Před 170 lety se narodil český lékař, cestovatel a etnograf Emil Holub, který byl znám především díky svým cestovatelským výpravám do jižní Afriky. Za svůj život se mu podařilo vydat celkem dva cestopisy, přesněji z cest po Africe a po Jižní Americe. Na svých cestách si pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku, která byla v té době naprostým unikátem a jedinečnou raritou.
Po studiích se stal dobrodruhem
Emil Holub se narodil v Holicích do lékařské rodiny. Jeho rodiče se jmenovali František a Anna. Od mala si liboval v cestopisech. Jeho nejoblíbenějším byl africký cestopis Davida Livingstona, který ho zásadně ovlivnil v jeho budoucím konání. V té době mu bylo 13 let. Na střední škole si nejvíce oblíbil geologii, přírodní vědy a historii. Poté, co odmaturoval, chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, avšak jeho otec si přál, aby nastoupil na lékařskou fakultu, což také splnil a v roce 1872 dosáhl titulu doktora medicíny.
Po ukončení studia se rozhodl, že si splní svůj sen a odjede do jižní Afriky. Rozhodl se usadit v Dutoispanu u Kimberley, kde byl dvorním lékařem hledačů diamantů. Když se mu podařilo našetřit dostatek peněz, rozhodl se, že je investuje do své první výpravy na sever, který byl v té době neprobádaným územím, ovšem vědělo se, že zde žijí kmeny Koranů, Batlapinů a Křováků. Díky těmto cestám se stal majitelem bohatých sbírek rostlin, hmyzu a etnografického materiálu. Tyto sbírky posléze vystavoval v Praze a finanční výtěžek z výstavy využil pro další výpravy po neprobádaných oblastech.
V listopadu 1873 se tedy Emil Holub odhodlal ke své druhé výpravě. Vyrazil na území dnešní Botswany, kde se setkal s dalšími dosud neznámými domorodci, přesněji s kmeny Barolongů a Bamangwatů. V Africe strávil tehdy téměř půl roku. Jeho třetí výprava se odehrávala rovněž v Africe. Rozhodl se, že se vydá k Viktoriiným vodopádům na řece Zambezi. Vytvořil mapu vodopádů a jejího okolí, která vyšla v jeho cestopisu pod názvem Sedm let v jižní Africe. Celkem strávil v Africe 7 let a pak se vrátil zpět do Evropy, kde se věnoval 4 roky cestování po starém kontinentu. V Evropě se věnoval především psaní knih a pořádání výstav.
Holubův dobrodružný život nebyl zapomenut
V roce 1883 se vydal na svou poslední cestu do Afriky, která však byla plná komplikací. Nejdříve kvůli briské koloniální správě, které se nezdálo, že Holub má rakousko-uherskou státní příslušnost. Dva účastníci této výpravy dokonce zemřeli. Po svém návratu se Holub rozhodl, že veškerý svůj nasbíraný materiál daruje Národnímu muzeu, které však toto gesto odmítlo.
Co se týče Holubova díla, tak Národní knihovna ČR celkem eviduje jeho 29 odborných publikací, které byly vydány během jeho života. Po jeho smrti však bylo vytištěno ještě několik děl v nových vydáních a překladů jeho díla. Podle románu českého spisovatele Edvarda Valenty pod názvem Druhé housle byl o Holubovi natočen stejnojmenný snímek a v roce 1998 byl natočen Českou televizí dokumentární film Po stopách Emila Holuba.
A TADY si přečtěte o legendárním vlaku se jménem Orient expres.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
