1. První sonda

První sonda, sovětská Veněra 1, zamířila k Venuši 12. února 1961. Radiové spojení s ní bylo ztraceno po sedmi dnech letu, když se nacházela ve vzdálenosti zhruba dvou milionů kilometrů. Podle propočtů nakonec sonda o 3 měsíce později minula planetu o dobrých 100 000 km.

2. Američané nechtěli zůstat pozadu

Američané se chtěli blýsknout, ale ani jejich první pokus nevyšel. Americký Mariner 1 doplatil na selhání nosné rakety a byl zničen jen pár minut po startu. NASA však vyslala na tuto misi dvojici sond. Kde selhala první, uspěla druhá. Sonda Mariner 2 odstartovala 27. srpna 1962 a cíl své mise naplnila. Po více než sto dnech letu se přiblížila k Venuši na vzdálenost necelých 35 000 kilometrů od jejího povrchu. Během průletu nazobala množství zajímavých údajů a odvysílala je do řídícího střediska. Poté pokračovala ve svém letu Sluneční soustavou a kontakt s ní byl nadobro ztracen, když byla ve vzdálenosti téměř 90 milionů kilometrů.

3. Poprvé na cizí planetě

Venuše, která si vysloužila pojmenování jitřenka či večernice, se hmotností i velikostí podobá Zemi. Nutno podotknout, že zde veškerá podobnost končí. Na jejím povrchu panují nelidské, nehostinné podmínky, na které doplatilo mnoho sond. Příkladem může být Veněra 3, která se pyšní smutným prvenstvím. Jedná se o první lidský výtvor, který se podařilo dostat na cizí planetu. Ale kvůli poruše po nešťastném dopadu (nelze hovořit o přistání) ze dne 1. března 1966 nemohla odeslat jedinou zprávu.

GALERIE Vzhůru na sesterskou planetu Venuši!

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

4. Nehostinné podmínky

Další sondy, které k Venuši nebo přímo na Venuši zamířily, už nějaká ta data zpět na Zemi odeslaly. Badatelům se postupně dařilo zpřesňovat údaje o tom, jak to na naší sesterské planetě a hlavně v její atmosféře vypadá. Na jejím povrchu byla naměřena teplota 500 °C a její atmosféru tvořil z většiny oxid uhličitý.

5. Vesmírná spolupráce

Raný průzkum Venuše přivedl dvě znesvářené velmoci k unikátní vesmírné spolupráci. Sovětská sonda Veněra 4 a americká sonda Mariner 5 dosáhly Venuše jen jeden jediný den po sobě. Ta sovětská šla na přistání jako první, ale přestala vysílat jen dvě desítky kilometrů nad povrchem planety, v jejíž atmosféře zanikla. Sonda Mariner 5 byla průletová a údaje, které se jí podařilo odeslat byly srovnány s měřením sovětské sondy.

6. První úspěšné přistání

Při konstrukci sondy Veněra 7 byly odstraněny nedostatky jejích předchůdkyň. Největší překážkou pro přistání na Venuši nebyly vysoké teploty, ale především extrémní tlak a sondy musely být uzpůsobeny tak, aby jej vydržely, a to alespoň po tak dlouhou dobu, aby provedly měření a odeslaly data na Zemi. První sondou, které se to podařilo byla Veněra 7, která ze Země odstartovala 17. srpna 1970. Na přistání šla 15. prosince téhož roku. Přistávací manévr neprobíhal sice hladce, neboť speciální padák nevydržel a sonda se v poslední fázi přistání řítila volným pádem, ale povedlo se! Venuše byla úspěšně dobyta. Po dopadu byla sonda sice poškozena, ale přesto se na Zemi podařilo zachytit její signál. Byl velmi slabý a vysílání trvalo jen 23 minut. Déle sonda nehostinné podmínky naší „sesterské“ planety nevydržela.

7. Další sovětské sondy

Následovalo ještě několik sond programu Veněra a některým se podařilo i odeslat snímky z povrchu planety. Ačkoliv byly oproti předchozím typům vylepšené, tlaku a teplotě nedokázala žádná z těchto sond vzdorovat déle než dvě hodiny.

8. Sondu vyslala i Evropa

Venus Express, tak se jmenovala evropská planetární sonda, která byla na svou misi vyslána 9. listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur. Sonda byla pod patronátem Evropské kosmické agentury (ESA) a měla po dobu roku a půl získávat na oběžné dráze Venuše zkoumat její hustou atmosféru, tak odlišnou od té pozemské. Nakonec jí palivo vydržela déle a na orbitě se udržela déle. Její mise byla ukončena 16. prosince 2014.

Je vám na Zemi horko? Protože je Venuše nehostinná, tak se odstěhujte třeba na Mars.