Past na Jiřinu Štěpničkovou: Strhující příběh herečky, která se dostala do komunistické léčky – G.cz
Vyhledávání

Past na Jiřinu Štěpničkovou: Strhující příběh herečky, která se dostala do komunistické léčky

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Uznávaná divadelní herečka Jiřina Štepničková chtěla se svým čtyřletým synem utéci za svobodou, místo toho padla do komunistické léčky, která ji připravila o 10 let života. Česká televize o jejím tragickém osudu i zradě jejích kolegyň z Vinohradského divadla chystá snímek nazvaný Past. V hlavní roli se objeví Zuzana Stivínová.

Václav Roman
Václav Roman 4.4.2019, 10:16

Štěpničkovou hraje Zuzana Stivínová

Režie připravovaného životopisného filmu Past se ujal Viktor Polesný, do role Jiřiny Štepničkové byla obsazena Zuzana Stivínová. Bude se jednat o portrét slavné české divadelní herečky, její neúspěšný pokus emigrovat na Západ i následný proces, ve kterém byla odsouzena k patnácti letům vězení.

Štěpničková si odseděla dvě třetiny trestu v pardubické ženské věznici, z které byla po deseti letech podmínečně propuštěna, dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960.

Odmítla spolupráci s nacisty i komunisty

Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912. Už během studií hostovala v Osvobozeném divadle. Když se její otec dozvěděl, že místo na obchodní škole studuje na Státní konzervatoři, chtěl ji vydědit. Její herecké úspěchy jej od tohoto záměru však odradily. Byla nesmírně talentovaná, díky čemuž stanula už jako sedmnáctiletá na prknech Národního divadla. Rok na to zde získala své první angažmá, ve čtyřiadvaceti letech pak odtud odešla do Divadla na Vinohradech, na jehož scéně působila až do roku 1951.

Před kamerou se dočkala prvního výrazného úspěchu v roce 1935, kdy ztvárnila roli Maryši, kterou oslnila. Točila i další filmy, byla nezapomenutelnou Divou Bárou i bláznivou Viktorkou, objevila se ve více než padesáti filmech. Když však přišli v období protektorátu s nabídkou nacisté, odmítla.

Po válce zamířila na studijní pobyt do Londýna, kde se jí 16. dubna 1947 narodil syn Jiří Štěpnička, jehož otcem byl akademický malíř Jan Samec. Záhy však šli herečka i malíř každý svou cestou. Štěpničková se s malým Jiřím v roce 1948 vrátila do Československa, kde se dostala do hledáčku komunistické státní policie, která ji chtěla získat pro spolupráci. Komunistům se však od ní dostalo stejné odpovědi, jakou předtím dala nacistům. Komunisty navíc ještě vyprovokovala, když na závěr jednoho představení odříkala krátkou modlitbu za naši zemi. Trest na sebe nenechal dlouho čekat, Štěpničková přišla o svou milovanou práci. Žádné natáčení a v divadle čím dál méně hereckých příležitostí. Ale to nebylo všechno. Komunisté se na ni rozhodli nalíčit dokonalou past.

Léčka StB

"Přijeď, holka, mám pro tebe práci," zněl vzkaz od režiséra Františka Čápa, který Štepničková obdržela. Herečka jej znala, za války s ním natočila několik filmů a když ji házel záchranné lano a nabízel jí, aby za ním utekla do západního Německa, neviděla na tom nic špatného. Útěkem mohla získat svobodu a lepší budoucnost. Zoufalá doba nutí k zoufalým činům. Herečka se v říjnu 1951 odhodlala spolu se svým čtyřletým synem překročit ilegálně hranice. Že je to celé v režii tajné policie, jí došlo, až když bylo pozdě.

Štěpničková se stala obětí akce nazvané Generální prevence. Falešný byl "zvací" dopis, i převaděč, který ji měl převést přes hranice. Průvodce zmizel ve tmě, ozvaly se výstřely, Štěpničková byla zatčena a odvlečena do pankrácké věznice, kde čekala do 2. prosince 1951 na proces. O její vině bylo předem rozhodnuto, a tak byl proces rychlý, odbyl se ve dvou dnech. Bývalé herecké kolegyně z Vinohradského divadla měly podepsat petici, ve které žádaly pro Štěpničkovou trest smrti. Soud ji nakonec vyměřil 15 let vězení. Na svobodu se dostala v roce 1960, rehabilitace se jí však dostalo až o 8 let později.

A zde si můžete přečíst o dalším chystaném projektu České televize. Z hrdiny kolaborantem snadno a rychle: Nový seriál osvětlí, co stálo za zradou Emanuela Moravce.

Podobné články

Doporučujeme

Další články