Televizní vysílání začalo v Československu 1. května 1953, ale pravidelné vysílání se spustilo až od 25. února 1954. Proto jsme si v neděli připomněli neuvěřitelných 70 let od zahájení pravidelného vysílání Československé televize. Jedním z nezapomenutelných symbolů této doby byl bezesporu pan Vajíčko.
Pan Vajíčko dodnes chybí starším generacím
Na konci šedesátých let, když se politická situace v Československu začala uvolňovat, spustila se v Československé televizi i první reklama. Ale aby bylo jasné, že reklama je odlišná od ostatních pořadů, tvůrci se rozhodli vytvořit zábavnou postavičku ve tvaru vejce, která se vznášela na balóncích s písmeny REKLAMA (dříve TV TIPY). Tato postavička byla později začleněna do krátkých předělů mezi jednotlivé pořady, které se neustále měnily a přibývaly nové. Postavička vykonávala různé činnosti, jako lov ryb, vaření nebo žonglování, často inspirované reakcemi diváků.
Za panem Vajíčkem stál animátor Eduard Hofman, který ho vytvořil v roce 1967. Hofman nebyl jen tak ledajaký animátor. Stál za vznikem studia Bratři v triku, a mezi jeho díla patřilo například známé a oblíbené Stvoření světa z roku 1957, Pérák a SS, Povídání o pejskovi a kočičce, a spousta dalších animovaných filmů primárně pro děti.
Z mnoha nápadů na postavičku pro reklamní předěly nejvíce zaujal nápad s vejčitou postavičkou, která měla charakteristickou buřinku. Původně byla pojmenována Pumprlík, ale diváci ji začali přezdívat různě, jako Panáček, Šiška, Panďulák nebo Tipálek, až se nakonec ustálilo jméno pan Vajíčko.
Každý den tvůrci pana Vajíčka museli vymyslet až deset různých akcí, což nebylo jednoduché, protože vše se muselo dělat ručně. Vytváření dvousekundových gagů a karambolů tedy znamenalo vymyslet jich kolem 500 za rok. Když tvůrcům začaly docházet nové nápady, rozhodli se obrátit na diváky s prosbou o zasílání tipů na to, co by mohl jejich oblíbený pan Vajíčko dělat. Reklamy na výrobky socialistického zemědělství byly běžné během sedmdesátých a osmdesátých let. Mezi ně patřily slogany jako „Kuře stokrát jinak. Pokaždé lehké, výživné, stravitelné – málo kalorické.“ nebo „Moučníky z jablek – to je věc.“ Legendárními se staly i reklamy, jako například dialog dvou medvědů: „Kde je vlastně brácha? Šel pro med do Jednoty!“ Tvůrci se snažili, aby každý předěl s panem Vajíčkem byl unikátní, takže postavička vykonávala různé činnosti – rybařila, vařila nebo dokonce žonglovala. Aby panu Vajíčkovi nebylo smutno, v květnu, měsíci lásky, se na obrazovce objevil jeho protějšek – paní Vajíčková. Většinou se procházela po obrazovce s koštětem nebo s kuchyňským náčiním, což by v dnešní době pravděpodobně neprošlo.
Během let se postavička pana Vajíčka stala ikonickým symbolem, který přežil nejen pád komunistického režimu, ale i rozdělení Československé televize. Nicméně v době revoluce v roce 1989 došlo ke ztrátě smluv o autorských právech na pana Vajíčka a dlouho zůstalo nejasné, kdo je jeho skutečným tvůrcem. Tato situace ztěžovala legální použití symbolu. V současnosti se Česká televize snaží vyjednat novou smlouvu s dědici autorských práv, což by mohlo otevřít nové možnosti pro využití pana Vajíčka.
Zdroje informací:
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
