Petr Čepek jediný nepodepsal: Jak student herectví vyměnil diplom za čisté svědomí – G.cz
Vyhledávání

Petr Čepek jediný nepodepsal: Jak student herectví vyměnil diplom za čisté svědomí

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Petr Čepek, talentovaný herec s uhrančivýma očima, by dnes (možná) slavil 80. narozeniny. Představitel Fausta se už za komunistického režimu dokázal dostat mezi legendy českého filmu, a to i přesto, že se od mládí nebojácně stavěl totalitě na odpor. Poprvé to výrazně udělal během studií na DAMU, když se zastal spolužáka Ladislava Mrkvičky. Ani jeden z nich pak nedostal diplom. A tím to jen začalo...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 16.9.2020, 15:56

Čepek a Mrkvička proti všem

Hrál žárlivce, hrál Fausta, hrál syfilitika i vysloužilého vojáka. V soukromí byl cholerik, ale formát. Petr Čepek patří mezi legendy českého divadla i filmu a skrze své role zůstává dodnes idolem pro své uhrančivé oči. Narodil se v Praze 16. září 1940, a tak by dnes možná slavil 80. narozeniny. Bohužel jej ve čtyřiapadesáti skolila rakovina, a tak herec, který si v dětství zkusil práci na poli a dožíval v ukrutných bolestech, odešel až příliš brzy.

I tak po sobě ale Čepek zanechal nejen řadu vynikajících rolí - byl známý tím, že se do svého partu vždy plně položil, nastudoval si jej a odehrál ho vší silou - ale také stopu po neotřesitelném lidském charakteru, který, leč měl své démony, si vždy cenil morálky nade vše ostatní. Že je Čepek opravdový muž, to dokázal už jako mladičký student DAMU. Začátkem 60. let nastoupil do ročníku společně s Ladislavem Mrkvičkou, Josefem Abrhámem, Jiřím Krampolem nebo Janou Drbohlavovou a vedl je Miloš Nedbal. Osudným se jim stal pražský studentský Majáles roku 1962, kdy samozřejmě i studenti DAMU vyrazili do ulic provádět obvyklé festivalové skopičiny. Veselí byli přítomni i příslušníci StB v přestrojení, jako tehdy ostatně téměř všude, a konkrétně na "damáky" si pěkně došlápli. Jako jediný byl ovšem přímo zatčen Ladislav Mrkvička. Celá DAMU, kantoři i studenti, pak museli podepsat prohlášení, že Mrkvička je rušivý element a podvraceč zřízení, který musí skončit za mřížemi. Ze strachu to nakonec podškrábli všichni kromě jediného - kromě Petra Čepka. Ani Mrkvička, ani Čepek pak neprošli závěrečnými zkouškami a nedostali diplom.

Ačkoliv Čepek riskoval, zachoval si morální kredit a zjevně se to vyplatilo. I přes vzdor, který svým gestem vyjádřil, se mu po škole podařilo sehnat angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče. Tam odešel pod vedením Jana Kačera, takže když mu ten po několika letech nabídl, ať se vrátí zpět do Prahy a stojí u zrodu Činoherního klubu, Čepek neváhal. Na divadle byl diváky, kolegy i kritikou oceňován za živelnost a preciznost, s níž dokázal jednotlivé role ztvárňovat a bylo jen otázkou času, než si ho všimne někdo od filmu. Na plátně pak odehrál nezapomenutelné charaktery, jejichž výběr jsme sesumírovali v následující galerii:

Z filmu je už jen krátká cesta k televizi, a právě tam přišla druhá větší zkouška Čepkovy morálky, tentokrát ale narazil opravdu tvrdě. Jako jeden z mála herců v Československu totiž odmítl roli v Majoru Zemanovi, za což mu byla na čas znemožněna práce na Barrandově. Čepek se s tím vypořádal tak, že působil v bratislavském studiu ČST a dojížděl i do Činoheráku v Ústí nad Labem. Na obou místech byl daleko od pražských komunistických cenzorů a byl za to rád.

Jak se blížil pád režimu, Čepkovi to do žil vlévalo krev občanského aktivisty. Spolu s manželkou Ivanou podepsali prohlášení Charty 77, Několik vět a byli i při zakládání Občanského fóra. Čepek vystoupil při demonstraci na Letenské pláni, stál na balkóně Melantrichu a účastnil se i jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem. Konec totality pro něj znamenal návrat ke svobodnému divadlu a skoro symbolicky začal učit na své alma mater, kterou oficiálně vlastně nedokončil.

Už v roce 1993 se na něm ale začal podepisovat jeho tehdy ještě netušeně závažný zdravotní stav. Poslední rolí, kterou zvládnul, byla - příznačně pro jeho čertovské oči a ďábelskou povahu - role, která je mezi herci "prokletá" - ve Švankmajerově Lekci Faust hrál právě Fausta, se kterým mezi herci nikdo nechce nic mít, je-li možné se mu vyhnout. Čepek se toho ale nebál. Jako skoro ničeho.

Podobné články

Doporučujeme

Další články