzo na to pustil do pozemkové reformy, která se mu ale stala osudnou. Nově zvolený prezident se tak stal nepřítelem obou znepřátelených skupin – pro revolucionáře byl příliš mírný, konzervativní část společnosti ho ale zase obviňovala z přílišných ústupkům vůči radikálům. V zemi propukala povstání, která musela země zkrotit. Jedním z mužů, který byl poslán udělat v zemi pořádek, byl i jistý generál Victoriano Huerta. Přestože vojenský velitel slíbil novému prezidentovi svou věrnost, velice brzo se rozhodl změnit svůj názor.

Kdo z vás zná Ústavu?

Pod Maderem se pomalu ale jistě začala otřásat židle a spiklenci z řad konzervativců začali v roce 1913 spřádat plány na svržení prezidenta. Pučisté vedení Félixem Díazem (synovce svrženého diktátora) a generálem Bernardo Reyes se pokusili naverbovat pro své účely i generála Huertu, ze kterého se mezitím stal národní hrdina, pro své skvělé vedení v boji s revolučními povstalci. Ten je ale odmítl – ne snad z loajality k Maderovi, ale protože měl vlastní plány na ovládnutí Mexika.

V hlavním městě to v únoru 1913 již vřelo a docházelo k násilným střetům mezi vojsky prezidenta a pučisty vedenými Díazem, který se chtěl stát vládcem Mexika jako jeho strýc. Mezitím stihl generál Reyes padnout a pozice uzurpátorů se začala zhoršovat. Prezident Madero se proto rozhodl vyslat Huertu na jednání s pučisty, což ho ale nakonec stálo krk. Huerta se rychle s oslabenými povstalci dohodl a 13. února 1913 vtrhl do prezidentského paláce a uvěznil jak prezidenta Maderu, tak i jeho viceprezidenta.

Aby legitimizoval svoje uchopení moci, rozhodl se Huerta v podstatě dodržet ústavní postupy. Dle tehdy platné mexické Ústavy by v případě abdikace prezidenta nastoupil do úřadu jeho viceprezident, následovaný generálním prokurátorem, po kterém by přišel na řadu ministr zahraničí a kdyby i ten nemohl vykonávat úřad, prezidentem by se stal ministr vnitra. Huerta tak přinutil jak prezidenta, tak i viceprezidenta, a dokonce i generálního prokurátora, aby okamžitě odstoupili ze svých úřadů. Ti to pod nátlakem skutečně udělali – prezident s viceprezidentem pak byli za několik dní popraveni.

Jeden den, tři prezidenti

Večer 13. února 1913 se tak zničeho nic stal ministr zahraničí Pedro Lascuráin vládnoucím prezidentem Mexika. Během své kratičké vlády, která trvala pouhých 45 minut (některé zdroje uvádějí i kratší dobu), stihl novopečený prezident Lascuráin učinit jen jeden politický krok. Okamžitě jmenoval generála Huertu ministrem vnitra a několik minut na to podal svou rezignaci. A tak se fakticky legálně stal Huerta vládnoucím prezidentem Mexika. Jeho prvním krokem v úřadu bylo narychlo svolané noční zasedání Parlamentu, kde už na ústavní činitele čekal Huerta se svými po zuby ozbrojenými vojáky. Poslancům tak nezbylo nic jiného než prezidenta Huertu potvrdit. Ani ten se v prezidentském křesle moc dlouho neohřál. Další fáze revoluce jej už za pouhý rok svrhla.

Pedro Lascuráin tak dodnes zůstává nejkratší dobu vládnoucím státníkem v lidské historii. Přestože se mu chtěl Huerta odvděčit za jeho pomoc křeslem v nové vládě, rozhodl se bývalý třičtvrtěhodinový prezident tuto nabídku odmítnout. Nakonec dožil jako učitel práva a zemřel v požehnaném věku 96 let v roce 1952.

Podobné články

Doporučujeme

Další články