Autor slavného Kmotra
Mario Puzo přišel na svět 15. října 1920 v Hell´s Kitchen v New Yorku. Byl, jak už jeho jméno napovídá, potomkem italských přistěhovalců, z jejichž prostředí čerpal inspiraci pro své příběhy. Chvíli však trvalo, než se dostal k psaní. Když se Spojené státy zapojily do druhé světové války, narukoval a bojoval proti nacistům. Po skončení války se vrhl na studium sociologie, a než se pustil do vymýšlení zapeklitých zápletek, pracoval dlouhou dobu v diplomatických službách.
Zkoušel psát a doufal, že to vyjde. Jeho prvotinou se v roce 1955 stal román Temná aréna, jehož děj autor zasadil do poválečného Německa. S tímto dílem Puzo neprorazil a pověsil spisovatelskou kariéru na nějaký čas na hřebík. Ten "nějaký čas" se protáhl na deset let. Jeho další román nazvaný Šťastný poutník vyšel v roce 1965, na stránkách této knihy líčí Mario Puzo situaci italských přistěhovalců v New Yorku. Než přišel na scénu slavný Kmotr, ještě pod pseudonymem Mario Cleri vydal knihu Sedm katů z Mnichova, na jejíž stránkách se vrací do poválečného Německa.
Úspěch se dostavil přes noc
A pak už byl Vito Corleone! Příběh o mafiánech vytrhl Puzovi trn z paty. Předchozí romány mu tolik slávy a hlavně peněz nepřinesly. Puzo byl dokonce zadlužený. Ve zmiňovaném roce 1969, kdy román Kmotr poprvé vyšel, se vše změnilo. Kmotr se stal bestsellerem, dlouho se držel mezi nejprodávanějšími tituly a autorovi přinesl bohatství. Jestli chcete vědět proč, tak si Kmotra přečtěte, pokud jste tak ještě neučinili. Kmotr je prostě kniha, kterou byste si měli přečíst, i pokud jste nehráli, nebo nehrajete Mafii.
Puzo spolupracoval dokonce na scénáři filmové verze. Film, který natočil v roce 1972 Francis Ford Coppola, proměnil 11 oscarových nominací na tři zlaté sošky. Oscara dostal v kategorii nejlepší film, ocenění získali také Coppola a Puzo za nejlepší adaptovaný scénář. Pak tu byla cena za nejlepší herecký výkon v hlavní roli, v této kategorii ocenění získal představil Vita Corleoneho Marlon Brando. Právě Brando byl jediný herec, kterého si Puzo v roli mafiánského bosse dokázal představit. Měl o něm jasno už při psaní knihy.
Jelikož byl úspěch obrovský a Puzo měl o organizovaném zločinu ještě co říci, ke Kmotrovi se několikrát vrátil. V sérii vyšly další mafiánské romány – Poslední kmotr, Sicilián a Omerta. Kromě románů psal Puzo nadále i filmové scénáře. A nezůstal jen u „svých“ Kmotrů, na konci sedmdesátých let se pustil do filmového zpracování komiksového hrdiny Supermana, na úspěch navázal o tři roky později druhým dílem.
A zde si můžete přečíst o kultovním spisovateli Jamesi Clavellovi, který psal o zajateckých táborech a zemi krvavého slunce.