Když po druhé světové válce začali Sověti instalovat komunistické vlády po celé východní Evropě, vždy si našli jednoho schopného politika, který za ně v zemi udělal většinu špinavé práce. My jsme měli Klementa Gottwalda, Maďaři Mátyáse Rákosiho a Poláci zase Bolesłava Bieruta. První vládce komunistického Polska byl přitom poměrně komplikovanou osobností…
Na studia do Moskvy
Muž, který z Polska udělal satelitní stát Sovětského svazu, se narodil v roce 1892. Bolesłav Bierut vstoupil již v roce 1912 do Polské socialistické strany a velice rychle se jako radikalizující mladík přidal k místním komunistům. V polovině 20. let se pak vydal jako správný nadšený komunista do srdce tehdejšího proletářského světa – do Moskvy. V Sovětském svazu pak podstoupil potřebnou politickou přípravu coby student Leninovy mezinárodní školy a brzo poté ho Sověti poslali rozšiřovat komunistický vliv zpátky do Polska. Zde byl v roce 1933 zatčen a jako protistátní živel poslán na 7 let do vězení. Propuštěn byl v rámci amnestie těsně před vypuknutím druhé světové války v roce 1938.
Když pak v září 1939 přepadlo nacistické Německo Polsko, vydal se Bierut na východ země, kterou brzy poté v rámci tajného plánu spolupráce mezi nacisty a Sověty obsadila Rudá armáda. Jako prověřený komunista tak první roky války strávil Bierut v nově připojených polských územích jako sovětský úředník. Když pak Němci napadli Sovětský svaz, podařilo se Bierutovi dostat až do Minsku, než i toto město obsadila německá armáda. Od roku 1941 tak Bierut pracoval pod německou okupační správou, kde pomáhal přerozdělovat potraviny pro obsazené území. Již v roce 1943 byl vedením sovětských komunistů poslán do Varšavy, kde měl pomáhat s utvořením komunistického odboje. Právě zde se prvně setkal s Władysławem Gomułkou, kterého Sověti udělali vůdcem polských komunistů, čímž začala celoživotní rivalita mezi oběma muži.
Polský Gottwald
Záhy ale gestapo odhalilo komunistickou buňku ve městě, a tak Bierut opět musel utéct za sovětské linie. Jak se blížil konec války, sbližoval se Bierut stále více se Stalinem, který z něj udělal jednoho z hlavních vůdců nové polské komunistické vlády. Tak se Bierut objevil jako hlavní zástupce své země na Postupimské konferenci, kde odsouhlasil posun polských hranic na nově zabraná německá území. A to poté, co komunisté se sovětskou pomocí vyhráli v roce 1947 v Polsku zfalšované volby a Bierut byl zvolen jako první dělnický prezident země. Hned využil této příležitosti a přesvědčil Stalina, že generální tajemník strany a jeho dávný rival Gomułka není ničím jiným než pravicovým zrádcem. Nedlouho poté byl Gomułka poslán do vězení a z Bieruta se stal neomezený vládce Polska.
Překvapivě se ale Bierut nechoval jako typický poválečný komunistický diktátor. Byť se v zemi šířil jeho kult osobnosti, kdy po něm byly pojmenované továrny i a vratislavská univerzita, choval se inteligentní Bierut ke svým podřízeným slušně a pečlivě naslouchal jejich radám a připomínkám. Historikové tak překvapivě Bieruta hodnotí poměrně dosti mírně – přestože byl přesvědčeným stalinistou, byl nástup komunistického režimu v Polsku mnohem mírnější a klidnější než například u nás či v Maďarsku.
Další generace na něj chtěla zapomenout
To ovšem neznamenalo, že by nedocházelo k rozsáhlým zatýkáním a násilným akcím proti opozici – pro rady si Bierut pravidelně jezdil přímo do Moskvy, kde vše podrobně konzultoval s učitelem a osobním přítelem Stalinem. Když pak v roce 1952 mělo dojít k vypracování nové komunistické ústavy, nechal Bierut Stalina připomínkovat text a následně Stalinovy návrhy přeložil do polštiny a nechal schválit. Nová ústava změnila název státu na Polskou lidovou republiku a také po vzoru Sovětského svazu nahradila funkci prezidenta kolektivním vedením státu – Bierut tak zůstal jen prvním tajemníkem strany.
Stalinovu smrt Bierut velice oplakával a nadále zůstával věrný myšlenkám svého velkého učitele. V roce 1956 byl již poměrně nemocný Bierut poslán jako vůdce polské delegace na 20. sjezd sovětských komunistů, kde nakonec ulehl v nemocnici s chřipkou a zápalem plic. Byl to právě tento sjezd, kde Stalinův nástupce Nikita Chruščov přečetl svůj slavný tajný projev, v němž odsoudil Stalina a celý stalinismus. Tím začala liberalizace ve východním bloku. 12. března 1956 se přepis projevu dostal do rukou Bieruta, který se při jeho čtení tak rozhořčil, až dostal infarkt a na místě zemřel. I když se Bierut dočkal státního pohřbu a jeho smrt byla v zemi dlouze oplakávaná, ještě toho roku jej ve funkci prvního tajemníka nahradil čerstvě propuštěný Gomułka. Ten se snažil vládu svého rivala potlačit a co nejméně připomínat…
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
