fb pixel Před 22 lety odstartoval věk roverů: průkopnický Sojourner do atmosféry vstupoval rychlostí přes 24 tisíc kilometrů v hodině – G.cz
Vyhledávání

Před 22 lety odstartoval věk roverů: průkopnický Sojourner do atmosféry vstupoval rychlostí přes 24 tisíc kilometrů v hodině

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Dne 4. prosince 1996 započala americká mise Mars Pathfinder. A nebyla to jen tak ledajaká mise. Sonda, která odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral, neměla „jen“ kroužit kolem planety Mars, nebo „jen“ dopadnout na její povrch. Ukrývala v sobě malý rover – vozítko nazvané Sojourner, které rozšířilo operační oblast kolem povrchového modulu. Podívejme se, jaké zajímavosti tuto výpravu provázely a jaké snímky byly na rudé planetě pořízeny.

Václav Roman
Václav Roman 4.12.2018, 10:22

1. Byl to první rover

Jednu věc roveru Sojourner nebude moct nikdo nikdy upřít, byl první svého druhu. Nikdy předtím se rover lidské výroby po jiné planetě neproháněl. Bylo naplánováno, že k přistání dojde 4. července 1997, což se také podařilo splnit.

2. Dlouhá cesta

Dle údajů NASA měly být planety Země a Mars v momentě přistání od sebe vzdáleny 191 milionů kilometrů. A protože je ve vesmíru neustále všechno v pohybu, sonda při překonání cesty mezi nimi urazila celkem 497 kilometrů. Jen pro představu, rychlost sondy při vstupu do atmosféry Marsu činila neuvěřitelných 26 460 kilometrů v hodině.

3. Byla využita nová přistávací metoda

Mars Pathfinder přistál po sedmi měsíčním putování sluneční soustavou v pánvi Ares Vallis, název je odvozen od řeckého jména pro Mars. Při přistání byla poprvé použita nová metoda – ke zmírnění dopadu bylo využito airbagů. Těsně před dopadem se nafouklo několik vzdušných vaků, které sondu zabalily a ochránily, takže poté bez poškození mohla začít fungovat.

4. Plánovaná životnost výrazně překročena

Vědci NASA dávali roveru životnost jeden týden a sondě pak rovný měsíc. Oba stroje jim však udělaly radost, protože fungovaly a zásobily je daty mnohem déle. Sonda se naposledy ohlásila 27. září 1997, příčina byla prostá – došla energie v bateriích. Pak se vědci snažili ještě 5 měsíců obnovit spojení. Dne 10. března 1998 pak byla mise ukončena.

5. Plán splněn nad rámec

Kvůli prodloužení životnosti a díky hladkému přistání, při kterém byla zachována funkčnost přístrojů, se podařilo naplnit cíle mise ke vší spokojenosti. Byla to také pozitivní vzpruha a důkaz, že to jde, že můžeme zkoumat i vzdálené světy. Kromě pořízení mnoha zajímavých snímků, na Zemi bylo odesláno na 17000 obrázků (část z nich vzniklo díky roveru), učinila také rozbor marsovské půdy. Sojourner byl vybaven nejenom kamerami, ale také spektometrem, jímž bylo zkoumáno složení kamenů v okolí místa přistání.

6. Po úspěchu přišly další rovery

Američané přišli roverům na chuť. Alespoň o tom svědčí skutečnost, že v roce 2003 vyslali na Mars v rámci programu Mars Exploration Rover dvě identická automatická pohyblivá vozítka – Spirit a Opportunity. Jednalo se o dvě pojízdné geologické laboratoře, jejichž životnost byla původně stanovena na 90 solů. Kdo viděl film Marťan, dobře ví, že sol je marsovský den, který trvá jen o něco déle než ten pozemský. Konkrétně 24 hodin a 39 minut. Jenomže stejně jako Mars Pathfinder i životnost této mise byla prodloužena. A tentokrát mnohanásobně. Spirit zásoboval Zemi daty do roku 2010 a Opportuniny tak činil ještě letos.

7. Pojízdná laboratoř Curiosity

Obliba a užitečnost roverů vyústila v další program Mars Science Laboratory, který je spíše známý podle samotného vozítka Curiosity. Rover je 3 metry dlouhý a má hmotnost 900 kg. Curiosity na Marsu operuje od roku 2012, jejím hlavním úkolem je dát odpověď na otázku, zda se vyskytoval či ještě vyskytuje na Marsu život.

A zde se můžete podívat na 8 milníků z historie NASA. Nejslavnější kosmická agentura byla založena před 60 lety.

Podobné články

Doporučujeme

Další články