1) Ukrajinský architekt vystudovaný v Praze

wie.jpg

Před druhou světovou válkou se Wiesenthal živil jako architekt. Inženýrský titul získal v Česku. (Foto: wikipedia.com)

Simon Wiesenthal se narodil poslední den roku 1908 ve městě Bučač nedaleko ukrajinského Lvova. V době jeho narození spadalo toto město pod Rakousko-Uhersko, v meziválečném období pak bylo součástí Polska. Když Wiesenthalův otec v roce 1915 padl na východní frontě první světové války, přestěhoval se zbytek rodiny do Vídně. Simon Wiesenthal celé mládí rád kreslil a po vystudování střední školy se rozhodl pro studium architektury, které dokončil na pražské ČVUT v roce 1932. Jako architekt se živil až do vypuknutí druhé světové války.

2) Nacisté zabili většinu jeho rodiny

wie5.jpg

Většina Wiesenthalovy rodiny nepřežila holocaust. Zůstal jen on se svou manželkou. (Foto: wikipedia.com)

Když na základě paktu Molotov-Ribentrop obsadili v roce 1939 Lvov, kde v té době Wiesenthal žil, začala jeho rodina naplno pociťovat nacistickou zlovůli. Nejprve byl zatčen jeho nevlastní otec jako židovský kapitalista a zemřel na následky mučení ve vězení, posléze byl zastřelen Wiesenthalův bratr. Jeho matka byla převezena do koncentračního tábora Belzec, kde byla zabita a rovněž matka Wiesenthalovy manželky Cyly byla zavražděna, když odmítla opustit svůj byt, který obsadili nacisté. Wiesenthal se svou chotí během holocaustu ztratili 89 příbuzných. Oba manželé naštěstí válku přežili a v roce 1945 se po čtyřletém odloučení opět dali dohromady a zplodili dceru Paulinku.

3) Vězeň z koncentračních táborů, který se pokusil o sebevraždu

wie3.jpg

Jako přeživší několika koncentračních táborů zasvětil Wiesenthal svůj život po válce lovu nacistů (Foto: wikipedia.com)

Simon Wiesenthal poprvé padl do nacistického zajetí v roce 1941, kdy byl spolu s manželkou internován ve lvovském ghettu, kde již nemohl pracovat jako architekt a musel se živit jako mechanik. Od deportace na Sibiř ho zachránily jen úplatky a místo toho byl přesunut do koncentračního tábora Janowska. Zde se mu podařilo za pomoci polských odbojářů pomoci uniknout své ženě a následně sám uprchl před masovým vyvražďováním v roce 1943. Rok na to byl opět zajat a umístěn zpět do tábora, kde si v zoufalství podřezal žíly a pokusil se tak neúspěšně o sebevraždu. Následně putoval do tábora Plaszow poblíž Krakova, odtud do Gross-Rosenu a Buchenwaldu. Osvobození se dočkal Simon Wiesenthal v koncentračním táboře Mauthausen.

4) Poválečný dokumentarista nacistických zločinů a lovec nacistů

wie2.jpg

Wiesenthal poctivě dokumentoval nacistické zločiny a odhaloval jejich pachatele. (Foto: pinterest.com)

Po skončení druhé světové války se Simon Wiesenthal již ke kariéře architekta nevrátil a namísto toho zasvětil svůj život odhalování nacistických zločinů, jejich pečlivé dokumentaci a vyhledávání nacistů, kteří s koncem války unikli spravedlnosti. Wiesenthal spolupracoval s předchůdcem CIA OSS, s kontrarozvědkou americké armády působil i jako předseda židovského ústředního výboru v americké okupační zóně Rakouska. Jím shromážděné důkazy posloužily v desítkách soudních procesů s odhalenými nacisty. V roce 1947 založil v Linci Židovské dokumentační středisko a jeho jméno nese rovněž Centrum Simona Wiesenthala v Los Angeles. Wiesenthal se podílel na dopadení Adolfa Aichmanna, Franze Stangla nebo Hermine Braunsteinerové.

5) Hrdina, nebo podvodník?

wie1.jpg

Pro jedny je Simon Wiesenthal hrdinou, jiní ho považují za lháře a podvodníka. (Foto: latimes.com)

Najde se poměrně značné množství lidí, kteří Simona Wiesenthala spíše než za hrdinu, který pomáhal s dopadením nacistů, považují za velkohubého pohádkáře, který reálně k ničemu velkému nepřispěl a většinu svých úspěchů si buď zcela vymyslel nebo notně přikrášilil realitu ve svůj prospěch. Předseda Světového židovského kongresu Eli Rosenbaum například Wiesenthala obvinil z toho, že při skutečném pátrání po nacistických zločincích zcela selhal a je inkompetentním egomaniakem. Bývalý šéf Mossadu Isser Harel pak zpochybňuje, že by Wiesenthal měl reálný podíl na dopadení Adolfa Eichmanna a veškeré informace, které v daném případu poskytl, byly zavádějící nebo nepoužitelné.

A TADY si přečtěte o první vesmírné turistce Anuši Ansáriové.