Pilotky, političky a bojovnice za lidská práva: Velké ženy, které ovlivnily svět, díl II. – G.cz
Vyhledávání

Pilotky, političky a bojovnice za lidská práva: Velké ženy, které ovlivnily svět, díl II.

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Je realitou, že ženy neměly vždy stejná práva, jako jejich mužské protějšky. Naopak, musely často dokazovat, že nejsou vhodné "jen" na vaření nebo zašívání ponožek. Musely se umět prosadit. A to nebylo vždy lehké. Včera jsme vám přinesli první pětici žen, které se bezpochyby zapsaly do světových dějin. Jednalo se o čtyři vládkyně velkých zemí nebo monarchií a jednu, která pro změnu vládla na poli vědy. Dnešní pětice je trochu jiná. Zabrousíme rozhodně víc do politiky, ale chybět nebude ani aktivistka za práva menšin.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 9.2.2020, 11:50

Následující ženy spojuje, kromě toho, že byly něčím výjimečné to, že jim nebylo jedno dění kolem nich a určitě se dokázaly prosadit v oborech, které byly svého času spíše doménou mužů. Posuďte ale sami. My si každopádně v redakci myslíme, že všechny si zaslouží obdiv a respekt.

Amelia Earhart

Amelia se narodila v roce 1897 a byla světoznámou americkou letkyní, která v roce 1928 jako první žena přeletěla Atlantský oceán. V průběhu první světové války se přihlásila jako dobrovolnice do nemocnice, kde se starala o zraněné vojáky. Po válce se pokoušela studovat medicínu, ovšem už v té době převládal její zájem o letectví. Odcestovala do Kalifornie, kde se stala jednou z prvních ženských instruktorek létání. V roce 1921 si pořídila svůj první žlutý dvousedadlový letoun Kinner Airstar a pojmenovala ho „Kanárek“. Zlomovým bodem v jejím životě byl přelet Atlantiku Charlese Lindbergha 20. května roku 1927, jenž ji inspiroval. Americký milionář Amy Guset prohlásil, že bude sponzorovat ženu, která přelétne Atlantik jako Lindberg, a tak o rok později spolu s dalšími dvěma letci přelétla Atlantický oceán z Newfounlandu do britského Burry Portu. V roce 1932 přelétla oceán již sama a bez asistence, za což jí byl udělen Letecký kříž a zlatá medaile Národní geografické společnosti. Ambiciózní Amelia se po dosažených leteckých úspěších rozhodla obletět celý svět. V poslední fázi letu přes Tichý oceán však nastaly potíže a letoun Earhartové beze stopy zmizel.

Hannah Arendt

Seznamte se s publicistkou a významnou politickou filosofkou německého původu. Ona sama upřednostňuje namísto politické filosofie označení politická teorie. Již od mládí byla důkladnou čtenářkou a zabývala se díly Immanuela Kanta a Johanna Wolfganga Goetheho. Formování jejího myšlení velice ovlivnil její učitel filosofie Martin Heidegger. Období, ve kterém žila bylo známé rozmachem antisemitismu, kterému se začala věnovat, jelikož sama byla židovkou. Kvůli svým výzkumným činnostem v této oblasti byla zatčena gestapem a nucena uprchnout do Paříže. Politicky se však stále angažovala, pomáhala například s transportem dětí z Německa do Palestiny. Okolnosti války donutily Arendtovou se svým druhým manželem emigrovat přes Lisabon do Spojených států amerických. Po válce se jak svou spisovatelskou, tak sociální činností zaobírá otázkami života židů v poválečném světě a v roce 1951 vydává své stěžejní dílo Původ totalitarismu. Následně vydává dalších několik knih, ve kterých rekonstruuje politickou filosofii skrze fenomenologii. V roce 1963 publikuje velice kontroverzní dílo Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla, které je složeno z reportáží o Eichmannově procesu, u kterého působila jako pozorovatelka. Arendt se stala první ženou, která získala plnou profesuru na Princetonské univerzitě a jednou z nejvýznamnějších postav filosofie 20. století.

Rosa Parks

Jedná se o pravděpodobně nejznámější aktivistku za práva černochů v USA. Proslavila se zejména svým činem v prosinci roku 1955 v alabamském městě Montgomery, kde odmítla v autobuse uvolnit místo bělochovi, což následně vedlo k intenzivnímu bojkotu autobusové dopravy v hlavním městě Alabamy. Jedná se o počáteční impulz, který vedl k velkým protirasistickým protestům a zasáhl rozvoj hnutí za černošská práva ve Spojených státech amerických. Rasová segregace se v 50. letech 20. století týkala například návštěv škol, biografů, restaurací, a právě užívání hromadné dopravy. 1. prosince roku 1955 došlo k onomu činu, za který byla Parksová zatknuta a potrestána pokutou 10 dolarů. Následoval bojkot autobusové dopravy čítající téměř 50 tisíc aktivních protestujících, jedním z iniciátorů byl také Martin Luther King. Rosa Parksová se odvolala a 13. listopadu roku 1956 Nejvyšší soud Spojených států amerických prohlásil segregaci v autobusech za protiústavní, čímž bojkot skončil. Rosa Parksová obdržela mimo jiné prezidentskou medaili svobody od Billa Clintona, což je nejvyšší civilní ocenění v USA.

Margaret Thatcher

Tuto dámu, která je známá také pod svou přezdívkou „Železná lady“ pro svou striktní rozhodnost a nekompromisnost, asi úplně představovat nemusíme. Během své vlády prosazovala samostatnou a silnou zahraniční politiku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, čímž si vydobyla ústupky v rámci integrace země do Evropské Unie. Zastávala konzervativní hodnoty a prosadila četné ekonomické a sociální reformy, aby tak provedla svou zemi obdobím hospodářské krize. Tato nekompromisní a přímočará politika dostala později označení „thatcherismus“. Britskou ministerskou předsedkyní byla po dobu 11 let až do roku 1990, poté se stala členkou Sněmovny lordů. Jedná se o velice kontroverzní političku, jednu z nejméně oblíbených britských ministerských předsedů, zejména kvůli prudkému nárůstu nezaměstnanosti a přesunutí části daní na lokální úroveň, což v důsledku znamenalo jejich nárůst. Tyto politické tahy, přestože, ač s obtížemi, pomohly projít Británii období stagnace, vedly pravděpodobně k jejímu politickému pádu.

Anna Frank

Poslední ženou nebo spíš dívkou na našem seznamu je Anna Frank, která se proslavila především svým příběhem. Ke svým třináctým narozeninám dostala knížku na podpisy a autogramy, kterou však začala používat jako svůj deník. Díky těmto raným zápiskům lze sledovat vývoj v přístupu k židovskému obyvatelstvu po německé okupaci. Deník Anny Frank popisuje život její rodiny a dalších několika židů, ukrývajících se v zadním traktu jednoho z domů v Amsterdamu. Po dvou letech skrývání 4. srpna roku 1944 vnikly do budovy jednotky policie a Anna Frank s rodinou byla deportována do koncentračních táborů. Zemřela na tyfus v táboře BergenBelsen. Jediný, kdo z rodiny přežil byl její otec Otto Frank, který se později do Amsterdamu vrátil a dceřin deník publikoval. Kniha se stala jednou z nejčtenějších po celém světě. Dílo bylo několikrát zpochybněno na své autentičnosti, 9. prosince roku 1998 však amsterdamský soud zakázal jakékoli zpochybňování jeho pravosti pod hrozícím trestem pokuty 25 tisíc guldenů.

Zde naše přehlídka deseti zajímavých žen, které nějakým, ale dle našeho názoru, dost zásadním způsobem změnily svět nebo v něm alespoň nechaly svoji výraznou stopu, končí. Napište nám do komentářů nebo na facebook, jaké dámy byste ve výběru rádi viděli vy? A tentokrát se pojďme orientovat na známé Češky!

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu